Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.
„Hnědé nebezpečí se nepodařilo zahnat.“ V Německu se podle tisku šíří pravicový teror, i vinou AfD
„Už není žádných pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickým násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivým způsobem šíří pravicově extremistický teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letý Němec, který zabil i svou matku a sebe.
„Krveprolití z Hanau byl pravicový útok: odpudivý, odporný a pro Německo ostudný. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung.
„Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář výčtem pravicově extremistických útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicový teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.
Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německých médií ve straně AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovým násilím,“ tvrdí komentář, který připomíná některé z výroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každý den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologický jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.
Kdo neustále poštvává s pojmy, jako je „výměna obyvatelstva“, a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů – provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smýšlí spousta lidí.
Za jeden ze zdrojů nenávisti, který otravuje politické klima ve společnosti, považuje AfD i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotýká zase Süddeutsche Zeitung.
„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovými kazateli nenávisti a pravicově extremistickým násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie.
„Je nutné konečně pochopit, že pravicový extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.
S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí být boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.
Podle ředitele odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáše Kafky však není namístě dělat si ohledně Německa přehnané obavy. „Německá demokracie je silná a německá policie je dostatečně kompetentní k tomu, abychom si my nemuseli o Německo dělat nějaké zásadní starosti,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Zároveň ale upozornil, že zatímco míra zločinnosti v Německu upadá, míra rasově a antisemitsky motivovaných zločinů naopak roste.
Podle odbornice na extremismus a radikalizaci Barbory Vegrichtové bezpečnostní služby na celoevropské úrovni rozvíjejí postupy a nástroje, jak včas detekovat rizikové osoby, které tendují k extrémnímu násilí. Varovným signálem je podle ní schvalování nebo ospravedlňování násilí a jakákoliv náklonost k nim.
Události, komentáře o pravicovém extremismu (zdroj: ČT24)