Jamalem přestal proudit ruský plyn do Evropy. Příčina je nejasná

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se v sobotu zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Agentura Interfax uvedla, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné.

Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Ruská, státem ovládaná společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Plynovod vede přes území Polska. Mluvčí tamní státní plynárenské společnosti PGNiG řekl, že množství plynu je výrazně nižší než obvykle, Polsko ho ale stále dostává nasmlouvané množství. Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System sdělil, že ruský plyn do země přichází v obráceném směru –⁠ tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.

Podle společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do Česka, bude mít přerušení dodávek na republiku velmi malý dopad. „Česká republika odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do země,“ řekl mluvčí firmy Vojtěch Meravý.

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2, který už je hotový a který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Gazprom taková obvinění odmítá.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 korun) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Cena plynu stoupla za rok na více než čtyřnásobek

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 korun) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 korun) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. Evropská unie by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy Unie nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijními pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
před 13 mminutami

Izrael chce vyznamenat cestující za záchranu letadla

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
před 23 mminutami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 32 mminutami

Polévka z trávy pro zvířata i lidi. Okupované Olešky drtí hlad, místní jedí i psy

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
před 47 mminutami

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí

Christa Pikeová, která šla ve středu na popravu smrtící injekcí, je naživu, uvedl podle agentury AP úřad pro správu věznic v americkém státě Tennessee. Zástupci médií, kteří byli pokusu o popravu přítomni v oddělené místnosti, informovali, že jí byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Právní zástupce ženy odsouzené k smrti za vraždu, kterou spáchala v roce 1995, sdělil, že Pikeová byla převezena do nemocnice. Guvernér Tennessee Bill Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVážné, hodnotí Fischer ruské útoky. Vláda se snaží, míní Schiller

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
před 3 hhodinami

Jižní Korea investuje v USA miliardy dolarů do výstavby jaderných reaktorů

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů (asi 2,59 bilionu korun) do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.
04:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.