Himmler odstartoval projektem Lebensborn reprodukci árijské rasy

Mnichov – Druhý muž nacistické říše a velitel SS Heinrich Himmler založil v Mnichově 12. prosince 1935 organizaci Lebensborn (Pramen života). Cílem velkolepého projektu bylo zalidnit Třetí říši čistokrevnými árijci, kterým tou dobou uvolňovali životní prostor Židé a ostatní podlidé v koncentračních táborech. Vedení organizace mělo sídlo v Mnichově, kde sídlil i říšský vedoucí SS, který byl de facto vedoucím organizace. S tím souvisí i první z domovů, jenž byl zřízen ve Steinhoeringu u Mnichova a pojmenován Hochland. Celý projekt však skončil s pádem nacismu. Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 se v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norska narodilo celkem 5047 dětí. Podle různých odhadů tak mohlo do konce války vzejít z těchto domovů maximálně sedm a půl tisíce árijských dětí.

Rasová způsobilost byla poukázkou do domovů projektu Lebensborn

„Statistiky říkají, že se v Německu ročně provádí šest set tisíc potratů, a představa, že se to týká Němek té nejlepší krve, mne děsí. Podle mého názoru si nemůžeme dovolit ztrácet takto děti po statisících. Zachránit tuto německou krev je naším prvořadým úkolem.“

Devět měsíců po založení byla oragnizace podřízena přímému vlivu SS jakožto organizaci, jejímiž členy se mohli stát pouze rasově kvalitní jedinci. Původní účel Lebensbornu byl podporovat rasově a geneticky hodnotné velké rodiny. Zároveň se měla organizace starat o nastávající matky s dobrými rasovými a genetickými vlastnostmi a jejich děti a o matky samotné. Přestože byly domovy původně určeny především pro svobodné dívky, přicházely do nich i vdané ženy. Fakt, zda jsou vdané nebo ne, nehrál roli. Důležitá byla jen rasová způsobilost nastávajících rodičů.

Domovy Lebensborn byly pro matky vcelku přitažlivé. Vdané ženy sem chodily buď proto, že otcem dítěte nebyl jejich manžel, nebo chtěly využít výhod výrazně nadstandardní lékařské i ošetřovatelské péče. Další výhody vyplývaly z přednostního zásobování nedostatkovými potravinami. Pro svobodné matky byly domovy přitažlivé především tím, že pokud chtěly, mohly být zproštěny veškeré odpovědnosti za své dítě téměř okamžitě po porodu.

Děti narozené v domovech Lebensborn se stávaly majetkem SS

Takto narozené děti si matky mohly na základě povolení odvést domů a vychovávat samy, což byl případ mnoha vdaných žen i několika svobodných dívek, SS ovšem dohlížely na to, aby jim biologičtí otcové platili výživné. Pokud si matka nechtěla dítě ponechat, vzaly si SS na starost jeho umístění do politicky uvědomělých rodin. Celá tato činnost však podléhala naprostému utajení, aby se předešlo možným rozpakům a ostudě.

Domovy Lebensborn měly vlastní systém záznamů o narození, jenž obcházel úřední matriky. Nemanželský původ nebyl do oficiálních dokumentů zaznamenáván a takto narozené děti dostaly jen stručná osvědčení o rasové bezúhonnosti, aby v pozdějším životě neměly potíže s úřady. To je jedním z důvodů, proč je v podstatě nemožné je v dnešním Německu vypátrat.

Když projekt nesplňoval představy, sáhl Himmler ke germanizaci

Při revizi dosažených výsledků v roce 1939 se Himmlerovy představy nenaplnily. Nahrával tomu i fakt, že začaly chodit zprávy o prvních obětech války. Himmler tak vydal nařízení, že všichni příslušníci SS a dalších policejních jednotek musí mít co nejvíce dětí. I tak však nejhorší stránkou celého projektu byla tzv. germanizace dětí. Ta započala po roce 1939, když Německo začalo okupovat vydobytá východní území. Němci na těchto územích násilně odváděli děti, které byly rasově vyhovující, na převýchovu. Někdy šlo o sirotky, ale podle několika dokumentů byla spousta dětí i násilně odebrána rodičům.

„Co je v těchto národech dobré krve našeho rodu, to získáme pro sebe, a bude-li to nutné, tak i tím způsobem, že děti ukradneme a převychováme si je u nás.“

Domovy Lebensborn fungovaly do poslední chvíle, dokud nebyly spojenecké jednotky takřka za dveřmi. Nejprve zanikly ty na západ od Německa, tedy domovy ve Francii, Belgii, Nizozemí a Lucembursku. Jako poslední byl zavřen domov ve Steinhoeringu, kde vše začalo. Když sem Američané 3. května 1945 dorazili, nalezli na místě skoro tři sta dětí a několik matek nejrůznějších národností. Tak skončil podivuhodný pokus o genetickou manipulaci. Heinrich Himmler, jehož pokřivený světonázor stál u zrodu celého šíleného záměru, se 23. května 1945 v britském zajetí otrávil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...