„Jsme jedna Evropa“. V Lipsku se vzpomínalo na pád komunismu

Lipsko - I když byla cesta k demokracii v zemích střední Evropy různá, všechny státy spojuje touha po svobodě a schopnost lidí porazit zdánlivě všemocný režim. Na slavnosti v Lipsku u příležitosti 25. výročí demonstrací, které vedly k pádu komunismu v bývalé Německé demokratické republice (NDR), to řekl německý prezident Joachim Gauck. Slavnosti se účastní i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, včetně Miloše Zemana. Ten volil podobná slova jako Gauck a na konci svého projevu neopomněl přidat symbolické gesto sametové revoluce v Československu - tedy zazvonění klíči. Celou akci zakončil tradiční Festival světel jako připomínka pokojného shromáždění, které před 25 lety navzdory pohotovosti policie nerozehnala.

„Podobně jako lipská revoluce byla revolucí svící, revoluce světla a revoluce naděje, tak pražská revoluce byla revolucí klíčů, které otevíraly cestu do budoucnosti,“ řekl Zeman. „Mohu vás ujistit, že když v Praze bylo na demonstraci 750 tisíc lidí a každý z nich zvonil klíči, tak tento slabý, ojedinělý hlásek mých klíčů byl zesílen do takové mohutnosti, že komunistický režim padl,“ dodal.

Podle Gaucka je třeba udržovat vzpomínku na události roku 1989 i v současnosti, a to zejména s ohledem na aktuální dění ve světě. „V roce 1989 jsme si mysleli, že s koncem studené války je před Evropou století míru. Mnozí viděli konec dějin, protože demokracie zvítězila nad diktaturou,“ uvedl německý prezident. „Místo toho jsme nyní konfrontováni se zhroucenými státy, s terorismem, s fundamentalismem, s násilím, s anarchií a s občanskou válkou. A na kraji Evropy jsou zpochybňována pravidla mezinárodního práva a jsou nasazovány vojenské prostředky tam, kde by byla možná mírová koexistence,“ řekl Gauck.

6 minut
Lipsko slaví 25. výročí pádu komunismu v NDR
Zdroj: ČT24

Braňte demokracii a nezůstávejte stát stranou

Gauck vyzval Němce k obraně demokracie doma i v zahraničí. „Zejména v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a dochází ke ztrátě jistot, měli bychom si všichni vzpomenout na zkušenosti z roku 1989: Kdo zůstane stát stranou, stane se ovládaným objektem.“ V této souvislosti vyzdvihl protesty na kyjevském Majdanu a nedávné demonstrace studentů v Hongkongu.

Joachim Gauck: „Právě v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a ztrácí se staré jistoty, bychom si měli připomenout svou zkušenost z roku 1989. Když budeme stát mimo, bude nám vládnuto. Když překonáme svůj strach, získáme možnost jednat a budoucnost.“

Setkání prezidentů v Lipsku se účastní i Andrej Kiska
Zdroj: ČTK/AP/Peter Endig

Pětice prezidentů se po skončení slavnostního aktu na lipské radnici podepsala do Zlaté knihy města. Na úvod společného oběda na radnici Gauck při přípitku znovu připomněl význam demokracie a skutečnost, že o svobodu je třeba bojovat. V podvečer se uskutečnila modlitba za mír v kostele Nikolaikirche, který byl v roce 1989 výchozím bodem protikomunistické demonstrace, večer prezidenti zahájí tradiční Festival světel, který se koná v místech, kudy před 25 lety průvod demonstrantů prošel.

  • Do Lipska se 9. října 1989 sjelo na 70 000 lidí, kteří v centru města demonstrovali proti komunistické vládě v NDR. Přestože do Lipska kvůli očekávané demonstraci dorazily zvláštní policejní jednotky, proti pokojnému průvodu demonstrantů se svíčkami nikdo nezasáhl. Opozice v NDR si zdrženlivost policie vyložila jako důkaz toho, že režim slábne. Následovaly velké demonstrace v dalších městech, které vyvrcholily 9. listopadu 1989 pádem Berlínské zdi.
Demonstrace v Lipsku, září 1989
Zdroj: ČTK/Picture Alliance/Wolfgang Kumm

Akce v Lipsku je součástí letošních oslav 25. výročí konce komunismu ve střední Evropě. Prezidenti visegrádské skupiny a Německa se už letos zúčastnili oslav v Polsku a v Maďarsku, připomínkové akce vyvrcholí v listopadu na Slovensku a v Česku.

5 minut
Prezidenti si připomněli 25. výročí pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...