Syrští islamisté bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada postříleli 56 vládních vojáků na letecké základně v provincii Idlib, které se zmocnili ve středu. Radikálové další desítky vojáků zajali. Syrská armáda hlásí úspěchy z bombardování Palmýry, zabila prý 12 členů Islámského státu. Turecká letadla provádí nálety na kurdské cíle v Iráku - 55 mrtvých.
Členové extremistických skupin včetně fronty An-Nusra napojené na Al-Káidu se podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) ve středu zmocnili vojenského letiště Abú ad-Duhúr v provincii Idlib na severozápadě země, které bylo poslední baštou Asadovy armády stahující se z této oblasti.
Povstalci zavraždili 56 vojáků, 45 z nich bylo hromandně zastřeleno na ranveji letiště. K podobným popravám se přitom uchylují spíše příslušníci Islámského státu, v podání fronty An-Nusra jde o výjimku. Asi 40 dalších vojáků extremisté zajali. Syrská armáda odmítla zprávu komentovat, pouze potvrdila, že ve středu vojsko základnu opustilo.
Provincie Idlib padla
Abú ad-Duhúr byl posledním bodem v provincii, který vládní vojsko dosud kontrolovalo, s výjimkou dvou šíitských vesnic, které stále drží skupiny provládních ozbrojenců. Islamisté na ně podle AP v pátek zahájili velký útok zahrnující dělostřeleckou palbu a nasazení nejméně sedmi sebevražedných atentátníků. Idlib se tak stal druhou ze 14 syrských provincií, nad nimiž už vládní vojsko ztratilo kontrolu.
Syrská armáda oslabená dlouhými boji se v posledních měsících stáhla z řady míst v provinciích vzdálenějších od hlavního města a soustřeďuje se na obranu strategických oblastí. Prezident Asad v rozhovoru tento týden řekl, že jeho vláda stojí o vytvoření společné síly proti teroristům, k nimž řadí nejen islámské radikály, ale také oponenty svého režimu.
Syrská armáda prý v Palmýře zabila 12 členů IS
Podle Syrské organizace pro lidská práva naopak armáda Bašára Asada nálety na pozice radikálů z organizace Islámský stát ve městě Palmýra zabila 26 lidí. Mezi mrtvými je údajně 12 členů Islámského státu.
Islámský stát v Palmýře zničil dva největší chrámy a mnohé další památky vyplenil. Syrská armáda se v květnu z města, které se nachází v pouštní oblasti, stáhla téměř bez boje. Spekulovalo se tehdy, že nemá dostatek lidí na to, aby čelila náporu IS mimo strategické oblasti. Těmi jsou velká města a západní pobřeží, kde žijí hlavně vládnoucí alávité.
Rusko, které je spojencem Damašku, zahájilo v minulých dnech přesuny zbraní, techniky a specialistů do Sýrie. Podle nepotvrzených zpráv už se ruské zbraně zapojily do bojů. „Nemůžu nic potvrdit ani vyvrátit. Ale můžu říct, že naše spolupráce s Ruskem má hlubokou strategickou podobu,“ uvedl syrský ministr zahraničí Walid Muallem.
- Na základně poblíž Latakie přistála podle BBC čtyři ruská bojová letadla, dle Američanů Moskva poslala i vrtulníky, dělostřelectvo, obrněná vozidla a 500 příslušníků námořní pěchoty.
Syrský prezident Bašár Asad vyzval k sestavení společné síly proti teroristům, k nimž řadí nejenom IS a další radikály, ale také oponenty svého režimu. Přiznal také, že s koalicí, která bojuje pod vedením USA proti IS na severu Sýrie, jeho armáda postup nekoordinuje. Mluvčí amerického prezidenta Josh Earnest sdělil, že Spojené státy jsou ochotné jednat o praktických otázkách s Moskvou, aby se vyhnuly případným nedorozuměním vyvolaným zvýšenou ruskou vojenskou přítomností v regionu.
Turecký nálet zabil 55 Kurdů v Iráku
Nejméně 55 kurdských ozbrojenců zahynulo při nočním úderu tureckých letadel na severu Iráku. Přeshraniční nálet provedlo několik letadel startujících ze základny na jihovýchodě Turecka. Mířil na tábory členů zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), zničeny byly rovněž rozsáhlé zásoby munice. Obnovený konflikt mezi tureckou armádou a kurdskou menšinou má v posledních týdnech stovky obětí, povětšinou z řad Kurdů.
Násilné střety mezi ozbrojenci z PKK a bezpečnostními složkami jsou v posledních týdnech v Turecku téměř každodenní záležitostí a ani přeshraniční nálety nejsou výjimkou. Turecko se v létě připojilo k náletům mezinárodní koalice na radikály v Iráku a Sýrii, jeho letadla se však častěji než na islamisty zaměřují právě na Kurdy. Snaha o mírové řešení problémů kolem velké kurdské menšiny v Turecku zkrachovala letos v červenci.
Turecká vláda podle agentury AFP oznámila, že na boj proti PKK najme 5000 příslušníků kontroverzních kurdských ozbrojených oddílů domobrany, které neblaze prosluly násilím a drogovou kriminalitou. Tyto milice již v minulosti proti PKK bojovaly, oproti tureckým vojákům mají výhodu ve znalosti horského terénu Kurdistánu.
