Izrael přiznal, že jeho agenti zabili Arafatova pobočníka

Jeruzalém - Izrael poprvé po téměř 25 letech připustil, že jeho agenti zabili zakladatele Organizace pro osvobození Palestiny Chalíla Vazíra, známého také jako abú Džihád. Izraelský vojenský cenzor povolil zveřejnění informací o operaci z roku 1988 z Tuniska, včetně rozhovoru se členem komanda, které Arafatova pobočníka zabilo. Na akci se tehdy přitom podíleli lidé, kteří jsou dnes v izraelské vládě.

Chalíla Vazíra zastřelil v roce 1988 Nahum Lev, člen komanda speciální jednotky Sajeret Matkal. Tehdy měla Organizace pro osvobození Palestiny v čele s Arafatem sídlo v Tunisku. U jeho břehů přistály roku 1988 čluny s 26 členy izraelské speciální jednotky. Nahum Lev spolu s kolegou převlečeným do ženských šatů předstírali, že jsou pár na dovolené, dostali se tak až k Vazírově domu. Vrah si přitom nesl krabici, která vypadala jako bonboniéra, jenže uvnitř měl pistoli s tlumičem.

Nahum Lev:

„Abú Džihád byl zapojen do strašných akcí proti civilistům. Zastřelil jsem ho bez váhání. Dával jsem pozor, abych netrefil jeho ženu.“

Nejprve zastřelil Lev strážce, který podřimoval před domem v autě. Pak vniklo komando dovnitř. Postříleli tady dalšího strážce a zahradníka. Lev běžel po schodech za kolegou, který Vazíra střelil jako první. „Vypadalo to, že abú Džihád drží zbraň. Střelil jsem ho, ale dával jsem pozor, abych netrefil jeho ženu. On zemřel,“ popsal už v roce 2000 akci Lev, krátce nato pak sám zemřel při dopravní nehodě.

V roce 1988 přitom do akce na zabití Vazíra byli zapojeni lidé, kteří jsou dnes v Izraeli ve vládních funkcích. Nynější ministr obrany Ehud Barak tehdy působil jako zástupce náčelníka generálního štábu armády. Jednotce Sajeret Matkal velel nynější ministr pro strategické záležitosti Moše Jaalon. 

Jásir Arafat a Chalíl Vazír
Zdroj: ČT24

Na otázku, proč se vlastně Izrael tak dlouho nechtěl otevřeně k vraždě Vazíra přiznat, odpověděl ve Studiu ČT24 vojenský analytik Martin Koller: „V 80. letech bylo vnímání takové akce zcela odlišné od současnosti.“ Tehdy se na to nahlíželo jako na vraždu. „Jenže situace se změnila, terorismus se rozšířil, v dnešní době mnozí začínají chápat, že je třeba protivníky i likvidovat,“ dodal Koller. Podobnou taktiku, tedy cílenou likvidaci individuálního nepřítele, využívají například Spojené státy (bin Ládin) nebo třeba Rusko, které tak likviduje vůdce čečenských radikálů.

Chalíl Vazír, známý jako abú Džihád, byl dlouholetým Arafatovým přítelem a jedním z hlavních účastníků prvního palestinského protiizraelského povstání z let 1987 až 1993. Byl organizátorem řady atentátů. Připisuje se mu například útok na autobus z roku 1978, při němž zahynulo 38 Izraelců. 

Palestinci považují likvidaci abú Džiháda za státem objednanou vraždu. „Nezabil ho voják, zemřel rozhodnutím izraelské vlády a jejího vojenského vedení. Pro nás je vrahem stát Izrael,“ řekl Mahmúd Alúl, který byl abú Džihádovým asistentem a nyní je členem vedení strany Fatah. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...