Kyjev – Další kolo jednání znepřátelených stran v běloruském Minsku skončilo po více než čtyřech hodinách bez výsledku. Zástupce Kyjeva, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, obvinil proruské separatisty z toho, že odmítají diskutovat o plánech na příměří. Rozhovory proběhly v atmosféře těžkých ztrát, které v posledních 24 hodinách utrpěla ukrajinská armáda. Při boji s povstalci padlo 15 vojáků a dalších 30 bylo zraněno. Jde tak o jedny z nejtěžších denních ztrát ukrajinské armády za devět měsíců od vypuknutí konfliktu, který si už vyžádal přes 5 100 životů.
Jednání v Minsku skončilo bez výsledku, ukrajinská armáda utrpěla těžké ztráty
2 minuty
Jednání v Minsku nikam nevedlo
Ukrajinský ministr obrany Poltorak dnes zároveň připustil, že strategicky důležité město Debalceve „částečně“ ovládli povstalci. „Padlo 15 vojáků. Ztráty jsou z celé frontové linie, od Luhanské oblasti až po Mariupol,“ řekl dnes novinářům Stepan Poltorak. Boje o strategicky významné město Debalceve, ležící mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem, podle ministra dosud pokračují. Nicméně připustil, že „teroristická uskupení mají Debalceve zčásti pod kontrolou“. Ukrajinské úřady označují povstalce za teroristy.
Armádní mluvčí Andrij Lysenko následně upřesnil, že kromě 15 padlých bylo dalších 30 vojáků zraněno. Rebelům se podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina podařilo v Debalcevu obklíčit ukrajinské jednotky o síle asi 8 000 mužů. Ve městě dnes zahynulo 12 civilistů, podle náčelníka místní policie vinou palby povstalců. Některá ukrajinská média už přirovnávají situaci k srpnové porážce obklíčených ukrajinských sil u Ilovajska.
Armádní mluvčí Andrij Lysenko navíc varoval, že hrozí i povstalecký útok na další významné město, přístav Mariupol na březích Azovského moře, který leží na pozemní cestě z Ruska na anektovaný Krym.
Další jednání v Minsku výsledek nepřineslo
V běloruském hlavním městě Minsku po více než čtyřech hodinách skončilo bez výsledku další kolo jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Zástupce Kyjeva, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, proruské separatisty obvinil z toho, že odmítají
diskutovat o plánech na příměří.
Podle Kučmy, kterého citovala agentura Interfax, si dva přítomní zástupci povstalců kladli ultimáta a odmítli „diskutovat o opatřeních vedoucích k rychlému uzavření příměří a stažení těžkých zbraní“. Zástupce Kyjeva rovněž zkritizoval dva hlavní vůdce separatistů, kteří podepsali loni v září dohody v Minsku, že se na dnešní schůzku „kontaktní skupiny“ nedostavili.
Vedle Kučmy se rozhovorů zúčastnili vyjednávači doněckých a luhanských separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo, zvláštní představitelka OBSE Heidi Tagliaviniová a ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov. Po skončení jednání ale odjeli, aniž by výsledek rozhovorů nějak komentovali.
O narůstajícím násilí na východě Ukrajiny spolu dnes telefonicky hovořili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to ve svém prohlášení Kreml. Během konverzace prý zazněla naděje, že hlavním tématem probíhajících jednání v Minsku bude příměří.
V předvečer jednání ale povstalci pohrozili, že pokud u vyjednávacího stolu nedosáhnou dohody, rozšíří svou ofenzívu s cílem dosáhnout „úplného osvobození“ Doněcké a Luhanské oblasti, které z velké části dosud kontroluje Kyjev.
Další konvoj s ruskou pomocí poprvé provázelo OBSE
Do Doněcka a Luhanska, hlavních bašt proruských separatistů v regionu Donbas na východě Ukrajiny, dnes přijel další, v pořadí už dvanáctý konvoj s ruskou humanitární pomocí. Více než 170 nákladních vozů podle ruského ministerstva pro mimořádné situace přivezlo přes 1500 tun nákladu, včetně potravin a léků.
Kyjev však ruské počínání kritizuje, protože marně požaduje, aby zásilky do Donbasu kontroloval. Podezírá totiž Moskvu, že pod pláštíkem humanitární pomoci se mohou skrývat i dodávky pro povstalecké jednotky.
Celní odbavení se podle ruských médií odehrávalo za přítomnosti ukrajinských celníků a pohraničníků, kteří prý neměli žádné výhrady; byli však prý jen v roli „pozorovatelů“. Od hranic pak kolony ruských kamionů poprvé provázeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).