„Jsme jedna Evropa“. V Lipsku se vzpomínalo na pád komunismu

Lipsko - I když byla cesta k demokracii v zemích střední Evropy různá, všechny státy spojuje touha po svobodě a schopnost lidí porazit zdánlivě všemocný režim. Na slavnosti v Lipsku u příležitosti 25. výročí demonstrací, které vedly k pádu komunismu v bývalé Německé demokratické republice (NDR), to řekl německý prezident Joachim Gauck. Slavnosti se účastní i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, včetně Miloše Zemana. Ten volil podobná slova jako Gauck a na konci svého projevu neopomněl přidat symbolické gesto sametové revoluce v Československu - tedy zazvonění klíči. Celou akci zakončil tradiční Festival světel jako připomínka pokojného shromáždění, které před 25 lety navzdory pohotovosti policie nerozehnala.

„Podobně jako lipská revoluce byla revolucí svící, revoluce světla a revoluce naděje, tak pražská revoluce byla revolucí klíčů, které otevíraly cestu do budoucnosti,“ řekl Zeman. „Mohu vás ujistit, že když v Praze bylo na demonstraci 750 tisíc lidí a každý z nich zvonil klíči, tak tento slabý, ojedinělý hlásek mých klíčů byl zesílen do takové mohutnosti, že komunistický režim padl,“ dodal.

Podle Gaucka je třeba udržovat vzpomínku na události roku 1989 i v současnosti, a to zejména s ohledem na aktuální dění ve světě. „V roce 1989 jsme si mysleli, že s koncem studené války je před Evropou století míru. Mnozí viděli konec dějin, protože demokracie zvítězila nad diktaturou,“ uvedl německý prezident. „Místo toho jsme nyní konfrontováni se zhroucenými státy, s terorismem, s fundamentalismem, s násilím, s anarchií a s občanskou válkou. A na kraji Evropy jsou zpochybňována pravidla mezinárodního práva a jsou nasazovány vojenské prostředky tam, kde by byla možná mírová koexistence,“ řekl Gauck.

6 minut
Lipsko slaví 25. výročí pádu komunismu v NDR
Zdroj: ČT24

Braňte demokracii a nezůstávejte stát stranou

Gauck vyzval Němce k obraně demokracie doma i v zahraničí. „Zejména v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a dochází ke ztrátě jistot, měli bychom si všichni vzpomenout na zkušenosti z roku 1989: Kdo zůstane stát stranou, stane se ovládaným objektem.“ V této souvislosti vyzdvihl protesty na kyjevském Majdanu a nedávné demonstrace studentů v Hongkongu.

Joachim Gauck: „Právě v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a ztrácí se staré jistoty, bychom si měli připomenout svou zkušenost z roku 1989. Když budeme stát mimo, bude nám vládnuto. Když překonáme svůj strach, získáme možnost jednat a budoucnost.“

Setkání prezidentů v Lipsku se účastní i Andrej Kiska
Zdroj: ČTK/AP/Peter Endig

Pětice prezidentů se po skončení slavnostního aktu na lipské radnici podepsala do Zlaté knihy města. Na úvod společného oběda na radnici Gauck při přípitku znovu připomněl význam demokracie a skutečnost, že o svobodu je třeba bojovat. V podvečer se uskutečnila modlitba za mír v kostele Nikolaikirche, který byl v roce 1989 výchozím bodem protikomunistické demonstrace, večer prezidenti zahájí tradiční Festival světel, který se koná v místech, kudy před 25 lety průvod demonstrantů prošel.

  • Do Lipska se 9. října 1989 sjelo na 70 000 lidí, kteří v centru města demonstrovali proti komunistické vládě v NDR. Přestože do Lipska kvůli očekávané demonstraci dorazily zvláštní policejní jednotky, proti pokojnému průvodu demonstrantů se svíčkami nikdo nezasáhl. Opozice v NDR si zdrženlivost policie vyložila jako důkaz toho, že režim slábne. Následovaly velké demonstrace v dalších městech, které vyvrcholily 9. listopadu 1989 pádem Berlínské zdi.
Demonstrace v Lipsku, září 1989
Zdroj: ČTK/Picture Alliance/Wolfgang Kumm

Akce v Lipsku je součástí letošních oslav 25. výročí konce komunismu ve střední Evropě. Prezidenti visegrádské skupiny a Německa se už letos zúčastnili oslav v Polsku a v Maďarsku, připomínkové akce vyvrcholí v listopadu na Slovensku a v Česku.

5 minut
Prezidenti si připomněli 25. výročí pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...