Kyjev – Až do čtvrtka se Ukrajina mohla spoléhat alespoň na stabilní politické prostředí v hlavním městě. Po odchodu části koalice a demisi premiéra Jaceňuka ale začíná parlament svým zmatkem připomínat situaci na východních bojištích. Prezident Porošenko se totiž s demisí nechce spokojit a žádá hlasování o důvěře vládě. Dnešní sněmovní schůze ale byla bez hlasování přerušena do začátku srpna. To vše navíc v době, když odcházející kabinet schválil ve funkci nového premiéra Volodymyra Hrojsmana. Podle komentátorů je přitom takový krok protiústavní.
Kdo na Ukrajině vládne po demisi Jaceňuka? Zatím hlavně zmatek
Ukrajinský prezident už ve čtvrtek požádal šéfa parlamentu Oleksandra Turčynova, aby sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Rozpad koalice podle hlavy státu není právním důvodem pro demisi kabinetu a nesmí paralyzovat chod státu. „Sněmovna je povinna dál řešit otázky státní důležitosti,“ napsal prezident se zřejmým odkazem na bojové operace proti povstalcům na východě země.
Web ukrajinské vlády mezitím zveřejnil rozhodnutí kabinetu, jímž se jako úřadující premiér řízení vlády ujímá dosavadní vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Volodymyr Hrojsman. Řada ukrajinských komentátorů i politiků rozhodnutí považuje za protiústavní, protože o osobě předsedy vlády rozhoduje podle ústavy parlament a prezident, nikoli sama vláda.
O demisi premiéra, která automaticky znamená i rezignaci celé vlády, měl parlament hlasovat dnes, ale schůze byla bez hlasování rozpuštěna. Poslanci nezařadili do programu ani hlasování o dvou klíčových prezidentských návrzích, které se týkají rozpočtové podpory bojových operací na východě a změny statusu strategických ukrajinských plynovodů.
Odradit předsedu ukrajinské vlády od rezignace se dnes na dálku pokusili američtí senátoři John McCain a Chris Murphy. V prohlášení, o němž informovala ukrajinská média, varují před následky odchodu vlády na stabilitu země v nynější obtížné situaci. „Chápeme důležitost parlamentních voleb, ale hlavní prioritou je nyní vítězství nad separatisty podporovanými Ruskem,“ stojí v dopise senátorů.
Podle ukrajinské ústavy má prezident právo rozpustit parlament, pokud do 30 dnů nevznikne nová vládní většina. Strany UDAR a Svoboda čtvrtečním odchodem z koalice chtěly dosáhnout právě toho, aby byly po rozpuštění sněmovny vypsány nové parlamentní volby. Sám prezident Porošenko již dříve slíbil jejich uspořádání koncem letošního října.
Na východě se v noci opět střílelo
V Doněcku mezitím v noci pokračovaly tvrdé boje mezi vzbouřenci a ukrajinskou armádou, oznámilo v Kyjevě velení armádní protipovstalecké operace. Prakticky ze všech čtvrtí se ozývala střelba a výbuchy, několik civilistů zahynulo. Povstalci prý ostřelovali letiště v Doněcku i v Luhansku.
Nejtužší boje se soustředily do okolí Československé ulice na severozápadě města. Jedna žena tam zahynula po zásahu střepinou granátu, dvě mladé dívky byly při výbuchu těžce zraněny. Tlaková vlna rozbila okna okolních domů, přímý zásah údajně dostalo několik obytných budov v sousední čtvrti.
Silné bojové operace pokračují v okolí doněckého i luhanského letiště. V Luhansku na terminál povstalci zaútočili raketomety Grad. Jen během čtvrtka podle ukrajinských vojenských zdrojů granáty a rakety poškodily nebo zničily 21 luhanských obytných domů. Městská záchranná služba za čtvrtek zaznamenala 160 urgentních výjezdů. Bez proudu je v půlmilionovém městě 12 tisíc lidí.
Rusko obviňuje Kyjev z ostřelování pohraničí
Ruské ministerstvo obrany dnes Kyjev varovalo před údajně opakovanými dopady ukrajinských střel do ruských pohraničních regionů. Na území Kujbyševského okresu v ruské Rostovské oblasti dnes prý dopadlo 40 ukrajinských granátů. Informace o obětech ministerstvo nemá.
Před ostřelováním ruského pohraničí Moskva ukrajinskou armádu varovala už několikrát, podle ruských médií už ukrajinské granáty způsobily v ruských obcích i ztráty na životech. Kyjev naopak obviňuje ruské jednotky umístěné v pohraničí, že prakticky každodenně podporují operace povstalců palbou z granátometů a raketových baterií Grad.