Prostřednictvím virtuální reality znovu ožívá jedna z důležitých součástí japonských dějin - útok na Hirošimu. Událost, při které před třiasedmdesáti lety po svržení americké atomové pumy zemřely desítky tisíc lidí, srazila tehdejší válečné Japonsko na kolena. Hrůzy úderu chtějí připomenout středoškoláci z Fukujamy.
Vytvořená 3D projekce naznačuje okamžiky krátce před i po dopadu jaderné pumy. Autoři projekce - studenti fukujamské střední školy - věří, že díky podobným projektům je historie stále živá. „Když jsem vytvářel původní budovy před dopadem bomby, viděl jsem mnoho fotek staveb až po výbuchu. Dolehlo na mě, co děsivého může jaderná bomba způsobit,“ přiznává Juhi Nakagawa.
U dómu to studenti měli snadné, od výbuchu zůstal prakticky beze změny. Zbytek virtuálního města ale vznikal jen díky fotkám, pohlednicím i rozhovorům s pamětníky.
Výsledkem mravenčí práce studentů je chůze městem, jakým Hirošima dříve byla. „Jakmile vidíte obrázky, i bez znalosti jazyka tomu lidé jasně rozumí. To je jednoznačně jedna z výhod této technologie,“ pochvaluje si další z členek projektu Mei Okadaová.
Projekt vzniká dva roky
Fukujamská střední škola zahájila projekt před dvěma lety a stále ho vylepšuje. Podle vedoucího týmu má přitom za cíl víc než jen věrnou kopii dějin. „Například po dopadu bomby mohou někteří chtít, aby animace evokovala strach, takže se musí zeptat sami sebe: Je tahle emoce vyjádřená v mé práci? Pokud dokážou promítnout poselství a myšlenky do svých prací, jsem spokojen,“ říká učitel informatiky Kacuši Hasegawa.
Počítače se nezastaví ani uprostřed letních prázdnin. Ve třídě bez klimatizace bývá i 35 stupňů. Dokončení projektu se ale musí podřídit vše. Hlavně proto, že přímých svědků tragédie ubývá.
„Ve stejnou dobu vytváříme základní schéma a díky svědectvím i detailní konečné verze. Pro studenty to znamená víc práce, ale je to důležitá součást práce, pokud chcete lidem ukázat co nejpřesnější obrázek,“ dodává Hasegawa. A právě v tom je podle týmu celý smysl: Vytvářená realita už zůstat skutečně jen virtuální.
- Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala místo se zemí a bezprostředně připravila o život na 70 tisíc lidí; dalších 70 tisíc osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření.
- O tři dny později shodili Američané druhou bombu na Nagasaki, kde celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Krátce poté Japonsko ohlásilo kapitulaci a druhá světová válka skončila. Následky jaderného bombardování trpěly ještě další generace Japonců.
