Washington/Teherán - Demokrati ve Spojených státech žádají změnu zahraniční politiky vůči Íránu. Vycházejí z nové zprávy tajných služeb, která hodnotí íránský jaderný program. Podle ní Teherán pod tlakem sankcí zastavil výrobu jaderných zbraní. Írán dnes závěry dokumentu přivítal. Izrael však zprávě nevěří. Podle izraelského ministra obrany Ehuda Baraka Írán o jadernou bombu zřejmě stále usiluje.
Zpráva šestnácti amerických tajných služeb rozvířila postoje amerických politiků vůči Íránu. Podle jejích závěrů se Teherán už nesnaží vyvinout jaderné zbraně, což protiřečí dosavadnímu přesvědčení Bílého domu. „Tajné služby se domnívají, že Írán zastavil utajovanou výrobu jaderných zbraní na podzim roku 2003 a že ji do poloviny letošního roku neobnovil. Byl to přímý důsledek zvýšeného mezinárodního tlaku,“ řekl dnes Steven Hadley, poradce pro otázku národní bezpečnosti.
Íránský ministr zahraničních věcí Manúčehr Mottakí na nastalou situaci reagoval ve státním rozhlase slovy, že „přirozeně vítá, jestliže země, které měly v minulosti pochyby o Íránu, nyní svůj postoj realisticky mění“.
Zpravodajské služby předpokládají, že i přesto je Írán schopen mít atomovou bombu do roku 2010 až 2015. Z dalšího závěru dokumentu totiž vyplývá, že si Teherán instalací centrifug a obohacováním uranu pro civilní účely nechává otevřené dveře, aby mohl kdykoliv v budoucnu jadernou zbraň vyrobit. Írán má v provozu asi 3000 odstředivek na obohacení uranu, což je považováno za nezbytné minimum pro získání uranu k výrobě atomové bomby. Podle Baraka Íránci v minulosti možná pozastavili obohacování uranu, který je k výrobě bomby nezbytný, ale teď uran znovu obohacují.
Agentura Reuters poukázala na to, že se americké rozvědky tentokrát nedrží rétoriky Bílého domu, který nepřestává být vůči íránskému jadernému vojenskému programu skeptický. Americká vláda totiž nepřestává poukazovat na nebezpečí íránského jaderného programu, který podle ní směřuje nikoli výhradně k využití v energetice, jak tvrdí Teherán, ale i k atomové zbrani. Před invazí do Iráku v roce 2003 tajné služby naopak s Bílým domem spolupracovaly a podílely se na shromažďování informací, které měly dokázat, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení, což byla dodnes nepotvrzená záminka pro invazi.
Zpráva pokládá situaci za vážnou, ale neposkytuje důkazy, jaké by potřebovala Bushova vláda pro ospravedlnění případného útoku na Írán. Lídr demokratů Harry Reid okamžitě reagoval: „Doufám, že současná vláda si tuto zprávu důkladně prostuduje a upraví svou rétoriku a politiku vůči Íránu.“ Rada bezpečnosti od loňského prosince schválila už dvakrát sankce proti Íránu a schyluje se k jednání o třetích.
Írán spoléhá na podporu Ruska a Číny. Čínský ministr zahraničí Jang Ťie-čch' v pondělním telefonickém rozhovoru s americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou řekl, že Peking nemění postoj vůči Íránu. Problém kolem íránského jaderného programu se podle něj musí řešit diplomaticky. „Čína si přeje, aby na Blízkém východě panoval mír a stabilita a aby byl celosvětově zachován režim nešíření jaderných zbraní,“ řekl Jang.
O diplomatickém řešení hovoří také USA, ale podobně jako Izrael přitom nevylučují možnost útoku na Írán. Podle izraelských zdrojů pozbývají výroky administrativy prezidenta George Bushe vůči Íránu na razanci a deník Haarec z toho vyvozuje, že útok na Írán v roce 2008 není pravděpodobný. Ve Washingtonu prý byli se zprávou amerických tajných služeb obeznámeni nevyšší izraelští politici, kteří se minulý týden účastnili annapoliské blízkovýchodní konference. Zpráva prý jasně říká, že akce Íránu jsou racionální, a nikoli orientované na dosažení atomové bomby bez odhledu na důsledky.
