Kdo na Ukrajině vládne po demisi Jaceňuka? Zatím hlavně zmatek

Kyjev – Až do čtvrtka se Ukrajina mohla spoléhat alespoň na stabilní politické prostředí v hlavním městě. Po odchodu části koalice a demisi premiéra Jaceňuka ale začíná parlament svým zmatkem připomínat situaci na východních bojištích. Prezident Porošenko se totiž s demisí nechce spokojit a žádá hlasování o důvěře vládě. Dnešní sněmovní schůze ale byla bez hlasování přerušena do začátku srpna. To vše navíc v době, když odcházející kabinet schválil ve funkci nového premiéra Volodymyra Hrojsmana. Podle komentátorů je přitom takový krok protiústavní.

Ukrajinský prezident už ve čtvrtek požádal šéfa parlamentu Oleksandra Turčynova, aby sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Rozpad koalice podle hlavy státu není právním důvodem pro demisi kabinetu a nesmí paralyzovat chod státu. „Sněmovna je povinna dál řešit otázky státní důležitosti,“ napsal prezident se zřejmým odkazem na bojové operace proti povstalcům na východě země. 

Web ukrajinské vlády mezitím zveřejnil rozhodnutí kabinetu, jímž se jako úřadující premiér řízení vlády ujímá dosavadní vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Volodymyr Hrojsman. Řada ukrajinských komentátorů i politiků rozhodnutí považuje za protiústavní, protože o osobě předsedy vlády rozhoduje podle ústavy parlament a prezident, nikoli sama vláda. 

O demisi premiéra, která automaticky znamená i rezignaci celé vlády, měl parlament hlasovat dnes, ale schůze byla bez hlasování rozpuštěna. Poslanci nezařadili do programu ani hlasování o dvou klíčových prezidentských návrzích, které se týkají rozpočtové podpory bojových operací na východě a změny statusu strategických ukrajinských plynovodů.

Oleksandr Turčynov
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

Odradit předsedu ukrajinské vlády od rezignace se dnes na dálku pokusili američtí senátoři John McCain a Chris Murphy. V prohlášení, o němž informovala ukrajinská média, varují před následky odchodu vlády na stabilitu země v nynější obtížné situaci. „Chápeme důležitost parlamentních voleb, ale hlavní prioritou je nyní vítězství nad separatisty podporovanými Ruskem,“ stojí v dopise senátorů. 

Podle ukrajinské ústavy má prezident právo rozpustit parlament, pokud do 30 dnů nevznikne nová vládní většina. Strany UDAR a Svoboda čtvrtečním odchodem z koalice chtěly dosáhnout právě toho, aby byly po rozpuštění sněmovny vypsány nové parlamentní volby. Sám prezident Porošenko již dříve slíbil jejich uspořádání koncem letošního října.

Na východě se v noci opět střílelo

V Doněcku mezitím v noci pokračovaly tvrdé boje mezi vzbouřenci a ukrajinskou armádou, oznámilo v Kyjevě velení armádní protipovstalecké operace. Prakticky ze všech čtvrtí se ozývala střelba a výbuchy, několik civilistů zahynulo. Povstalci prý ostřelovali letiště v Doněcku i v Luhansku.

Boje u Luhanska
Zdroj: Matytsin Valery/ČTK//ITAR-TASS

Nejtužší boje se soustředily do okolí Československé ulice na severozápadě města. Jedna žena tam zahynula po zásahu střepinou granátu, dvě mladé dívky byly při výbuchu těžce zraněny. Tlaková vlna rozbila okna okolních domů, přímý zásah údajně dostalo několik obytných budov v sousední čtvrti.

Silné bojové operace pokračují v okolí doněckého i luhanského letiště. V Luhansku na terminál povstalci zaútočili raketomety Grad. Jen během čtvrtka podle ukrajinských vojenských zdrojů granáty a rakety poškodily nebo zničily 21 luhanských obytných domů. Městská záchranná služba za čtvrtek zaznamenala 160 urgentních výjezdů. Bez proudu je v půlmilionovém městě 12 tisíc lidí.

Rusko obviňuje Kyjev z ostřelování pohraničí

Ruské ministerstvo obrany dnes Kyjev varovalo před údajně opakovanými dopady ukrajinských střel do ruských pohraničních regionů. Na území Kujbyševského okresu v ruské Rostovské oblasti dnes prý dopadlo 40 ukrajinských granátů. Informace o obětech ministerstvo nemá.

Před ostřelováním ruského pohraničí Moskva ukrajinskou armádu varovala už několikrát, podle ruských médií už ukrajinské granáty způsobily v ruských obcích i ztráty na životech. Kyjev naopak obviňuje ruské jednotky umístěné v pohraničí, že prakticky každodenně podporují operace povstalců palbou z granátometů a raketových baterií Grad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...