Před 65 lety byli Julius a Ethel Rosenbergovi odsouzeni k trestu smrti. Manželé měli v době vypjatého soupeření velmocí doručit Sovětům mimo jiné informace důležité k sestrojení atomové bomby. Do dějin se zapsali jako jediní američtí civilisté popravení za špionáž během studené války. Proces vyvolal vlnu protestů, podle mnohých nebyla špionáž Rosenbergovým dostatečně prokázána.
Julius pracoval od roku 1940 jako inženýr v armádních laboratořích v New Jersey, Ethel byla sekretářkou. Agentem sovětské tajné služby NKVD se údajně stal v roce 1942 a v letech 1944 až 1945 předal důstojníkovi sovětské rozvědky Alexandu Feklisovovi mnoho tajných informací, které se týkaly vývoje radarů, elektrotechniky či raketových pohonů. Obsahovat měly i údaje o vývoji jaderné bomby.
V srpnu 1949 Sovětský svaz oznámil úspěšnou zkoušku atomové bomby, což Washington šokovalo. Americká FBI poté zjistila, že došlo k úniku tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně ze sídla amerického výzkumu Los Alamos v Novém Mexiku.
Na Rosenbergovy přišli Američané v roce 1950. „Vedly je ideologické důvody. Už v mladých letech byli členy komunistické strany. Julius z ní sice vystoupil, aby nebyl nápadný, ale spolupracoval jako ideový spolupracovník,“ konstatoval historik Oldřich Tůma.
Tajné materiály o jaderné zbrani předal páru bratr Rosenbergové David Greenglass, který sloužil ve středisku v Los Alamos. Od Rosenbergových převzal data špión Harry Gold, který je doručil sovětskému vicekonzulovi Anatoliji Jakovlevovi.
Po Greenglassově výpovědi byli úředníci FBI přesvědčeni, že mají proti Rosenbergovým dostatek důkazů a Julia zatkli 17. července 1950, Ethel 11. srpna. Další konspirátor Morton Sobell uprchl do Mexika, byl ale deportován k soudu do USA.
Proces začal 6. března 1951, manželé ale celou dobu vinu popírali. Soud skončil 9. dubna vynesením rozsudku smrti. „Považuji váš zločin za horší vraždy. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o celé roky dříve, než ji mohli podle našich vědců sami vyrobit, zavinili jste podle mého názoru komunistickou agresi do Koreji. Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země,“ prohlásil tehdy soudce Irving Kaufmann.
Hlavní svědek obžaloby Greenglass se až v roce 2001 přiznal, že tehdy proti své sestře křivě svědčil, aby uchránil před stíháním svoji manželku Ruth. Odsouzen byl k patnáctiletému vězení, Gold a Sobell dostali trest 30 let.
Žádost o milost pro Rosenbergovy americký prezident Dwight Eisenhower zamítl, přestože ji podepsalo mnoho významných osobností, mimo jiné Albert Einstein a papež Pius XII. Popraveni byli 19. června 1953 na elektrickém křesle ve věznici Sing-Sing.
Po otevření archivů CIA v roce 1995 se ukázalo, že se již koncem 40. let podařilo Američanům rozluštit šifrované telegramy sovětského konzulátu v New Yorku, který posílal zprávy do Moskvy. Podle nich patřila k nejaktivnějším vyzvědačům skupina vedená právě Juliem Rosenbergem, která (včetně jeho ženy Ethel) za to získávala finanční odměnu. Toto ale nebylo během procesu zveřejněno zejména proto, aby se Moskva nedozvěděla, že se podařilo rozbít její kód.
Dalším důkazem, který ale také nebyl v době procesu veřejnosti znám, je výpověď Jeroma Tartakowa, bývalého komunisty, jenž začal sloužit FBI a který byl nasazen do Rosenbergovy cely. Podle něj byl Rosenberg šéfem jedné skupiny, druhou vedli Joel Barr a Alfred Sarant, kteří ale stačili včas uprchnout (oba poté v 50. letech působili v Československu a později
zemřeli v Moskvě).
V roce 2008 Sobell poprvé přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradl tajné dokumenty týkající se amerického jaderného programu a že Sovětům prozrazoval vojenská tajemství. Poté připustili otcovu vinu i jeho dva synové Michael a Robert Rosenbergovi, kteří dříve žalovali americkou vládu a snažili se prokázat nevinu rodičů. Sobell rovněž řekl, že Ethel Rosenbergová o manželově špionážní činnosti věděla, ale aktivně se na ní nepodílela.
Případ Rosenbergových se odehrál v atmosféře období mccarthismu, jejich poprava vyvolala vlnu mezinárodních protestů a otřásla americkou veřejností. Ještě v roce 2003 deník The New York Times u příležitosti 50. výročí popravy Rosenbergových napsal: „Případ Rosenbergových stále znepokojuje a připomíná nám nespravedlnost, která se může stát, když je národ ponořen do hysterie.“
