Londýn - Stephen Hawking zastává názor, že smrtelně a nevyléčitelně nemocní lidé by měli mít právo na eutanazii, tedy asistované ukončení svého života. Světově proslulý 71letý britský astrofyzik a matematik, který se kvůli dlouholeté chorobě nemůže hýbat, nicméně zdůraznil, že podobná praxe musí mít bezpečnostní rámec.
Lékaři u Hawkinga v roce 1963 objevili nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu, která vede k poškození nervů, postupnému ochrnutí a většinou končí smrtí. Těžce postižený vědec, který s chorobou žije mnohem déle, než je obvyklé, se nehýbe a ani nemluví. Naučil se komunikovat pomocí infračerveného senzoru na brýlích, který transformuje drobné pohyby na jeho pravé tváři ve slova pronášená syntezátorem. Vážné onemocnění mu ale nezabránilo v tom, aby pokračoval ve vědecké práci.
„Myslím, že lidé, kteří mají nevyléčitelnou smrtelnou chorobu a hodně trpí, by měli mít právo se rozhodnout pro ukončení života. A ti, kteří jim v tom pomáhají, by neměli být stíháni,“ řekl vědec, v jehož zemi je asistovaná sebevražda trestným činem. „Musí se ale zabezpečit, že dotyčná osoba chce skutečně ukončit svůj život, že ji k tomu nikdo netlačil, nebo to někdo neudělal bez jejího vědomí a souhlasu,“ zdůraznil Hawking.
Takzvanou aktivní eutanazii umožňují zákony ve Švýcarsku, Belgii, Lucembursku a Nizozemsku. Ve Spojených státech je na federální úrovni nelegální, ale umožňují ji zákony ve čtyřech z 50 tamních států. Dalších sedm evropských států - Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo a Švédsko - umožňuje pasivní eutanazii, tedy zastavení léčby (včetně odpojení od přístrojů) nevyléčitelně nemocného pacienta na jeho žádost. V České republice eutanazie povolena není.
Hawking uvedl, že on sám si nepřál zemřít, když byl jednou po zápalu plic napojen na nemocniční přístroje a jeho žena dostala možnost přístroje vypnout, a ukončit tak jeho život. Tvrdí, že klíčem k jeho dosavadnímu přežití je jeho aktivní myšlení a smysl pro humor.
