Himmler odstartoval projektem Lebensborn reprodukci árijské rasy

Mnichov – Druhý muž nacistické říše a velitel SS Heinrich Himmler založil v Mnichově 12. prosince 1935 organizaci Lebensborn (Pramen života). Cílem velkolepého projektu bylo zalidnit Třetí říši čistokrevnými árijci, kterým tou dobou uvolňovali životní prostor Židé a ostatní podlidé v koncentračních táborech. Vedení organizace mělo sídlo v Mnichově, kde sídlil i říšský vedoucí SS, který byl de facto vedoucím organizace. S tím souvisí i první z domovů, jenž byl zřízen ve Steinhoeringu u Mnichova a pojmenován Hochland. Celý projekt však skončil s pádem nacismu. Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 se v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norska narodilo celkem 5047 dětí. Podle různých odhadů tak mohlo do konce války vzejít z těchto domovů maximálně sedm a půl tisíce árijských dětí.

Rasová způsobilost byla poukázkou do domovů projektu Lebensborn

„Statistiky říkají, že se v Německu ročně provádí šest set tisíc potratů, a představa, že se to týká Němek té nejlepší krve, mne děsí. Podle mého názoru si nemůžeme dovolit ztrácet takto děti po statisících. Zachránit tuto německou krev je naším prvořadým úkolem.“

Devět měsíců po založení byla oragnizace podřízena přímému vlivu SS jakožto organizaci, jejímiž členy se mohli stát pouze rasově kvalitní jedinci. Původní účel Lebensbornu byl podporovat rasově a geneticky hodnotné velké rodiny. Zároveň se měla organizace starat o nastávající matky s dobrými rasovými a genetickými vlastnostmi a jejich děti a o matky samotné. Přestože byly domovy původně určeny především pro svobodné dívky, přicházely do nich i vdané ženy. Fakt, zda jsou vdané nebo ne, nehrál roli. Důležitá byla jen rasová způsobilost nastávajících rodičů.

Domovy Lebensborn byly pro matky vcelku přitažlivé. Vdané ženy sem chodily buď proto, že otcem dítěte nebyl jejich manžel, nebo chtěly využít výhod výrazně nadstandardní lékařské i ošetřovatelské péče. Další výhody vyplývaly z přednostního zásobování nedostatkovými potravinami. Pro svobodné matky byly domovy přitažlivé především tím, že pokud chtěly, mohly být zproštěny veškeré odpovědnosti za své dítě téměř okamžitě po porodu.

Děti narozené v domovech Lebensborn se stávaly majetkem SS

Takto narozené děti si matky mohly na základě povolení odvést domů a vychovávat samy, což byl případ mnoha vdaných žen i několika svobodných dívek, SS ovšem dohlížely na to, aby jim biologičtí otcové platili výživné. Pokud si matka nechtěla dítě ponechat, vzaly si SS na starost jeho umístění do politicky uvědomělých rodin. Celá tato činnost však podléhala naprostému utajení, aby se předešlo možným rozpakům a ostudě.

Domovy Lebensborn měly vlastní systém záznamů o narození, jenž obcházel úřední matriky. Nemanželský původ nebyl do oficiálních dokumentů zaznamenáván a takto narozené děti dostaly jen stručná osvědčení o rasové bezúhonnosti, aby v pozdějším životě neměly potíže s úřady. To je jedním z důvodů, proč je v podstatě nemožné je v dnešním Německu vypátrat.

Když projekt nesplňoval představy, sáhl Himmler ke germanizaci

Při revizi dosažených výsledků v roce 1939 se Himmlerovy představy nenaplnily. Nahrával tomu i fakt, že začaly chodit zprávy o prvních obětech války. Himmler tak vydal nařízení, že všichni příslušníci SS a dalších policejních jednotek musí mít co nejvíce dětí. I tak však nejhorší stránkou celého projektu byla tzv. germanizace dětí. Ta započala po roce 1939, když Německo začalo okupovat vydobytá východní území. Němci na těchto územích násilně odváděli děti, které byly rasově vyhovující, na převýchovu. Někdy šlo o sirotky, ale podle několika dokumentů byla spousta dětí i násilně odebrána rodičům.

„Co je v těchto národech dobré krve našeho rodu, to získáme pro sebe, a bude-li to nutné, tak i tím způsobem, že děti ukradneme a převychováme si je u nás.“

Domovy Lebensborn fungovaly do poslední chvíle, dokud nebyly spojenecké jednotky takřka za dveřmi. Nejprve zanikly ty na západ od Německa, tedy domovy ve Francii, Belgii, Nizozemí a Lucembursku. Jako poslední byl zavřen domov ve Steinhoeringu, kde vše začalo. Když sem Američané 3. května 1945 dorazili, nalezli na místě skoro tři sta dětí a několik matek nejrůznějších národností. Tak skončil podivuhodný pokus o genetickou manipulaci. Heinrich Himmler, jehož pokřivený světonázor stál u zrodu celého šíleného záměru, se 23. května 1945 v britském zajetí otrávil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Panama po pátečním zemětřesení hlásí přes 200 následných otřesů

Panama zaznamenala více než 200 následných otřesů po pátečním zemětřesení o síle 7,7 stupně, které poškodilo stovky domů a infrastrukturu v centrálních provinciích země. Vláda kvůli němu o víkendu vyhlásila stav nouze, podotkla agentura Reuters. Zemětřesení si nevyžádalo žádné oběti, jsou ale bezmála tři desítky zraněných.
před 25 mminutami

Útok na terminál letiště v Rijádu způsobil požár, úřady hlásí jednu oběť

Terminál pro cestující na letišti v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu byl v neděli cílem projektilu, uvedla agentura AP s odvoláním na koalici bojující proti jemenským povstalcům hútíům. Nedělní útok má jednu oběť. Stalo se tak den po útoku na toto letiště, který si vyžádal dvanáct mrtvých a přes tři sta zraněných. Jemenští rebelové hútíové se k tomuto útoku přihlásili a také informovali o dalším útoku ze strany Saúdské Arábie na letiště v Saná, které mají pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na konferenci Forum 2000 ocenili disidenty a organizaci z Myanmaru

Laureáty letošní ceny mezinárodní konference Forum 2000 za odvahu a odpovědnost jsou tři myanmarští disidenti Tajzar San, Nan Lin a Htet Mjat Aung. Spolu s nimi cenu získala koalice sdružující tamní opoziční hnutí Koordinační orgán generální stávky (GSCB). Vyhlášením večer začalo v Praze setkání více než osmi set hostů ze sto zemí světa, je mezi nimi několik současných a bývalých prezidentů, dvou držitelů Nobelovy ceny za mír a dalších politiků, diplomatů či aktivistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump ohlásil energetické příměří Ukrajiny a Ruska. Moskva ale mezitím útočila

V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu také vyzývá k tomu, aby ho nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že o příměří nevěděl. Moskva podle něj mezitím zaútočila na ukrajinský energetický závod.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Polská policie zadržela muže podezřelého z plánování útoku na premiéra Tuska

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Později ministr vnitra Marcin Kierwiński oznámil, že byl zadržen muž, který je podezřelý z plánování tohoto útoku. České bezpečnostní a zpravodajské služby jsou v kontaktu se svými polskými partnery.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zasáhlo obchod s potravinami u Charkova, Yandex hlásí útok na datové centrum

Rusové v neděli zaútočili na Ukrajině mimo jiné na obchod s potravinami v Charkovské oblasti, kde několik lidí zabili a další desítky zranili. Ranění a mrtví jsou i jinde v regionu. Tři mrtví jsou také po útoku Moskvy na západoukrajinský Ivano-Frankivsk. Úderům čelila rovněž další města a regiony včetně Dnipra. Ukrajinské drony podle médií naopak napadly a vyřadily z provozu další datové centrum ruské společnosti Yandex, tentokrát ve Vladimiru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď plující z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války se Spojenými státy snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.
10. 10. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.