Basilej - Rusko může znovuvybudovat vztahy se Západem, když pomůže zastavit násilnosti na východě Ukrajiny. V Basileji to dnes prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry. Ve Švýcarsku dnes začala dvoudenní ministerská schůzka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), během které se má Kerry sejít se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ten označil za kontraproduktivní a nepřijatelné snahy vyloučit z rozhovorů o řešení ukrajinské krize zástupce Doněcka a Luhanska.
Podle Kerryho se Moskva svými vlastními kroky, které podnikla na Ukrajině, dostala do izolace. Svou mezinárodní důvěryhodnost ale může prý opět získat zpět, když přestane podporovat proruské separatisty bojující proti centrální ukrajinské vládě. „Spojené státy a země, které podporují ukrajinskou svrchovanost a práva, nechtějí jít do žádné konfrontace,“ prohlásil šéf americké diplomacie.
- „Není naším záměrem ani přáním vidět Rusko, které je kvůli svým krokům izolované. Jsme přesvědčeni, že Moskva může znovu získat důvěru a obnovit vztahy, jestliže pomůže zklidnit rozbouřené vody, jestliže učiní kroky k realizaci Minského protokolu,“ řekl Kerry.
Lavrov ve svém vystoupení na jednání OBSE několikrát zdůraznil, že Rusko minské závěry podporuje a hodlá je podporovat i nadále. „Upínají se k nim všechny naděje,“ poznamenal s tím, že dohody z Minska nesmí přijít vniveč tak, jako se to stalo únorové dohodě z Kyjeva či dubnovým dohodám ze Ženevy o řešení ukrajinské krize.
Ruští experti, které podle Lavrova pozval ukrajinský prezident Petro Porošenko, nyní pomáhají soupeřícím stranám v praktických krocích týkajících se koordinace linie příměří i ztažení těžké techniky tak, aby mezi obě strany mohli být rozmístěni pozorovatelé OBSE.
Moskva by nejen měla splnit své závazky vyplývající z příměří, které bylo uzavřeno v září, ale měla by podle Kerryho rovněž stáhnout své vojáky a zbraně z východní Ukrajiny a využít svého vlivu na separatisty, aby propustili všechny rukojmí.
Lavrov: Západ nemá monopol na pravdu
Podle Lavrova, který na slova o ruských vojácích na Ukrajině tradičně nereagoval, ale nemají EU a NATO samotné „monopol na pravdu“. Bylo by podle něj tragické, kdyby jimi určený směr byl jedinou cestou k bezpečnosti a prosperitě. „Pokud by platila tato logika, můžeme OBSE zrušit. S tím Rusko nesouhlasí,“ poznamenal Lavrov.
Že byla narušena územní celistvost Ukrajiny a Krym byl Ruskem anektován v rozporu s mezinárodním právem ale ve středu prohlásil také švýcarský ministr zahraničních věcí a letos také prezident Didier Burkhalter. Švýcarsko přitom v letošním roce OBSE předsedá.
Jako další kroky po ukončení násilí musí podle Lavrova následovat obnova sociálních a ekonomických vztahů, zlepšení humanitární situace, výměna rukojmí a především „začátek skutečného politického procesu v kontextu dlouho slibovaného celonárodního dialogu“. Podle Lavrova totiž právě jen rozhovory mezi ukrajinskými stranami mohou přinést výsledky. Důvěru a národní usmíření podle něj musí podpořit také důsledné vyšetření všech zločinů „včetně tragédie Majdanu, Oděsy, Mariupolu, katastrofu malajského boeingu“.
OBSE má jedinečnou šanci všem těmto procesům pomoci a také se chopit širší iniciativy, která by překonala „nynější negativní trendy v euroatlantické oblasti“, dodal Lavrov.
Ukrajinská krize může zpochybnit samotnou existenci OBSE
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka dnešní jednání OBSE ukázalo, že Rusko je se svou interpretací ukrajinské krize ve výrazné menšině. Většina těch, kdo vystoupili na ministerské radě OBSE, upozornila, že Moskva svým postupem vůči Ukrajině porušuje principy, na nichž organizace stojí. Podle Zaorálka hrozí, že při dlouhodobém nerespektování dlouhá léta uznávaných zásad může být zpochybněn samotný smysl podobné organizace.
