Santiago de Chile - V Chile dokončili největší radioteleskop na světě. Zařízení s názvem ALMA má 66 antén a leží v odlehlé části pouště Atacama. Díky němu mohou vědci nahlížet do vesmíru hlouběji než kdy předtím. Projekt stál půl druhé miliardy dolarů.
Šestašedesát obřích talířů, z nichž každý měří v průměru 12 metrů, směřuje k nebi. Pohybují se po náhorní plošině v Chilské poušti daleko od čehokoli, co by mohlo rušit jejich zkoumání. „ALMA má teď plnou kapacitu antén, zatím ale nejsou všechny zapojené. Dnes jsme zahájili druhou etapu pozorování - máme neustále k dispozici až padesát antén, v příštím roce pak zapojíme všech 66,“ konstatoval ředitel ALMY Pierre Cox.
Radioteleskopy vyhledávají a zaznamenávají informace o objektech, které vydávají rádiové vlny. Obraz vědci nevidí, musí jej zpracovat počítač. Umožňuje tak zkoumat planety, galaxie ale i vybuchlé supernovy. Jedno z nejsušších míst na planetě je pro astronomy ideální - měření totiž nesmí ovlivňovat vlhkost.
Největší teleskop má přinést i nejpřesnější data. Už teď jako první ukázal třeba souhvězdí poblíž centra černé díry uprostřed Mléčné dráhy. „Je to obrovský skok, co se citlivosti týče. Bude rychlejší a přinese víc dat. Myslím, že v příštích měsících a letech přinese opravdové vědecké výsledky,“ dodal Cox.
Největší observatoř na světě - za půl druhé miliardy dolarů
Observatoř se skládá ze 66 teleskopů o průměru 12 a sedm metrů, a je tak dosud největším a zároveň nejdražším pozemním astronomickým zařízením všech dob. Náklady na její výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy Kč). Na její výstavbě se podílely Spojené státy, Kanada, Japonsko i Evropská unie. Nejambicióznější astronomický projekt současnosti má přinést informace z nejvzdálenějších koutů vesmíru - třeba o vzniku hvězd a galaxií.
ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.
