Jamalem přestal proudit ruský plyn do Evropy. Příčina je nejasná

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se v sobotu zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Agentura Interfax uvedla, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné.

Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Ruská, státem ovládaná společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Plynovod vede přes území Polska. Mluvčí tamní státní plynárenské společnosti PGNiG řekl, že množství plynu je výrazně nižší než obvykle, Polsko ho ale stále dostává nasmlouvané množství. Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System sdělil, že ruský plyn do země přichází v obráceném směru –⁠ tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.

Podle společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do Česka, bude mít přerušení dodávek na republiku velmi malý dopad. „Česká republika odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do země,“ řekl mluvčí firmy Vojtěch Meravý.

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2, který už je hotový a který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Gazprom taková obvinění odmítá.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 korun) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Cena plynu stoupla za rok na více než čtyřnásobek

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 korun) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 korun) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. Evropská unie by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy Unie nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijními pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jermak dal dohromady desítky milionů na kauci, píší ukrajinská média

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci, aby mohl vyjít z vyšetřovací vazby. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.
před 24 mminutami

Ukrajina hlásí mrtvého a desítky zraněných. Rusové zasáhli i čínskou loď

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Další zranění hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Ruský dron zasáhl rovněž čínskou obchodní loď v Černém moři. Podle Moskvy útočily v noci také ukrajinské drony.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 2 hhodinami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 3 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 13 hhodinami
Načítání...