Búšehr (Írán) - Výstavba prvního reaktoru íránské jaderné elektrárny Búšehr, který pomáhalo Íráncům budovat Rusko, je dokončena. Uvedl to šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko. Íránci už před deseti dny zahájili testy nezbytné ke spuštění reaktoru. Rusko již dříve oznámilo, že by elektrárna měla být spuštěna letos, přesný termín ale zatím znám není. Dostavěn je první ze čtyř plánovaných reaktorů. Jde o lehkovodní reaktor o výkonu 1 000 megawattů.
Íránský inženýr Mohsen Šírází řekl, že zařízení je deset dní plněno olovem, což je zátěžový test před vložením paliva. Kirijenkův mluvčí sdělil, že dnes bude provedena zkouška náhražkou paliva, tedy nejaderným materiálem. Podobné testy se prý na takových zařízeních dělají několik měsíců před zahájením provozu.
Testům byl v elektrárně kromě Kirijenka přítomen také ředitel Íránské organizace pro jadernou energii a zároveň viceprezident pro jadernou energetiku Golámrezá Ákázáde. Ten řekl, že testy jsou úspěšné. „Dnešek je pro íránský národ jedním z nejvýznamnějších dní. V této elektrárně se přibližujeme jejímu plnohodnotnému využití,“ prohlásil.
Rusko počítá s technickým spuštěním elektrárny do konce roku. Teprve po něm může být zahájen energetický provoz a do tří měsíců by pak mohla být zahájena výroba elektřiny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která sleduje jaderné aktivity Íránu, ve zprávě z minulého týdne konstatovala, že Teherán počítá s vložením jaderného paliva do reaktoru ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Rusko loni dodalo Íránu 87 tun paliva, které je nyní pod dohledem MAAE.
„Měli bychom to chápat jako velmi špatnou zprávu“
Jako první na dnešní zprávu o testech reagoval Izrael. Mluvčí jeho ministerstva zahraničí Jigal Palmor řekl, že „Íránci opět ukazují, že pokročili v jaderném závodě“.
„Měli bychom to chápat jako velmi špatnou zprávu pro celé mezinárodní společenství,“ řekl Palmor a vyzval svět k rozhodným krokům, které Íránu zabrání stát se jadernou mocností.
Íránský jaderný program
V roce 1995 Moskva souhlasila, že jadernou elektrárnu vybuduje na stejném místě, kde projekt v 70. letech minulého století zahájila za přítomnosti francouzských odborníků německá firma Siemens. Stavba byla přerušena v roce 1979 kvůli íránské islámské revoluci a pozdější válkou mezi Íránem a Irákem v letech 1980 až 1988. Němci začali stavět dva reaktory a do roku 1979 byl první z nich vybudován z 85 procent a druhý částečně.
Za irácko-íránské války bylo staveniště poškozeno a zařízení rozkradeno. Německo pak z obav ze zneužití jaderné technologie ve vojenství z projektu odstoupilo. Rusko se pak práce ujalo, ale stavbu provázely časové skluzy a spory o opožděné platby. Zatím se počítá se spuštěním jenom jednoho reaktoru.
Írán je odhodlán budovat další jaderné elektrárny a rozvíjí kvůli tomu také výrobu paliva. K tomu je třeba obohacovat uran, což je technologie využitelná i k výrobě nukleárních zbraní. Západ se obává, že právě to je skrytý cíl íránského jaderného programu, což Teherán popírá.
Írán je čtvrtý největší vývozce ropy na světě. Přesto chce vybudovat rozsáhlou síť jaderných elektráren a s jejich pomocí vyrábět až 20 tisíc megawattů, aby mohl do roku 2020 vývoz ropy zvýšit.
