Eurokomisařka Věra Jourová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská komise v tuto chvíli nediskutuje o stálém přerozdělovacím mechanismu běženců, kteří přicházejí do EU. Klíčová je podle ní ostraha vnějších hranic, dosud schválené kvóty chápe jako urgentní pomoc jižním zemím Unie i lidem, kteří prchají před válkou.
„Pojďme dodržovat mezinárodněprávní závazky ženevské konvence, které říkají, že lidem, kteří utíkají před válkou, se prostě pomáhá,“ prohlásila Jourová v rozhovoru s Václavem Moravcem s tím, že východ Unie v této rovině nedostatečně naslouchá západním členům – a západní členové naopak nerozumí východním obavám z toho, že je příliv migrantů vystaví problémům multikulturní společnosti.
Dosud posledním řešením migrační krize bylo přijetí kvótního přerozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka, které podle návrhu Evropské komise přijali unijní ministři vnitra proti vůli Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Podle Jourové šlo o urgentní pomoc jižním zemím, nikoliv však o systémové řešení migrace do Evropy.
Trvalé kvóty nejsou na pořadu dne
„Byla jsem velmi rozladěná z toho, že se o kvótě hlasovalo, a nikdo z toho neměl radost ani v Komisi, potvrdil mi to (předseda EK) Jean-Claude Juncker,“ konstatovala Jourová. Jsem ráda, že jsme se o dlouhodobé přerozdělovací kvótě dosud nebavili.“
Podle Jourové se ani nedá očekávat, že by evropské země na stálý přerozdělovací mechanismus přistoupily, „dokud nebudeme mít zvládnutou vnější ochranu hranic a nebudeme mít pod kontrolou, kolik lidí do Evropy přijde“. To je názor shodný s tím, který razí Sobotkův kabinet.
„Politici členských států nebudou moci přistoupit na dlouhodobá přerozdělovací procenta, protože by podepsali bianco-šek, a to se týká jak lidí, kteří utíkají ze Sýrie, tak lidí, kteří by v budoucnu mohli chtít opustit Ukrajinu. Migrační vlny musíme být schopni zvládat jako trvalou záležitost, a nikoliv cestou akce-reakce,“ dodala evropská komisařka pro spravedlnost.
