Irácký parlament schválil působení cizích jednotek v zemi po 31. prosinci

Bagdád/Bukurešť - Irácký parlament schválil rezoluci, která umožní jednotkám Velké Británie, Austrálie, Salvadoru, Estonska a Rumunska působit v Iráku i po letošním 31. prosinci, kdy vyprší jejich dosavadní mandát OSN. Hlasování odblokoval svou rezignací předseda parlamentu Mahmúd Mašhadání. Ten včera jednání o rezoluci odložil kvůli parlamentní krizi, kterou vyvolal spor o jeho odvolání. Přijaté usnesení se netýká amerického kontingentu, který se podle již dříve uzavřené dohody má stáhnout nejpozději do konce roku 2011.

Dvoustranné dohody nahradí mandát OSN, který vyprší 31. prosince. Předpokládá se, že pětice států svých 6000 vojáků z Iráku stáhne nejpozději do konce července. Místopředseda parlamentu Chálid Attíja, který zřejmě Mašhadáního dočasně zastoupí v čele zákonodárného sboru, řekl, že pro rezoluci zvedla ruku většina poslanců. „Pověřili jsme vládu učinit nezbytné kroky v otázce armád cizích zemí kromě USA,“ řekl.

O rezoluci se mělo hlasovat už v pondělí

O rezoluci, která umožňuje vládě uzavřít dvoustranné dohody s pěti zeměmi, jež chtějí udržet své armády v Iráku i po 31. prosinci, měl parlament hlasovat už v pondělí. Spor o odstoupení Mašhadáního ale jednání zablokoval. Dosavadní předseda parlamentu mnohé poslance na jedné z minulých schůzí silně urazil, ti proto požadovali jeho odchod.

Zablokovaný parlament nebyl schopný projednat návrh o působení cizích armád na území Iráku. Další projednávání rezoluce proto Mašhadání stanovil až na 7. ledna. Už předtím ale vyprší mandát sil Velké Británie, Austrálie, Salvadoru, Estonska a Rumunska. Pokud by do té doby Bagdád nepodepsal s těmito státy bilaterální dohody, byl by od 1. ledna pobyt jejich asi 6000 vojáků v zemi nelegální. Problém se netýká Spojených států, které mají v Iráku největší kontingent a s nimiž byla bilaterální bezpečnostní dohoda už uzavřena.

Mašhadání odstoupil, ale měl dvě podmínky 

Mašhadání dnes prohlásil, že je ochoten odstoupit výměnou za funkci předsedy iráckého sdružení pro lidská práva a za záruku, že se jeho nástupcem nestane člen sunnitské Irácké islámské strany, k níž on sám patří, ale jejíž členy si také proti sobě popudil. „Oznamuji, že v obecném zájmu odstupuji z funkce předsedy parlamentu,“ řekl Mašhadání na uzavřené schůzi parlamentu.

Irácký parlament
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyvíjí internetový portál, který obejde blokace obsahu v Evropě

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.
před 2 hhodinami

AFP: USA přesouvají k Íránu velký počet lodí i bojových letounů

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů, napsala ve středu večer agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají v médiích najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán.
před 3 hhodinami

V Kalifornii zemřelo po pádu laviny osm lyžařů

Po úterním pádu laviny v severní Kalifornii nedaleko jezera Tahoe zemřelo osm lyžařů, po jednom se stále pátrá, uvedla ve středu večer SEČ podle agentur AP a Reuters místní šerifka. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala dříve ve středu agentura DPA s odvoláním na tamní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích, z nichž bylo devět po pádu laviny nezvěstných. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zalužnyj poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, píše AP

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.
před 4 hhodinami

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Část evropských zemí pokutuje za kamery v autě, problémem mohou být i aplikace

Palubní kamery v autech jsou v tuzemsku běžná věc, která může pomoci třeba při vyšetřování nehod a dalších incidentů. V zahraničí však řidičům hrozí za kameru a pořizování záznamu vysoké pokuty. Zejména Německo a Rakousko přistupují k jejich používaní přísně. Motoristé mohou zaplatit v přepočtu několik desítek tisíc korun i za používání některých funkcí navigace.
před 6 hhodinami

Policie zintenzivňuje vyšetřování exprince Andrewa v souvislosti s Epsteinem

Britská policie vyhodnocuje informace o soukromých letech ze Stanstedu u Londýna v souvislosti s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Současně zintenzivnila svá šetření ohledně někdejšího prince Andrewa. Úřady se zabývají podezřením ohledně pochybení z dob, kdy byl králův mladší bratr obchodním vyslancem. Podle Andrewovy komunikace s Epsteinem třeba souhlasil s tím, že pomůže Pekingu s nákupem ropy ze Spojených arabských emirátů, či z ní vyplývá, že o svých cestách Epsteina podrobně informoval a nechával ho, aby mu během nich domlouval schůzky. V té době se měl taky podílet na sexuálním vykořisťování. Sám Andrew jakoukoli vinu dlouhodobě odmítal.
před 6 hhodinami

Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu. Slovensko zavádí stav ropné nouze

Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, uvedl podle slovenských médií premiér Robert Fico (Smer). Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropovodem Družba.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...