„Jsme jedna Evropa“. V Lipsku se vzpomínalo na pád komunismu

Lipsko - I když byla cesta k demokracii v zemích střední Evropy různá, všechny státy spojuje touha po svobodě a schopnost lidí porazit zdánlivě všemocný režim. Na slavnosti v Lipsku u příležitosti 25. výročí demonstrací, které vedly k pádu komunismu v bývalé Německé demokratické republice (NDR), to řekl německý prezident Joachim Gauck. Slavnosti se účastní i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, včetně Miloše Zemana. Ten volil podobná slova jako Gauck a na konci svého projevu neopomněl přidat symbolické gesto sametové revoluce v Československu - tedy zazvonění klíči. Celou akci zakončil tradiční Festival světel jako připomínka pokojného shromáždění, které před 25 lety navzdory pohotovosti policie nerozehnala.

„Podobně jako lipská revoluce byla revolucí svící, revoluce světla a revoluce naděje, tak pražská revoluce byla revolucí klíčů, které otevíraly cestu do budoucnosti,“ řekl Zeman. „Mohu vás ujistit, že když v Praze bylo na demonstraci 750 tisíc lidí a každý z nich zvonil klíči, tak tento slabý, ojedinělý hlásek mých klíčů byl zesílen do takové mohutnosti, že komunistický režim padl,“ dodal.

Podle Gaucka je třeba udržovat vzpomínku na události roku 1989 i v současnosti, a to zejména s ohledem na aktuální dění ve světě. „V roce 1989 jsme si mysleli, že s koncem studené války je před Evropou století míru. Mnozí viděli konec dějin, protože demokracie zvítězila nad diktaturou,“ uvedl německý prezident. „Místo toho jsme nyní konfrontováni se zhroucenými státy, s terorismem, s fundamentalismem, s násilím, s anarchií a s občanskou válkou. A na kraji Evropy jsou zpochybňována pravidla mezinárodního práva a jsou nasazovány vojenské prostředky tam, kde by byla možná mírová koexistence,“ řekl Gauck.

Nahrávám video

Braňte demokracii a nezůstávejte stát stranou

Gauck vyzval Němce k obraně demokracie doma i v zahraničí. „Zejména v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a dochází ke ztrátě jistot, měli bychom si všichni vzpomenout na zkušenosti z roku 1989: Kdo zůstane stát stranou, stane se ovládaným objektem.“ V této souvislosti vyzdvihl protesty na kyjevském Majdanu a nedávné demonstrace studentů v Hongkongu.

Joachim Gauck: „Právě v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a ztrácí se staré jistoty, bychom si měli připomenout svou zkušenost z roku 1989. Když budeme stát mimo, bude nám vládnuto. Když překonáme svůj strach, získáme možnost jednat a budoucnost.“

Setkání prezidentů v Lipsku se účastní i Andrej Kiska
Zdroj: ČTK/AP/Peter Endig

Pětice prezidentů se po skončení slavnostního aktu na lipské radnici podepsala do Zlaté knihy města. Na úvod společného oběda na radnici Gauck při přípitku znovu připomněl význam demokracie a skutečnost, že o svobodu je třeba bojovat. V podvečer se uskutečnila modlitba za mír v kostele Nikolaikirche, který byl v roce 1989 výchozím bodem protikomunistické demonstrace, večer prezidenti zahájí tradiční Festival světel, který se koná v místech, kudy před 25 lety průvod demonstrantů prošel.

  • Do Lipska se 9. října 1989 sjelo na 70 000 lidí, kteří v centru města demonstrovali proti komunistické vládě v NDR. Přestože do Lipska kvůli očekávané demonstraci dorazily zvláštní policejní jednotky, proti pokojnému průvodu demonstrantů se svíčkami nikdo nezasáhl. Opozice v NDR si zdrženlivost policie vyložila jako důkaz toho, že režim slábne. Následovaly velké demonstrace v dalších městech, které vyvrcholily 9. listopadu 1989 pádem Berlínské zdi.
Demonstrace v Lipsku, září 1989
Zdroj: ČTK/Picture Alliance/Wolfgang Kumm

Akce v Lipsku je součástí letošních oslav 25. výročí konce komunismu ve střední Evropě. Prezidenti visegrádské skupiny a Německa se už letos zúčastnili oslav v Polsku a v Maďarsku, připomínkové akce vyvrcholí v listopadu na Slovensku a v Česku.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 42 mminutami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 8 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 11 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.