New York – Islámský stát (IS) chystal teroristické útoky na podzemní hromadnou dopravu ve Spojených státech a ve Francii. Oznámil to v New Yorku irácký premiér Hajdar Abádí, podle něhož se k příslušným plánům dostaly irácké bezpečnostní složky po zadržení členů IS v Iráku. Dokumenty prý vypadají důvěryhodně. Íránský prezident Hasan Rouhání dnes v OSN neadresně zkritizoval některé země, které vyzbrojily teroristy a teď si s nimi něvědí rady.
Americké a francouzské úřady zatím informace iráckého premiéra sice nepotvrdily, mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale před dvěma dny při zahájení spojeneckých náletů na postavení islamistů v Sýrii oznámil, že útoky jsou vedeny, aby se předešlo plánovaným útokům v USA a jiných západních zemích. Letecké údery byly zaměřeny mimo jiné na málo známou skupinu Chorásán, v níž působí veteráni teroristické sítě al-Káida.
Abádí před novináři na dotaz, zda je hrozba bezprostřední, odpověděl, že si není jistý. Na dotaz, zda se plány již podařilo zmařit, sdělil, že nikoli. Dodal, že mezi podezřelými jsou extremisté z USA a Francie bojující nyní v řadách IS. „Viděli jsme zprávy o výrocích premiéra Abádího,“ řekla mluvčí Bílého domu Caitlin Haydenová. „Nepotvrdili jsem takovéto spiknutí a budeme muset přezkoumat veškeré informace od našich iráckých partnerů, než k nim zaujmeme postoj,“ dodala.
Newyorská policie uvedla, že o Abádího varování ví. „Jsme v úzkém kontaktu s FBI a dalšími federálními partnery při hodnocení těchto konkrétních hrozeb,“ řekl John Miller z odboru zpravodajství a boje proti terorismu newyorské policie. „New York normálně funguje se zvýšeným stupněm bezpečnosti a my jej denně upravujeme na základě našeho hodnocení informací, které získáváme,“ dodal.
Rouhání: Dali jste nože šílencům - a oni vám přerostli přes hlavu
Některé země přispěly ke vzniku a rozšíření terorismu a teď mu nedokážou čelit, prohlásil během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN íránský prezident Hasan Rouhání. „Některé zpravodajské služby vložily nože do rukou šílenců, kteří nyní neušetří nikoho,“ řekl doslova s poukazem na současnou ofenzivu radikálů z Islámského státu (IS). Neadresně zkritizoval některé země, z nichž se podle něj do světa rozšířil terorismus, který prý nyní v podobě IS přerostl politikům přes hlavu. Kritika nepřímo mířila na adresu států, které v minulosti poskytly pomoc některým opozičním skupinám.
Extremisté v současnosti ovládají části Sýrie a Iráku a přiměly USA a jejich spojence provádět proti jejich pozicím letecké údery. Podle Rouháního však musí tuto situaci, s níž si zatím nevědí rady, vyřešit země v regionu s pomocí mezinárodního společenství, a ne někdo zvenčí.
Rouhání odsoudil „chybnou strategii“ Západu na Blízkém východě. Za nepřiměřené označil i jeho vměšování do situace v Sýrii, která je rozvrácená občanskou válkou. „Vojenská agrese proti Afghánistánu a Iráku a nepřiměřený zásah v Sýrii jsou jasnými příklady tohoto chybného strategického přístupu na Blízkém východě,“ řekl Rouhání, jehož země podporuje vládnoucí režimy v Iráku, ale i v Sýrii.
„Blízký východ se chce vyvíjet a je vyčerpaný válkou,“ pokračoval Rouhání, podle něhož je v tomto regionu dost „umírněných politiků a elit, které požívají důvěry svého lidu“. „Hlasy těchto úředníků jsou hlasy umírněnosti v islámském světě,“ zdůraznil. Zároveň varoval před snahou o „hegemonii“ západních a arabských zemí v mezinárodní koalici namířené proti IS.
„Vždycky jsme si mysleli, že demokracie nemůže být transplantována zvnějšku. Není to obchodní produkt, který lze vyvážet ze Západu na Východ,“ pokračoval íránský prezident, vyvaroval se ale přímého komentáře k nynějším západním a arabským náletům na pozice bojovníků organizace Islámský stát v Iráku a v Sýrii. „Když generálové vtrhnou do nějaké oblasti, nečekejte, že diplomaté je srdečně uvítají. Když začne válka, diplomacie končí. Když se ukládají sankce, rozvíjí se nenávist vůči těm, kteří je uplatňují,“ dodal Rouhání s poukazem na mezinárodní embargo vůči Íránu kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu.
Pokračovaly nálety v Sýrii i Iráku
Při náletech Američanů a jejich spojenců na pozice IS na severovýchodě Sýrie zahynulo v noci na dnešek přinejmenším 14 radikálů a pět civilistů. Cílem úderů byla ropná infrastruktura extremistů v okolí měst Majadín, Hasaká a Bukamal, u civilních obětí se jednalo údajně o rodinné příslušníky islamistů. Nálety v Sýrii pokračují již třetím dnem, USA už dříve uvedly, že půjde o dlouhodobou kampaň. Francouzské stíhačky podnikly ráno další nálety na pozice islamistů v Iráku. Byly to první útoky francouzských letounů od 19. září, kdy se Paříž připojila k vojenské akci USA proti IS v Iráku.
Z Německa odletělo dopravní letadlo s první dodávkou zbraňových systémů určených Kurdům na pomoc v boji proti IS. Němci posílají zhruba 27 tun zbraní, mezi nimi 50 pancéřových pěstí, 520 útočných pušek a 20 kulometů. Celkem chce Německo vyzbrojit asi 10 000 příslušníků kurdských milic, tak zvaných pešmergů, zbraněmi a výstrojí v hodnotě asi 70 milionů eur (téměř dvě miliardy korun).
Rouhání hovořil také o chystané jaderné dohodě Teheránu s mocnostmi
Prezident Rouhání se v projevu v OSN vyjádřil rovněž k rozhovorům o íránském jaderném programu, jehož omezení chce dosáhnout šestice světových mocností prostřednictvím chystané trvalé dohody. Smlouvu by prý Teherán uvítal, případné ujednání však nemůže Írán připravit o právo obohacovat jaderný materiál v souladu s mezinárodním právem. „Naši partneři v jednání by neměli klást přehnané požadavky, to je nezbytný předpoklad pro úspěch rozhovorů,“ prohlásil Rouhání.
Trvalé ujednání, které chtějí obě strany dosáhnout do 24. listopadu, by mohlo pro Írán znamenat zrušení dlouholetých sankcí. Musí ale předtím vyvrátit pochybnosti o svém jaderném programu, jehož se svět obává jako prostředku k výrobě jaderné zbraně. Teherán vytrvale tvrdí, že má čistě mírový charakter.
