Přísnější kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru, které platí od pátku, způsobují na přechodech mezi Chorvatskem a Slovinskem hodinová zdržení. Jak informují záhřebská a lublaňská média, například na přechodu Macelj, který cestou k moři často využívají i čeští turisté, čekají osobní automobily až třicet minut. Trpělivostí se pak musí obrnit pasažéři autobusů a řidiči kamionů, kteří stráví na hranicích i více než dvě hodiny.
Hodinové kolony na chorvatských hranicích. Kvůli zpřísnění kontrol v Schengenu
Podobná situace je i na dalších místech a slovinská policie doporučuje využít k cestě menší hraniční přechody, kde je ale čekání jen o málo kratší. Zdržení způsobila nová pravidla, podle kterých musejí všichni cestující na hranicích schengenského prostoru projít pečlivou kontrolou.
Páteční kolony jsou jen první zkouškou nového systému, větší nápor na policisty na hranicích má přijít teprve během víkendu a zejména příští týden. O velikonočních svátcích totiž bývá pravidelně silnější provoz a právě Velikonoce tak naznačí, jak bude situace na chorvatsko-slovinských hranicích vypadat během letních prázdnin.
Nová opatření mají občanům unijních zemí ztížit cesty například do Sýrie, kde by se mohli přidat k teroristickým skupinám. Zajistit také mají, že úřady budou mít přehled o jejich případném návratu. České ministerstvo zahraničí avizovalo, že zpřísnění kontrol zpomalí dopravu především do Chorvatska, které je mezi českými turisty velmi oblíbené.
„Na hraničních přechodech (Slovinska a Maďarska) s neschengenskými zeměmi budou důsledně kontrolováni všichni, včetně občanů EU, a to na vstupu i výstupu. Podle dostupných informací nebude přistoupeno ke zjednodušení kontrol ani v době svátků či turistické sezony,“ uvedl v týdnu Černínský palác.
Kontroly i pro občany EU
Lidé s pasy unijních zemí dosud nebyli při vstupu či odjezdu ze Schengenu nijak kontrolováni. Nově jsou systematicky prověřovány veškeré doklady, a to jak při odjezdu, tak na příjezdu do unijního prostoru bez vnitřních hranic.
Pasy jsou porovnávány s databází schengenského informačního systému (SIS) a s databází odcizených cestovních dokladů Interpolu. Kontroly se týkají všech osob, včetně těch, které požívají práva na volný pohyb. Tedy občanů EU a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Unie.
Pokud by systematické kontroly všech cestujících například v přístavech či na hraničních přechodech výrazně ohrožovaly plynulost dopravy, budou moci země provádět jen cílené kontroly, kdy jsou prověřováni jen vybraní pasažéři. Podmínkou je, že tento postup nesmí ohrozit bezpečnost, veřejné zdraví ani mezinárodní vztahy členských zemí.
Česká republika má vnější schengenské hranice pouze na mezinárodních letištích. Nový systém se ale cestujících přilétajících do země podle cizinecké policie nedotkne. „Pro nás se nic nezmění, všechno z toho už děláme teď,“ řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
- Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen.
- Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor.
- Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.
Na letištích budou moci být cílené kontroly prováděny jen půl roku. Ve výjimečných případech – například když bude potřeba letiště kvůli zajištění plynulosti kontrol přestavět – bude možné prodloužení méně přísného režimu až na osmnáct měsíců.
Dál platí i vnitřní kontroly
Vedle zpřísnění kontrol na vnější schengenské hranici pokračují také rozšířené kontroly uvnitř Schengenu. Několik států je zavedlo v reakci na migrační krizi a v únoru členské země rozhodly o prodloužení tohoto opatření o další tři měsíce. Na některých svých hranicích tak mají stále možnost kontrol Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a přidružené Norsko.
Státy zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už předloni. Půlroční prodloužení kontrol schválily členské státy EU v květnu 2016, v listopadu následovalo zatím poslední tříměsíční prodloužení.
Hraniční kontroly stále v pěti zemích EU
Schengenský prostor tvoří 26 evropských zemí. Členy zatím nejsou Chorvatsko, které je relativně novou členskou zemí EU, a také Bulharsko, Rumunsko a Kypr. V těchto státech je proto třeba stále počítat s hraničními kontrolami.
Platí to i pro Velkou Británii a Irsko, které se účastní jen částečně. Obě země tak mohou nadále provádět hraniční kontroly, zapojily se ale do policejní a soudní spolupráce, boje proti drogám a do Schengenského informačního systému.
Schengenský prostor
Všechny zbylé členské země EU se Schengenu účastní. Kromě nich se do projektu zapojily také čtyři další státy – Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Občané EU včetně dětí ale musejí mít při cestách po Schengenu u sebe občanský průkaz nebo cestovní pas. Děti mladší deseti let mohou být zapsány do českého cestovního dokladu rodiče. Děti starší nebo cestující bez rodiče potřebují svůj vlastní cestovní doklad – opět občanský průkaz nebo cestovní pas.
Občanský průkaz stačí také v případě, že některý schengenský stát dočasně znovu zavede ochranu vnitřních hranic a obnoví provádění hraničních kontrol, jako je tomu teď v souvislosti s migrační krizí.