Jaceňuk: Jsme ekonomicky na dně - potřebujeme další miliardy

Kyjev – Ukrajina usiluje o svolání mezinárodní dárcovské konference, která by zemi umožnila přežít a odvrátila hrozbu státního bankrotu. V parlamentní debatě o programu příští ukrajinské vlády to prohlásil její předseda Arsenij Jaceňuk. Po reformě zemědělského sektoru by se podle něj Ukrajina měla stát světovou mocností v produkci potravin. „Někdo má ropu a plyn, my máme jídlo,“ řekl Jaceňuk poslancům, kteří následně programové prohlášení vlády schválili.

Dotýkáme se ekonomického dna, tvrdí ukrajinský premiér, podle něhož Ukrajina potřebuje dalších 15 miliard dolarů zahraniční pomoci k sedmnácti již slíbeným. Dramatický ukrajinský apel do Evropy nese jednoduchý vzkaz: pomozte nám překlenout nejkritičtější období. Jde o půjčku, kterou země splatí, jakmile se stabilizuje. „Pomoc nám nikdo neposkytne jen tak. Kvůli ní musíme provést radikální reformy, o kterých jste všichni mluvili před volbami,“ řekl Jaceňuk.

Premiér připomněl, že kvůli výhradám Evropské unie Rusko nedávno zablokovalo výstavbu plynovodu South Stream, který měl strategickou surovinu dopravovat do Evropy mimo ukrajinské území. Kyjev by tak přišel o podstatnou část příjmů za transport plynu. „Drazí Rusové, nedá se nic dělat, zemní plyn budete muset dopravovat přes Ukrajinu. Všem k tomu blahopřeji,“ řekl premiér. K modernizaci zastaralého ukrajinského plynovodního systému chce Jaceňuk přizvat evropské a americké investory.

Nahrávám video

Premiér v projevu pojmenoval tři příčiny nynější ukrajinské krize: ruskou agresi, energetickou závislost a korupci. Ujistil poslance, že na potřeby armády chce vláda v příštím roce uvolnit rekordní sumu ve výši pěti procent hrubého domácího produktu. Politickým úkolem je zrušení neutrality a orientace na spolupráci se Severoatlantickou aliancí, řekl předseda ukrajinské vlády. O zrušení neutrálního statusu Ukrajiny bude Nejvyšší rada hlasovat v nadcházejícím týdnu. Jaceňuk rovněž prohlásil, že Ukrajina je ochotna obnovit výplatu sociálních dávek a penzí pro obyvatele povstaleckých zón na Donbasu, kterou v listopadu zastavila na protest proti povstaleckým volbám. Podmínkou ale je úplný odchod ruských vojáků z Doněcké a Luhanské oblasti.

Parlament schválil program Jaceňukovy vlády

Parlament programové prohlášení Jaceňukovy vlády schválil. V souladu s ústavou má nyní kabinet roční dobu hájení, kdy parlament nesmí hlasovat o jeho odvolání. Premiér v projevu označil za konečný cíl země členství v Evropské unii. Vládní program vyvolal v koaličním táboře spory, poslanci nejsilnější strany Blok Petra Porošenka (BPP) ho označili za bezzubé slohové cvičení. Z iniciativy BPP se součástí vládního programu stala koaliční smlouva, která obsahuje konkrétní seznam úkolů a termíny jejich splnění.

Hlavní body programu proevropské koaliční vlády Arsenije Jaceňuka:

  1. schválení a realizace státního programu rozvoje ukrajinských ozbrojených sil do roku 2020;
  2. uvolnění částky odpovídající až pěti procentům hrubého domácího produktu na obranu státu a činnost bezpečnostních složek;
  3. schválení novely zákona o státních zakázkách ve zbrojním průmyslu;
  4. zrušení neutrality;
  5. sociální zajištění vojáků a dalších účastníků protipovstalecké operace;
  6. technické zabezpečení hranic Ukrajiny s Ruskou federací;
  7. vypracování a realizace programu informační bezpečnosti státu, příprava vysílání do zahraničí, odstátnění médií;
  8. snížení počtu kontrolních orgánů z 56 na 28 a uvedení jejich struktury a funkcí do souladu s evropskými standardy do roku 2016;
  9. schválení 1500 standardů Evropské unie, zrušení platnosti standardů bývalého SSSR;
  10. zavedení elektronické státní správy;
  11. příprava zákona o svobodném přístupu k informacím;
  12. zřízení Národní agentury pro předcházení korupci a Národního protikorupčního úřadu;
  13. monitoring životního stylu státních úředníků;
  14. vytvoření jednotné elektronické databáze majetkových přiznání a finančních závazků státních úředníků;
  15. reforma ministerstva vnitra;
  16. příprava zákona o národní policii;
  17. zřízení Státního úřadu pro vyšetřování

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 51 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...