K výbušnému balíku pro šéfa Deutsche Bank se přihlásili italští anarchisti

Berlín – Zásilka adresovaná šéfovi největší německé banky Deutsche Bank obsahovala explozivní prášek. Šlo o funkční dopisní bombu, která mohla způsobit popáleniny. Uvedly to dnes podle agentury DPA německé vyšetřovací orgány. K výbušné zásilce se následně přihlásila italská anarchistická skupina.

Dopis zadržený ve středu v podatelně sídla banky ve Frankfurtu nad Mohanem obsahoval podle policie nebezpečnou látku. „Nebyla to výbušnina, ani vojenská nebo průmyslová,“ sdělil dnes mluvčí policie. Prášek však mohl být po otevření obálky „dozajista nebezpečný“ a mohl způsobit popáleniny na rukou, obličeji a na horní části těla, dodal mluvčí.

K zásilce se podle německé policie odpoledne přihlásili italští anarchisté. Ti mají na svědomí i další výbušné zásilky, které loni v prosinci poslali na několik velvyslanectví v Římě. Balíčky s výbušninou na švýcarském a chilském velvyslanectví dokonce explodovaly.

Hesenský kriminální úřad a státní zastupitelství případ dále vyšetřují. Stále není jasné, o jaký prášek přesně šlo a zda byl vyroben podomácku, nebo zda pochází z pyrotechniky. Určeno nebylo ani jeho množství. Dopisní obálka formátu DIN-A-5 byla zadržena, protože obsahovala podezřelé dráty a kovové části – pravděpodobně roznětku s rozbuškou. Přivolána byla policie a pyrotechnik.

První zpráva o podezřelém balíčku ve středu přišla z New Yorku, kde policisté varovali místní kanceláře Deutsche Bank a upozornili jejich zaměstnance. Zásilka měla prý zpáteční adresu Evropské centrální banky, jejíž sídlo je rovněž ve Frankfurtu. Po nálezu dopisu policie v New Yorku výrazně posílila běžné hlídky kolem tamních kanceláří Deutsche Bank, uvedl list New York Times ve svém blogu Dealbook. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) na případu spolupracuje s německými úřady. Pro město New York ale objevení podezřelé dopisní bomby údajně nepředstavuje konkrétní ohrožení.

Třiašedesátiletý Švýcar Ackermann má příští rok ze své funkce odejít. Letos v červenci se dozorčí rada Deutsche Bank shodla na jeho náhradě v podobě dvou spoluředitelů. Ackermann měl původně odejít už v roce 2009, dozorčí rada však nebyla schopna najít jeho nástupce, a tak Ackermannovi prodloužila smlouvu o další čtyři roky do roku 2013. Vedení banky však letos k urychlené aktivitě přiměla nespokojenost akcionářů s Ackermannovou neschopností řešit klíčové personální otázky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...