Izraelský expremiér Olmert byl předčasně propuštěn z vězení

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert byl předčasně propuštěn z vězení, kde si od loňského února odpykával sedmadvacetiměsíční trest za korupci a bránění justici. Informovaly o tom agentury AFP a DPA.

Izraelská ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová propuštění Olmerta uvítala a v rozhovoru pro vojenský rozhlas Army Radio řekla, že si expremiér propuštění zasloužil,„protože jeho kázeň ve vězení byla velmi dobrá“.

Jedenasedmdesátiletý Olmert, který byl premiérem od roku 2006 do roku 2009, se původně měl dostat na svobodu v létě příštího roku. O zkrácení pobytu za mřížemi tento týden rozhodla izraelská vězeňská služba.

Vězeňská služba své rozhodnutí zdůvodnila tím, že Olmert, který byl v červnu krátce hospitalizován v nemocnici poté, co si stěžoval na bolest na hrudníku, si už odpykal větší část trestu a nebyl odsouzen za násilný trestný čin. Úřady však dále uvedly, že Olmert bude muset po propuštění několik měsíců vykonávat veřejně prospěšné práce a hlásit se na policii dvakrát měsíčně. Rovněž nesmí poskytovat rozhovory médiím a opustit Izrael. Prezident Reuven Rivlin má však pravomoci tyto podmínky propuštění zrušit.

obrázek
Zdroj: ČT24

Olmert zastával smířilivější postoj vůči Palestincům

Olmert byl v roce 2014 odsouzen za přijetí úplatků v aféře zvané Holyland, která se týkala stavebních projektů v Jeruzalémě z doby, kdy byl Olmert jeho starostou (1993–2003). Trest dostal i za úplatky od amerického podnikatele Morrise Talanského a za bránění spravedlnosti.

Ačkoliv byl Olmert dlouho zastáncem izraelské pravicové politiky, před více než deseti lety své stanovisko změnil a zaujal vůči Palestincům smířlivější postoj, píše AP. Hrál například zásadní roli ve stažení izraelských sil z Pásma Gazy v roce 2005. V lednu 2006 se poté, co někdejší izraelský premiér Ariel Šaron prodělal vážnou mozkovou příhodu, stal premiérem. Během doby, kdy byl premiérem, se nezdráhal zapojit do tabuizovaných debat. Varoval například, že pokud bude izraelská politiku vůči Palestincům pokračovat ve stejném duchu, bude se podobat někdejšímu jihoafrickému režimu apartheidu.

Olmert byl rovněž ochoten v rámci mírové dohody přiznat Palestincům část Jeruzaléma. Nakonec však kvůli korupčnímu skandálu, který provázel jeho vládu, rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 3 mminutami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 1 hhodinou

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 8 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...