Tel Aviv - Izraelská armáda (IDF) začne povolávat arabské občany křesťanského vyznání. Vojenská služba však pro Araby na rozdíl od Židů nebude povinná. Pokud se některý z oslovených mužů nepodřídí povolávacímu rozkazu, neporuší tím žádný zákon. Arabských křesťanů nyní v armádě slouží jen několik stovek, očekává se nárůst až na tisícovku.
Povolávací rozkazy pro arabské křesťany přesto kriticky komentoval křesťanský člen izraelského parlamentu Básil Ghattás. Podle něj se izraelská pravice snaží Araby vyznávající křesťanství oddělit od zbytku arabské komunity a vyvolávat v nich dojem, že k ní nepatří.
Poslanec z arabsko-židovské strany Hadaš proto vyzval všechny, kdo dostanou povolávací rozkazy, aby je „poslali armádě zpět nebo spálili na veřejném místě, protože příštím krokem může být zavedení povinné služby“.
Kněz řecké ortodoxní církve Gabriel Nadaf naopak krok armády ocenil. „Je třeba, aby příslušníci křesťanské komunity pochopili význam vojenské služby, aby se zapojili v zemi, v níž žijí, která je chrání a jejíž jsme občany,“ řekl. Arabové v Izraeli tvoří asi pětinu občanů, tedy 1,5 milionu lidí. Z nich se ke křesťanství hlásí asi 130 000 lidí.
Očekává se až tisíc křesťanů v uniformě
Arabové křesťanského vyznání se dosud mohli k vojenské službě hlásit dobrovolně. Nyní jich v IDF slouží přibližně tři stovky, z toho základní vojenskou službu vykonává zhruba polovina. Poté, co jim v nejbližších týdnech začne armáda rozesílat povolávací rozkazy, se očekává, že jich bude až tisícovka.
Izraelský deník Haarec nedávno připomněl, že se křesťanští Arabové do armády již od založení židovského státu hlásí v jakýchsi vlnách, které jsou často vyvolávány napětím doma či v zahraničí. Poslední nárůst žádostí zaznamenala IDF koncem minulého roku, kdy se ke zbrani přihlásilo 84 křesťanů. Podle oslovených odborníků tento skok přitom souvisel s loňskými útoky na kostely v Egyptě či křesťanské duchovní v Sýrii.
Z minorit je v armádě nejvíc beduínů
Ke službě v ozbrojených složkách se každoročně přihlásí stovky příslušníků izraelských etnických náboženských menšin. Armáda tvrdí, že za posledních 5 let se jejich počet navýšil trojnásobně. Křesťanští Arabové přitom z těchto minorit v armádě tvoří jen asi pětinu. Největší skupinou zde jsou totiž beduíni, kterých je asi 65 procent. V Izraeli dohromady žije kolem 160 000 beduínů, většinou v Jižní oblasti, v Negevské poušti a na jejích okrajích.
Muslimských Arabů vzhledem k dobrovolnosti služby a desítkám let trvajícímu palestinsko-izraelskému konfliktu slouží v izraelské armádě minimum, jen několik desítek. Islámské vyznání zde ovšem velmi početně zastupují drúzové. V náboženském ohledu představují drúzové odštěpenou sektu šíitského islámu, vojenská služba je pro ně povinná. Podle statistik na vojnu proto nastoupí přes 82 procent drúzských mužů.
Tato komunita, která původně pochází z Egypta a nyní žije kromě Izraele také v Libanonu a v Sýrii, tvoří necelá dvě procenta izraelské populace (přes 133 tisíc obyvatel). Během služby za poslední roky zahynulo 15 muslimských Arabů a 14 křesťanských Arabů, drúzů od roku 1948 v izraelské uniformě zemřelo více než 350.
Na vojnu musí i ultraortodoxní židé
Arabové jsou na rozdíl od židovského obyvatelstva vyjmuti z povinnosti vojenské služby. Výjimka platila donedávna také pro ultraortodoxní židy, avšak soud a po něm loni v březnu také parlament ji zrušily.
Ultraortodoxní tvoří asi desetinu z necelých osmi milionů občanů Izraele. Vojenská služba je povinná na tři roky pro muže a na dva pro ženy. Těch v bojových jednotkách slouží více než 1 500.
Izrael prosazuje otevřenost pro všechny náboženské skupiny ve své armádě. Její příslušníci mají při vojenské přísaze možnost vybrat si, zda budou skládat slib na židovský Starý zákon (Tanach), křesťanskou Bibli či muslimský Korán. Armádní velení rovněž poskytuje věřícím vojákům dovolenou, aby se mohli účastnit svých náboženských oslav a svátků.
