Poslanci v Brazílii budou hlasovat o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Její příznivci i odpůrci celý víkend demonstrují, především v hlavním městě. Zároveň mají obavu, že aféra rozdělí společnost ve dví. Rousseffová je mimo jiné podezřelá z manipulace s výsledky státního rozpočtu.
Budoucnost brazilské hlavy státu má v rukou parlament, před jehož budovu se v sobotu dostavily tisíce lidí. Příznivce a odpůrce Rousseffové dělila dvoumetrová ocelová stěna známá jako obžalovací zeď. Brazilce znepokojuje, chápou ji jako symbol rozštěpení země.
„Myslím, že se nemůžeme nechat zastrašit lidmi u stěny, kteří jsou na druhé straně. Ale trochu se bojím,“ přiznala Brazilka Debora. „Pro mě stěna ukazuje, že je země po celou dobu rozdělená. Je to krok zpátky do komunismu a my nevíme, co se stane zítra,“ obává se Marcos.
Podle průzkumů požadují odvolání prezidentky dvě třetiny Brazilců, stejný postoj zaujímá 19 z 25 politických stran v parlamentu. „Bude to poprvé v historii Brazílie, kdy bude promenáda před Kongresem rozdělena na dvě symbolické poloviny, což není dobré pro nikoho,“ konstatuje zástupce strany Síť udržitelnosti Alessandro Molon.
„Večer se očekává velké pozdvižení na obou stranách tábora,“ říká politolog Jan Němec. „Jakmile jde o politiku, debata mezi Brazilci umí být hodně vzrušená a emotivní,“ doplňuje jej zpravodaj ČRo David Koubek. Brazilská policie se proto připravuje na mohutné demonstrace po skončení hlasování. Kdy k němu dojde, není jisté, debata začala po 19 hodině středoevropského času.
Jak se odvolává prezident
- Dolní komora parlamentu bude v neděli hlasovat o odchodu Rousseffové. Pro schválení potřebuje opozice dvě třetiny všech hlasů.
- Pokud se poslanci vysloví kladně, bude záležitost postoupena Senátu. Horní komora může prostou většinou odhlasovat pozastavení prezidentské funkce na dobu 180 dní – tehdy by s prezidentkou začal soudní proces a její funkci by převzal viceprezident Michel Temer.
- Během této lhůty by Senát v čele s předsedou nejvyššího federálního soudu rozhodoval o definitivním sesazení prezidentky. To by musely schválit dvě třetiny senátorů.
- Pokud se tak stane, bude až do konce roku 2018 stát v čele státu Temer. Následně by byly uspořádány předčasné volby. Neodsouhlasí-li sesazení dvě třetiny senátorů, Rousseffová se znovu ujme funkce a dokončí svůj mandát.
Rozpočtové machinace, nebo puč?
Levicová prezidentka měla podle iniciátorů ústavní žaloby manipulovat s výsledky státního rozpočtu. Chtěla tak zamaskovat rostoucí schodek před loňskými volbami. To potvrdil i právně nezávazný verdikt federálního účetního dvora. Podle kritiků si tím pomohla v kampani a podařilo se jí tak obhájit mandát.
Prezidentka se nařčením brání, podle ní jde o puč. „Stížnost proti mně, o které debatuje Národní kongres, je podvod. Největší soudní a politický podvod v historii naší země. Bez toho bych žádnému odvolání nečelila. Brazílie a demokracie si takovou frašku nezaslouží,“ hájila se Rousseffová.
Přízeň Brazilců se pokoušela získat také skrze bývalého prezidenta Luize Inácia Luly de Silvy. Rozhodla se jej jmenovat šéfem kabinetu. On sám ale čelí vyšetřování za údajné přijímání úplatků a nová funkce mu tak podle všeho měla pouze zajistit imunitu. Lula de Silva jako jeden z mála za Rousseffovou stále stojí. „V rámci hlasování není v sázce jen mandát řádně zvolené prezidentky. V sázce je i respektování voleb a vůle našich lidí,“ uvedl.
Korupce ve státní firmě Petrobras
Druhý mandát Roussoffové, který obhájila v roce 2014, je krom falšování výsledků hospodaření státu prodchnut také řadou korupčních skandálů. Nejvíce jí uškodila aféra kolem státní firmy Petrobras. Případ je považován za největší korupční kauzu v dějinách Brazílie.
Říká se jí také Operace automyčka, neboť původně začala jako vyšetřování několika skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze, okrádali stát na daních a falšovali dokumenty. Jedním z nich byl i Paulo Roberto Costa, jenž byl v letech 2004 až 2012 ředitelem energetické společnosti Petrobras, v níž má většinový podíl stát.
Při výslechu jmenoval na padesát politiků, kteří podle něj brali úplatky za zprostředkování zakázek Petrobrasu pro různé firmy. Zakázky byly předraženy a o rozdíl se dělili podnikatelé s prostředníky v Petrobrasu a politiky. V kauze bylo dosud obžalováno na 180 lidí, zhruba 80 jich už bylo odsouzeno. Jako podezřelá je vyšetřována i dvacítka poslanců a zhruba 12 senátorů z různých stran.
Část peněz totiž podle policie skončila na účtech politických stran, mimo jiné Strany pracujících, jejíž zástupce od roku 2003 stojí v čele země. Nejprve to byl Lula da Silva, od roku 2011 Rousseffová, která byla v letech 2003 až 2010 před zvolením prezidentkou členkou správní rady Petrobrasu. Podle opozice měla část nezákonných zisků z podniku financovat i její předvolební kampaně. Prezidentka tvrdí, že o ničem nezákonném neví.
Pokud bude Rousseffová nucena odstoupit, stane se první sesazenou hlavou státu v Brazílii po téměř čtvrt století. Stejný osud potkal naposledy v roce 1992 prezidenta Fernanda Collora de Melloa, který nyní působí jako senátor. Brazílii by pak vedl viceprezident Michel Temer. Ten je ale do kauzy kolem firmy Petrobras zapleten také.
