Kerry: My dál stojíme o mír a diplomacii. Teď je řada na Rusku

Kyjev – Opakovaná slova o podpoře a diplomatickém řešení zazněla po společném setkání šéfa americké diplomacie Johna Kerryho a prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka. Kerry v Kyjevě slíbil další humanitární pomoc. Na otázku možného vyzbrojení ukrajinské armády na východě země se ale nedostalo. Kerry dál prosazuje vzájemné rozhovory, podle něj ale „není možné přehlížet ruskou agresi na východě“. Kreml jakékoliv přímé zapojení do konfliktu v Donbasu rezolutně odmítá.

Kerry se vydal na Ukrajinu v době vyostřené situace na východě země, kde vládní síly bojují se stále aktivnějšími proruskými separatisty. „Naší volbou je diplomacie a mírové řešení, ale Rusko musí podniknout i akce ze své strany a aktivně podpořit minské dohody. Místo toho však na východě země násilí nepolevilo a ještě se zvýšilo,“ řekl novinářům Kerry. Zároveň dodal, že nadále respektuje zvláštní status regionů v Donbasu.

Kromě toho je podle šéfa americké diplomacie třeba stáhnout těžkou výzbroj z Ukrajiny a musí být respektovány hranice. Obě strany by si měly vyměnit rukojmí, která nyní zadržují. Ukrajinský prezident Porošenko po jednání s Kerrym prohlásil, že „naprosto nepřijatelné“ jsou útoky na civilní cíle. Řekl také, že násilí podporované Moskvou se stupňuje.

Administrativa prezidenta Baracka Obamy ale zvažuje také zaslání zbraní Ukrajině. K poskytnutí zbraní vybídl státy NATO v rozhovoru s německým deníkem Die Welt i Porošenko. 

Kerry slíbil Ukrajině miliardový úvěr, budou-li reformy

John Kerry dnes slíbil Ukrajině další úvěr ve výši miliardy dolarů (přes 24 miliard korun), pokud vláda provede potřebné reformy. Sdělil to po jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem v Kyjevě. „Reformy jsou nejlepší zbraní v boji za demokracii,“ řekl Kerry. Po jednání s Jaceňukem také poznamenal, že Washington se nepřiklání k vojenskému řešení krize, ale konflikt nelze ukončit jednostranným mírem. K tomuto dodal, že prezident Obama již brzy rozhodne, zda Ukrajině poskytnout smrtící zbraně.

Jaceňuk na tiskové konferenci po rozhovoru s Kerrym řekl, že Kyjev si nadále přeje zahraniční pomoc ve formě poskytnutí zbraní. „Potřebujeme mír, ale musíme také zvýšit bojeschopnost naší armády,“ dodal. Poznamenal také, že Kyjev má „silné důkazy“, že jeho vojáci bojují spíš s ruskou pravidelnou armádou než s místními separatisty.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale tento týden uvedl, že Spojené státy neposkytnou ukrajinské armádě zbraně a nadále usilují o diplomatické řešení ukrajinské krize. Podobně se ve středu vyjádřila i Paříž a také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dnes na návštěvě Lotyšska prohlásil, že situace v regionu se nezlepší tím, že „do tohoto regionu dostaneme ještě více zbraní“. 

Do Kyjeva zamířil také francouzský prezdient Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Oba chtějí pokračovat v debatách o ukončení vleklého sporu, který už mnozí nazývají regulérní válkou. Stejné téma bude ostatně vévodit i víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově. Účastní se jí nejen Porošenko, Kerry či Merkelová, ale také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Mírovou dohodu z loňského 5. září podepsali zástupci Ukrajiny, Ruska, Rebelů a OBSE. Obsahuje mimo jiné požadavek okamžitě zastavit palbu na obou stranách, zajistit dohled mezinárodních pozorovatelů, přijmout zvláštní status Donbasu nebo propustit rukojmích. Dohody však dodnes prakticky nejsou dodržovány a na Doněcku a Luhansku umírají pravidelně desítky lidí včetně civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánský útok na nemocnici v Kábulu má podle úřadů 400 obětí

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 3 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 4 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...