Izrael postaví na Západním břehu 50 nových bytů

Jeruzalém - Izraelský ministr obrany Ehud Barak dnes oznámil, že na Západním břehu Jordánu vznikne 50 bytů pro nové osadníky. Ti se musejí odstěhovat z nepovolené osady, která bude zrušena. Proti dalšímu rozšiřování židovských osad jsou přitom jak Palestinci, tak Spojené státy, které vyzývají izraelskou vládu, aby zmrazila výstavbu ve všech osadách na Západním břehu.

Izraelci ale namítají, že nelegální osady v tomto regionu jsou ochotni zrušit. V těch povolených prý ale mají právo na to, aby zdejším obyvatelům zajistili náležité podmínky. Podle těchto zásad bude původní osada Migron, kde žije asi 200 obyvatel, zrušena, protože není legální. Sídliště tvořilo asi 60 karavanů a dva cihlové domy. Až bude postaveno 50 nových bytů v osadě Adam, obyvatelstvo z Migronu se sem přemístí.  

Židovské osady

Výstavba židovských osad začala v roce 1967 krátce poté, co skončila takzvaná šestidenní válka. Úřady registrují na Západním břehu Jordánu celkem 121 osad, ve kterých žije 280 tisíc Izraelců. Od roku 2001 se populace v židovských osadách zvýšila o 5-6%.

Toto území se má v budoucnu stejně jako pásmo Gazy stát budoucím palestinským státem.

Zpráva o výstavbě nových bytů přišla jen pár hodin před tím, co má Ehud Barak odcestovat do Spojených států, které jsou velkým kritikem rozšiřování židovských sídlišť na Západním břehu. Americký prezident Barack Obama vyzval na konci května Izrael, aby zastavil výstavbu osad na Západním břehu Jordánu bez rozdílu.

Ehud Barak se má v úterý sejít v New Yorku se zvláštním americkým vyslancem pro Blízký východ Georgem Mitchellem, který zřejmě stanovisko USA znovu zopakuje. Problémem izraelských osad se zabývá i sám izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ten je podle izraelských zdrojů ochoten na tři měsíce zmrazit veškerou výstavbu v osadách až na ty stavby, které už byly zahájeny.

Netanjahu o tom dnes jedná s několika ministry. Osadníci a jejich organizace tlačí na vládu, aby v otázkách osad neustupovala.

Největší židovská osada Maale Adumim
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 3 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 18 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 22 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 1 hhodinou

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 1 hhodinou

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 1 hhodinou

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou
Načítání...