Hrdina a zločinec: Vrátí se maršál Pétain do Verdunu?

Před sedmdesáti lety dostal maršál Henri Philippe Pétain trest smrti, později zmírněný na doživotí. Vítěz bitvy u Verdunu skončil jako zrádce národa, když za druhé světové války vedl režim kolaborující s Adolfem Hitlerem. Přesto si někteří lidé myslí, že mu historie uškodila. A snaží se prosadit převoz jeho ostatků do Verdunu.

Pétain se stal jedním z hlavních hrdinů první světové války. Právě díky jeho velení se francouzským jednotkám podařilo uchránit v několikaměsíční bitvě před německým útokem pevnost Verdun. Za vítězství v nejkrvavějším střetnutí zákopové války si vysloužil maršálskou hůl i uznání národa.

Mnoho Francouzů za ním stálo i poté, co převzal v červnu 1940 post předsedy vlády a podepsal příměří s Adolfem Hitlerem. V čele vichystické Francie se prý hlavně snažil zmírnit škody způsobené vojenskou porážkou. Podařilo se mu zemi udržet mimo válečné dění, byl však mimo jiné nucen souhlasit s deportacemi francouzských Židů.

Pétaine s Hitlerem a Ribbentropem
Zdroj: ČTK

Za kolaboraci s nacisty mu poválečný soud vyměřil trest smrti. Se souhlasem předsedy prozatímní vlády Charlese de Gaulla byl zmírněn na doživotí, ztrátu majetku a občanských práv. Pétain musel opustit Francii a zbytek života prožil v internaci na ostrově Yeu, kde byl šest let po válce i pohřben.

Extremisté ukradli Pétainovy ostatky

Od roku 1973 je maršálův hrob zalitý betonem. Pravicoví extremisté se tehdy pokusili ukrást jeho ostatky a pohřbít je u Verdunu, jak si hrdina první světové války přál ve své závěti.

Komando extremistů tehdy vedl Hubert Massol. Jeho lidem se podařilo v noci hrob otevřít, ostatky vyzvednout a dokonce se s nimi dostat z ostrova až do Paříže. „Jenže mezitím se únos prozradil. Na pevnině se na to přišlo, protože jsme odvedli až příliš dobrou práci, příliš dobře jsme hrob očistili. Hlídač si všiml, že hrob někdo zametl,“ vzpomíná Massol.

Úřadům se nakonec vzdal sám. Dnes už by se prý do podobné akce nepustil, ale na splnění maršálovy poslední vůle stále pracuje. Sepsal proto petici na podporu převozu jeho ostatků do kostnice u Verdunu. „Trvá to ani ne dva měsíce a už máme několik set podpisů, do tisíce moc nechybí,“ říká Massol.

Úřady ani vláda nereagují. I pro většinu Francouzů je Pétainova kolaborace s Hitlerem ostudná skvrna na francouzské historii.

3 minuty
Boj o ostatky maršála Pétaina
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 29 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...