Buenos Aires - Statisíce lidí prošly argentinským Buenos Aires. Poklidným protestem se dožadovali nezávislé justice. Šlo o reakci na případ někdejšího prokurátora Alberta Nismana, který chystal zatykač na prezidentku kvůli vyšetřování teroristického útoku na židovskou komunitu v roce 1994. Za podezřelých okolností ale zemřel. Jeho nástupce už hlavu státu obvinil. Vláda včerejší pochod označila za pokus o justiční puč.
Kauza Nisman: Statisíce Argentinců volaly po nezávislé justici
Statisíce Argentinců protestovali v argentinské metropoli proti poměrům v justici a za vyšetření smrti prokurátora Alberta Nismana. „Chceme prezidentce ukázat, že by o tom měla přemýšlet a měla by si uvědomit, že jsme tím svázaní. A taky jsem tu za prokurátora,“ konstatovala jedna z demonstrujících Silvia Hueverová.
Podobné protesty, jako byl ten středeční v Buenos Aires, se uskutečnily i v dalších argentinských městech. Účastníci pochodu měli v rukou argentinské vlajky a nesli transparenty s nápisy jako Spravedlnost! či Pravda! Jedna z protestujících, 81letá Blanca Perezová, se domnívá, že byl Nisman zavražděn a že vláda musí nést odpovědnost za to, co se stalo. „Jestliže nebudeme mít spravedlnost, nebudeme mít svobodu. Vláda ztratila kontrolu nad situací,“ uvedla Perezová.
3 minuty
Argentina je kvůli podezřelé smrti prokurátora na nohou
Nisman byl nalezen 18. ledna ve svém bytě s prostřelenou hlavou. Měsíc po jeho smrti stále chybí odpovědi na otázku, proč zemřel - kriminalisté ho našli s prostřelenou hlavou. Pitva podle vyšetřovatelů vyloučila cizí zavinění, podle prezidentky ale o sebevraždu nešlo. „Pracoval deset let a pak zemřel. Myslím, že si zaslouží naši úctu. Vedle toho jsem přišel podpořit i další prokurátory, kteří řeší podobné případy,“ podotkl další protestující Eduardo di Giorgio.
Alberto Nisman
Nisman zemřel den předtím, než stihl představit svoje závěry vyšetřování případu, na kterém stojí celá současná kauza. V červenci roku 1994 odpálili teroristé automobil s výbušninami před centrem židovských organizací. Útok měl 85 obětí - stopy vedly k šíitskému hnutí Hizballáh a k Íránu.
Nisman došel k závěru, že se vláda a prezidentka snaží sedm podezřelých očistit, aby Argentina mohla jednat s Íránem o ropě. Jeho nástupce Gerardo Pollicita se přiklonil k názoru, že pro obvinění prezidentky tu jsou důvody. „Bude zahájeno nové vyšetřování s cílem najít důkazy, že odpovědní lidé opravdu mohou být stíháni,“ prohlásil Pollicita.
Prezidentka nové obvinění nekomentovala, lidé v jejím okruhu ale krok prokurátora kritizují - může podle nich ohrozit stabilitu země a obávají se dalších nepokojů. Poslední protest vláda označila za pokus o justiční puč.