Izraelské cvičení připomínalo přípravu na letecký útok na Írán

Washington/Moskva - Izrael podle amerických expertů tento měsíc prováděl rozsáhlé vojenské cvičení, které vypadalo jako příprava na případný letecký útok na íránská jaderná zařízení. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci Izrael a USA před případným útokem na Írán varoval. Izrael zprávu nekomentoval, ale premiér Olmert už v minulosti opakovaně Teherán upozorňoval na následky případného íránského vyvíjení jaderných zbraní.

Nad Středozemním mořem v prvním červnovém týdnu cvičilo více než sto izraelských stíhaček F15 a F16 spolu se záchrannými vrtulníky a tankovacími letadly. Pohybovaly se asi 1 400 kilometrů od izraelského pobřeží, což je zhruba vzdálenost z Izraele k íránskému jadernému komplexu v Natanzu.

Izrael pečlivě sleduje jaderné aktivity států v oblasti, zvláště potom těch, které odmítají jeho právo na existenci a veřejně mluví o nutnosti Izrael zničit. „Nedivím se, že se Izrael připravuje na všechny eventuality, které mohou ohrozit jeho bezpečnostní situaci,“ řekl bývalý náčelník české vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Šándor: Cvičení mě nepřekvapuje 

Izraelská armáda podle amerického deníku nechtěla podrobnosti červnového cvičení komentovat. Andora Šándora ale izraelské cvičení neudivuje: „Počet letounů je veliký, ale Izrael cvičí velmi poctivě, protože se nachází v zóně, kde vede 60 let války, a musí být připraven na každou eventualitu. To, že cvičí, mě tedy nepřekvapuje.“

Velkým cvičením podle Šándora Izrael také vysílá signál, že je připraven na konfrontaci s Íránem i v případě, že by ho ostatní státy nehodlaly vojensky podpořit. Izrael by v případě útoku musel mezinárodnímu společenství přinést důkazy o tom, že Írán usiluje o výrobu jaderných zbraní. „Vojensky si Izrael podobný samostatný útok jistě dovolit může, politicky by to ale byl velice problematický zásah do už tak neklidné situace na Blízkém a Středním východě,“ odhaduje Šándor.

Baradej hrozí v případě izraelsko-íránského konfliktu rezignací

Teherán odmítá, že by jeho jaderný program směřoval k výrobě nukleárních zbraní. Rada bezpečnosti OSN však kvůli neochotě Íránu zastavit obohacování uranu schválila v březnu už třetí balík sankcí. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro jadernou energii Muhammada Baradeje by konflikt mezi Izraelem a Íránem uvedl region do válečné výhně a pohrozil i rezignací na svůj post.

Spekulace o izraelském útoku ještě podpořila série nedávných silných prohlášení na adresu íránského jaderného programu, která z Izraele přicházela. Například začátkem června izraelský premiér Olmert Teherán varoval, že pokud získá jaderné zbraně, bude se muset připravit na zničující následky. A nebylo by to poprvé. V roce 1981 izraelský nálet zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...