Kibucy v Izraeli zažívají krizi. Může na ně dopadnout plán vlády, který zahrnuje zmírnění předpisů o dovozu ovoce a zeleniny. Pro kibucy to ale znamená, že nemusí obstát v konkurenci produkce farmářů z Evropské unie.
Izraelské kibucy v krizi. Po deregulaci nemusí obstát v konkurenci farmářů z EU
Události: Problémy kibuců (zdroj: ČT24)
Podle zpravodaje České televize v Izraeli Davida Borka izraelská vláda plánuje upravit pravidla pro zemědělství především proto, že jsou potraviny v zemi příliš drahé, a řešením by mohlo být právě zjednodušení dovozu z jiných států.
„Z hlediska ekonomického rozvoje – dejme tomu HDP na obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly, to je takový docela zásadní ukazatel – je na tom Izrael úplně stejně jako Česká republika a ceny potravin jsou tu vyšší,“ vysvětluje Borek. Kilo rajčat tak v supermarketu může stát v přepočtu kolem šedesáti korun, šest vajec kolem sta korun.
Reforma trhu s potravinami má zahrnovat například marže pro obchodníky nebo dotace pro izraelské farmáře. Týkat se má ale také odbourání většiny celních bariér pro potraviny v průběhu následujících pěti let. Některých potravin by se měla tato nová pravidla týkat ihned.
Na reformách ale zatím neexistuje ve vládě shoda. Levicové strany, které jsou tradičně spjaty s hnutím kibuců a mají v nich voličskou oporu, totiž vnímají tyto plány kriticky.
Kibucy v Izraeli zažívají krizi (zdroj: ČT24)
Protestují i farmáři, kteří kvůli tomu koncem července zablokovali křižovatky po celé zemi. Tvrdí, že za vysoké ceny mohou marže obchodníků, a obávají se, že nebudou schopni konkurovat dotované evropské produkci.
V ohrožení může být i bezpečnost země
Zaznívají také argumenty, podle kterých by nová pravidla ohrozila potravinovou soběstačnost země, a tak i její bezpečnost v případě blokády Izraele. Podle Borka se v této souvislosti řeší i problém demografie na izraelském venkově.
„Hranice Izraele v roce 1948 a 1949 byly do jisté míry zformovány tím, kde existovalo zemědělské židovské osídlení,“ říká Borek. Osady tak podle něj byly „opěrnými body židovského osídlení“ a závisel na nich osud rodícího se židovského státu.
Existuje obava, že omezení ekonomických schopností těchto osad způsobí odliv obyvatelstva a některé oblasti tak budou čelit erozi židovské demografie.
„Izrael se pohybuje ve vypjatém prostředí, kde otázka demografie a bezpečnosti hraje svoji roli i v takových na první pohled nesouvisejících debatách, jako je cena vajíček nebo rajčat,“ dodává Borek.