Kdysi poklidné přímořské letovisko Nazaré ožívá poslední dekádu hlavně v zimě. Do portugalského městečka míří tisíce návštěvníků z celého světa, aby sledovali dechberoucí přírodní podívanou – vlny o výšce tsunami. Nazaré se díky řadě rekordů přezdívá surfařský Mount Everest či svatý grál. Nadšení lidí fandících surfařům, kterým jde často o život, se podobá obřím rockovým festivalům. Gigantické vlny, které pobřeží bičují právě v těchto dnech, vznikají při splnění několika podmínek. Hlavní příčina se však ukrývá hluboko pod hladinou moře.
Když se blíží „tsunami“, surfaři vzdorují smrti. Fandit v Nazaré je zážitek jako na rockovém festivalu
Nazaré je oblíbené turistické letovisko na Stříbrném pobřeží a tradiční poutní místo. Symbol Nazaré představuje pevnost Forte de São Miguel Arcanjo ze 16. století se slavným červeným majákem. Právě odtud Portugalci v dobách minulých usilovně bránili město před útoky pirátů.
Pevnost se nachází na více než sto metrů vysokém útesu, který odděluje klidnou písečnou jižní pláž Praia da Nazaré s vystavenými rybářskými loďkami a sušáky na ryby a mořské plody od severní divoké pláže Praia de Norte. Právě u ní se odehrávají fascinující a napínavé surfařské pokusy zdolat vlny mnohdy o výšce sedmipatrových domů.
První záběry surfařů z nazarské pláže pocházejí už ze šedesátých let minulého století, kdy si tento adrenalinový sport pomalu začal v Portugalsku budovat svou pozici. Na jednom z videí z roku 1968 si americký surfař užívá menší vlny.
Od rybaření po vlnový turismus
V minulosti bývalo Nazaré hlavně odpočinkovou destinací, kam jezdili lidé v létě k moři, zatímco v zimě se z něj stávalo město duchů.
Nikdo si totiž nemyslel, že je možné gigantické vlny zdolat. V roce 2004 se o to pokusila skupina profesionálních surfařů, odhodlání ji však opustilo po pouhé hodině a půl. V té době ani nebylo možné ve městě sehnat vodní skútry, které jsou nezbytné k tomu, aby se surfař dostal do potřebné vzdálenosti od břehu, upozorňuje web BBC.
Nazaré bylo po staletí rybářskou komunitou. Zřejmě i kvůli změnám klimatu však ryb postupně ubývalo a obyvatelé města se snažili najít nový zdroj obživy. Tím se stala podpora surfingu a s ním spojeného cestovního ruchu. „Změnilo to naši zimní sezonu, zaplnilo restaurace, hotely i vesnici. A děje se tak denně. Roste i příjem malých obchodníků, především rodinných podniků,“ pochvaluje si vývoj dlouholetý starosta Nazaré Walter Chicharro.
Přelom nastal v roce 2010, kdy zamířil do Nazaré havajský surfař Garrett McNamara. „Když jsem došel k majáku, spatřil jsem ty největší vlny, jaké jsem kdy viděl. Řekl jsem si – dobře, tohle bude úžasné, až bude správný vítr,“ vzpomíná Američan.
McNamara dokázal, že s vhodným vybavením je možné gigantické vlny zkrotit. Už v roce 2011 sjel v Portugalsku rekordní vlnu o výšce 23,77 metru, čímž upřel k Nazaré zraky celého světa.
Světová prvenství pro Nazaré
Od té doby zde padlo hned několik světových rekordů. NASA letos na jaře zveřejnila satelitní snímky pravděpodobně dosud největších zaznamenaných vln v Nazaré, a to z 29. října 2020. Vytvořit ideální podmínky pro jejich vznik pomohl tehdejší hurikán Epsilon.
Jednu z gigantických vln sjel v osudné datum i Němec Sebastian Steudtner, který je v současné době zapsán v Guinnesově knize rekordů. Jeho vlna měřila neuvěřitelných 26,21 metru.
„Nenarodil jsem se v zemi, kde jsou vlny,“ prohlásil Steudtner, který se narodil v Německu a za svým snem se nejprve přestěhoval na Havaj, v roce 2012 pak přesídlil do Nazaré. Jako dítě prý neměl možnost cestovat, ale v životě ho hnala obrovská motivace. „Byl to nejintenzivnější pocit, co jsem kdy měl. V oceánu bylo hodně energie a byl to pro mě hodně speciální den,“ vzpomíná nadaný sportovec na 29. říjen před dvěma lety.
Sebastian Steudtner sjel 29. října 2020 v Nazaré rekordní vlnu vysokou 26 metrů
Ověřit výšku vlny trvalo Světové surfařské lize celých osmnáct měsíců. Experti zkoumali vlnu pomocí videí, poté prošla geometrickou korekcí na základě toho, v jaké poloze se nacházela kamera a jaký zaujímala úhel.
Roli hraje při posuzování možných rekordů hned několik faktorů, a to kvalita záznamu, počasí, ale také třeba vzdálenost mezi fotografem nebo kameramanem na jedné straně a konkrétní vlnou na straně druhé.
Odborníci srovnávají s vlnou také velikost vodního skútru a výšku surfaře, vysvětluje zdlouhavý proces server Surfer Today s tím, že experti z ligy stále analyzují další vlny z 29. října 2020. Například devatenáctiletý portugalský surfař António Laureano tvrdí, že v ten samý den jako Steudtner sjel vlnu o výšce 30,9 metru, což by byl absolutní rekord.
Nejhlubší podmořský kaňon v Evropě
Jedinečné podmínky pro surfaře vytváří řada přírodních faktorů, přičemž ten hlavní se skrývá pod hladinou moře. Kaňon Nazaré měří na délku skoro 230 kilometrů a je považován za nejhlubší podmořskou rokli u pobřeží Evropy a jednu z nejhlubších na světě.
Přední část kaňonu se nachází jen pár metrů od pláže Praia do Norte a dosahuje hloubky asi dvaceti metrů. Obří podmořské údolí vede do Pyrenejské propasti, která leží zhruba 210 kilometrů od pobřeží Nazaré v hloubce přes pět kilometrů.
Vznik kaňonu zůstává pro experty záhadou kvůli tomu, že se nachází ve složité geologické oblasti, vědci se ale domnívají, že by mohl souviset s místním zlomem, tedy geologické poruše v litosférické desce, na niž jsou často vázána zemětřesení.
K vytvoření gigantických vln dochází při spojení několika podmínek. Klíčové jsou bouře, které se vytvářejí v období podzimu a zimy v severním Atlantiku a které s sebou přinášejí v oblasti kaňonu vzedmutí vodní hladiny. Další podmínkou pro vznik monster je, že periody u vln, tedy doba potřebná k tomu, aby dva po sobě jdoucí hřebeny vln prošly zadaným bodem, musí být alespoň 14 vteřin.
Dalším faktorem je pak předpokládaná výška vln nad čtyři metry a jejich směr nejlépe ze západu či severozápadu. Roli hraje rovněž přítomnost – ideálně slabého – větru. Podmořské údolí je pak schopno měnit směr a rychlost vln, jež procházejí kaňonem.
„Rozdíl v hloubce mezi dnem kaňonu a kontinentálního šelfu způsobuje, že se vlny rozdělí na dvě. V mělčí oblasti se rychlost vlny snižuje, ale uvnitř kaňonu si udržuje rychlost, jakou se pohybovala v hlubokém oceánu. Následně se obě srazí a vytvoří jednu větší vlnu, která pak narazí na proudy poblíž pobřeží, což vlnu podruhé umocní,“ popisuje proces server BBC.
Vlny sice u Nazaré prudce stoupají, ale oproti skutečným tsunami, které mohou mít ničivé následky a způsobit oběti na životech, se zlomí dřív, než dosáhnou břehu. Masa vody tak nepustoší okolí.
Některé vlny dosahují i trojnásobné výšky oproti očekáváním pro oblast Nazaré, upozorňuje web nazarewaves.com. Ten umožňuje nadšencům sledovat dění v oblasti pláže Praia do Norte prostřednictvím webkamer, ale také toho vůbec nejdůležitějšího: předpovědi, kdy mohou gigantické vlny v příštích dnech dorazit. Ta sleduje rychlost a směr větru, možnou výšku vln, periodu i jejich směr.
Kdo se chce vydat do Nazaré ve správný čas, musí mít sbalené zavazadlo a čekat na upozornění, kdy nastanou podmínky pro vznik obřích vln.
Nazaré leží dvě stě kilometrů jižně od Porta, tedy asi dvě hodiny jízdy, a zhruba 130 kilometrů severně, tedy 1,5 hodiny jízdy, od Lisabonu.
Reportáž ČT24 ze 13. února 2017:
Ráj surfařů: portugalské Nazaré (zdroj: ČT24)
Adrenalin v mnohatisícovém davu
Jeden z letošních dnů „D“ nastal i 25. února. Dorazit do Nazaré v době očekávaných obřích vln je jako vydat se na rockový festival, na kterém hraje světoznámá kapela. Město zaplní tisíce nedočkavých lidí v autech, která už nemají pořádně kde zaparkovat.
Cesta k pevnosti vede přes stylovou bránu, jíž proudí davy natěšených lidí. U prašné cesty směrem k výběžku stojí socha surfaře s jelení hlavou, v ruce drží prkno. Už po cestě jsou z dálky vidět a hlavně slyšet vodní monstra, která sjíždějí jen ti největší odvážlivci.
GALERIE
Obří vlny v Nazaré ze dne 25. února 2022
Z výběžku se nabízí návštěvníkům úchvatný výhled jak na klidnou část Nazaré, tak i na burácející „tsunami“. Nejlépe jsou vlny pozorovatelné přímo od červeného majáku, k němuž se ovšem dostanou v den obřích vln pouze akreditovaní fotografové a novináři. Dechberoucí záběry pořizují nejen oni, ale také drony vznášející se nad pláží Praia do Norte. „Odtud můžete na surfaře volat a oni vás slyší. Cítíte, jak se země chvěje,“ popisuje pocity McNamara.
Kromě turistů sledují surfaře na skalním výběžku také jejich týmy, rodiny a známí, jsou tu místní a samozřejmě zdravotníci. Někteří návštěvníci postávají, jiní si roztáhnou deku a kempují na výběžku jako na zmíněném rockovém festivalu. Když se přiblíží skutečně obří „tsunami“, naskakuje husí kůže.
Vzrušení, když surfaři úspěšně sjedou tuto masu vody, je mezi lidmi cítit – drží palce, usmívají se, radují a tleskají. Zato při ošklivém pádu lze z davu cítit strach, jelikož tohle monstrózní přírodní divadlo občas nastaví i svou odvrácenou tvář.
Kdo si chce rozšířit obzory, může v pevnosti navštívit muzeum, kde se nachází mimo jiné trojrozměrný model kaňonu v Nazaré, ale také fotografie surfařských kousků nebo prkna veteránů tohoto sportu.
Sezona obřích vln v Nazaré začala letos na podzim už v září a potrvá do konce března 2023. Jedno z větších letošních vlnobití Nazaré zažilo 7. listopadu.
S napětím očekávanou akcí je každoročně mezinárodní šampionát Nazaré Tow Surfing Challenge, který se loni konal 10. února, obecně však nemá stanovené přesné datum.
Nominovaní surfaři obvykle v období mezi 1. listopadem a 31. březnem v Nazaré trénují a čekají, až jim příroda vyčaruje co nejvyšší „tsunami“, aby si mohli užít svou životní jízdu a trhat rekordy. Datum konání šampionátu vyhlašuje několik dnů předem Světová surfařská liga.
Speciální prkna i neopreny
Při odvážných pokusech v Nazaré dosud žádný ze surfařů nezemřel. Pravidla jsou kvůli extrémně obtížným podmínkám velmi přísná. Kvůli zajištění bezpečnosti musejí mít týmy oprávněné surfovat v Nazaré kromě řidiče vodního skútru, jenž dopraví surfaře na vlnu, k dispozici také člověka, který z dálky sleduje polohu surfaře a vysílačkou informuje řidiče. Ve dnech, kdy do Nazaré dorazí skutečně obří vlny, jsou navíc vyžadovány dva až tři skútry.
Ještě předtím však musejí surfaři disponovat vhodnou výbavou – například neoprenem odolným proti nárazu. Ten by měl mít tloušťku až půl centimetru, aby udržel sportovce v teple i v zimní sezoně, kdy má moře kolem třinácti stupňů. Nezanedbatelnou součástí výbavy je také záchranná vesta, která pomáhá dostat surfaře nad hladinu, když ho vlna smete.
A samozřejmě nesmí chybět speciální prkno pro sjíždění obřích vln, které je kratší a užší než většina prken – je snadno ovladatelné, ale hůře se na něm drží rovnováha, píše na webu magazín The National Geographic. Surfaři mohou sjíždět vlny rychlostí až 72 kilometrů za hodinu.
Tváří v tvář smrti
Podle webu Surfer Today je klíčové, aby surfaři byli psychicky stabilní a dokázali ovládat strach.
„Zlatým pravidlem surfování na velkých vlnách v Nazaré je být psychicky připraven na něco, co jste možná nikdy neviděli. Vlna, která se láme na konci hlubokého podmořského kaňonu, je stejně bizarní jako děsivá,“ píše server s tím, že sportovci by měli umět zadržet dech na 90 až 240 vteřin a také předem prostudovat celou oblast; obzvlášť zrádné proudy, ale také místa, kde se vlny lámou, jakým směrem jde vítr a jaké nástrahy se v oblasti vůbec vyskytují.
K bezpečnosti sportovců přispívá také komunikace se surfařskými veterány nebo trénink společně s konkrétními řidiči vodních skútrů, kteří usilují o záchranu surfařů. Důležité je rovněž zajezdit si předem na středních vlnách a ideálně nesjíždět nejnižší třetinu vlny. V Nazaré totiž podmínky neumožňují plnou rychlost a v případě potíží se nedá před vodní masou ujet tak rychle, jak je potřeba.
Přestože profesionální surfaři jezdí na kvalitních prknech a snaží se dodržovat bezpečnostní postupy, příroda si někdy nedá říct. Pak přicházejí děsivé pády, při kterých jde o život. Jeden z nejhorších utrpěl v listopadu 2019 Brazilec Pedro Scooby. Obří vlnu sjel skoro až do konce, náhle ho však pohltila masa vody. Jak přicházely další vlny, sportovec upadl do bezvědomí.
Řidiči vodních skútrů se ho marně snažili najít v mase bílé pěny. Až osmdesát vteřin po nehodě si všiml těla Steudtner, který ho dopravil na břeh, kde nabyl vědomí a začal zvracet slanou vodu, načež byl napojen na kyslík. „Jsem naživu, byl to nejhorší pád, jaký jsem zažil. Nikdy jsem nebyl tak blízko smrti,“ prohlásil tehdy surfař.
Do Nazaré míří i ženy. Maya Gabeiraová sjela 11. února 2020 vlnu o výšce 22,4 metru, čímž se po pečlivém vědeckém zkoumání zapsala do Guinnessovy knihy rekordů a zároveň překonala svůj vlastní rekord z roku 2018.
Právě Gabeiraová, která sjela svou první vlnu v pouhých čtrnácti letech a stala se pionýrkou ženského surfingu, přitom zažila v Nazaré své nejhorší chvíle v životě.
Dne 28. října 2013 se snažila sjet odhadem pětadvacetimetrovou rekordní vlnu, vodní masa však sportovkyni náhle smetla, připravila o prkno i záchrannou vestu. „Cítila jsem neuvěřitelný smutek. Pomyslela jsem si – tak je to tady, umřu. Tohle nebude mít šťastný konec,“ vzpomíná na nehodu brazilská surfařka.
Gabeiraovou stáhlo pod hladinu několik vln za sebou, až upadla do bezvědomí. Když ji po dramatických devíti minutách vytáhl řidič vodního skútru, museli ji na pláži resuscitovat a odvézt do nemocnice. Z nehody nakonec ale vyvázla. Zlomená holeň a následná operace zad však Brazilku připravily o dva roky surfařské kariéry.
Ženy v popředí
Přestože video s jejím pádem šokovalo celý svět a pro mnohé se stala symbolem toho, že ženy na gigantické vlny nepatří, Brazilka to nevzdala a na prkno se vrátila. Dokonce se přestěhovala do Nazaré, aby pokořila vodní živel, který usiloval o její život. První ženský rekord si zapsala v roce 2018, ten současný drží poslední dva roky.
Mezi světovými esy ale není jedinou ženou – na devátém místě ve společné kategorii největších zaznamenaných pokořených vln drží pozici Francouzka Justine Dupontová, jež zdolala v Nazaré 11. února 2020 vlnu o výšce 21,48 metru. Zápasení s mořskými obry v Nazaré v každém případě zůstává pro všechny surfaře tou nejlákavější a zároveň nejnebezpečnější výzvou.
- 1) 26,21 metru – Sebastian Steudtner (Německo) – 29. října 2020, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 2) 24,38 metru – Rodrigo Koxa (Brazílie) – 8. listopadu 2017, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 3) 23,77 metru – Garrett McNamara (USA-Havaj) – 1. listopadu 2011, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 4) 23,46 metru – Mike Parsons (USA) – 5. ledna 2008, Cortes Bank, USA
- 5) 22,4 metru – Maya Gabeiraová (Brazílie) – 11. února 2020, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 6) 22,25 metru – Francisco Porcella (Itálie) – 24. října 2016, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 7) 21,64 metru – Yuri Soledade (USA-Havaj) – 25. února 2016, Peahi/Jaws, Maui, Havaj, USA
- 8) 21,64 metru – Sebastian Steudtner (Německo) – 11. prosince 2014, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 9) 21,48 metru – Justine Dupontová (Francie) – 11. února 2020, Praia do Norte, Nazaré, Portugalsko
- 10) 21,33 metru – Pete Cabrinha (USA-Havaj) – 15. ledna 2004, Peahi/Jaws, Maui, Havaj, USA
- Zdroj: Redbull.com