Jednání v Minsku skončilo bez výsledku, ukrajinská armáda utrpěla těžké ztráty

Kyjev – Další kolo jednání znepřátelených stran v běloruském Minsku skončilo po více než čtyřech hodinách bez výsledku. Zástupce Kyjeva, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, obvinil proruské separatisty z toho, že odmítají diskutovat o plánech na příměří. Rozhovory proběhly v atmosféře těžkých ztrát, které v posledních 24 hodinách utrpěla ukrajinská armáda. Při boji s povstalci padlo 15 vojáků a dalších 30 bylo zraněno. Jde tak o jedny z nejtěžších denních ztrát ukrajinské armády za devět měsíců od vypuknutí konfliktu, který si už vyžádal přes 5 100 životů.

2 minuty
Jednání v Minsku nikam nevedlo
Zdroj: ČT24

Ukrajinský ministr obrany Poltorak dnes zároveň připustil, že strategicky důležité město Debalceve „částečně“ ovládli povstalci. „Padlo 15 vojáků. Ztráty jsou z celé frontové linie, od Luhanské oblasti až po Mariupol,“ řekl dnes novinářům Stepan Poltorak. Boje o strategicky významné město Debalceve, ležící mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem, podle ministra dosud pokračují. Nicméně připustil, že „teroristická uskupení mají Debalceve zčásti pod kontrolou“. Ukrajinské úřady označují povstalce za teroristy.   

Armádní mluvčí Andrij Lysenko následně upřesnil, že kromě 15 padlých bylo dalších 30 vojáků zraněno. Rebelům se podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina podařilo v Debalcevu obklíčit ukrajinské jednotky o síle asi 8 000 mužů.  Ve městě dnes zahynulo 12 civilistů, podle náčelníka místní policie vinou palby povstalců. Některá ukrajinská média už přirovnávají situaci k srpnové porážce obklíčených ukrajinských sil u Ilovajska. 

Armádní mluvčí Andrij Lysenko navíc varoval, že hrozí i povstalecký útok na další významné město, přístav Mariupol na březích Azovského moře, který leží na pozemní cestě z Ruska na anektovaný Krym.

Další jednání v Minsku výsledek nepřineslo 

V běloruském hlavním městě Minsku po více než čtyřech hodinách skončilo bez výsledku další kolo jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Zástupce Kyjeva, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, proruské separatisty obvinil z toho, že odmítají
diskutovat o plánech na příměří.

Podle Kučmy, kterého citovala agentura Interfax, si dva přítomní zástupci povstalců kladli ultimáta a odmítli „diskutovat o opatřeních vedoucích k rychlému uzavření příměří a stažení těžkých zbraní“. Zástupce Kyjeva rovněž zkritizoval dva hlavní vůdce separatistů, kteří podepsali loni v září dohody v Minsku, že se na dnešní schůzku „kontaktní skupiny“ nedostavili.

Vedle Kučmy se rozhovorů zúčastnili vyjednávači doněckých a luhanských separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo, zvláštní představitelka OBSE Heidi Tagliaviniová a ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov. Po skončení jednání ale odjeli, aniž by výsledek rozhovorů nějak komentovali.

O narůstajícím násilí na východě Ukrajiny spolu dnes telefonicky hovořili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to ve svém prohlášení Kreml. Během konverzace prý zazněla naděje, že hlavním tématem probíhajících jednání v Minsku bude příměří.

V předvečer jednání ale povstalci pohrozili, že pokud u vyjednávacího stolu nedosáhnou dohody, rozšíří svou ofenzívu s cílem dosáhnout „úplného osvobození“ Doněcké a Luhanské oblasti, které z velké části dosud kontroluje Kyjev.  

Další konvoj s ruskou pomocí poprvé provázelo OBSE

Do Doněcka a Luhanska, hlavních bašt proruských separatistů v regionu Donbas na východě Ukrajiny, dnes přijel další, v pořadí už dvanáctý konvoj s ruskou humanitární pomocí. Více než 170 nákladních vozů podle ruského ministerstva pro mimořádné situace přivezlo přes 1500 tun nákladu, včetně potravin a léků.

Kyjev však ruské počínání kritizuje, protože marně požaduje, aby zásilky do Donbasu kontroloval. Podezírá totiž Moskvu, že pod pláštíkem humanitární pomoci se mohou skrývat i dodávky pro povstalecké jednotky. 

Celní odbavení se podle ruských médií odehrávalo za přítomnosti ukrajinských celníků a pohraničníků, kteří prý neměli žádné výhrady; byli však prý jen v roli „pozorovatelů“. Od hranic pak kolony ruských kamionů poprvé provázeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“. Kanadský premiér podložil svá slova činy, když dřív v lednu uzavřel obchodní dohodu s Čínou.
před 11 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně.
12:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 3 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 4 hhodinami
Načítání...