Havel, Walesa a Kwasniewski žádají EU o levnější víza pro Bělorusy

Minsk/Praha – Zlevnit "schengenská" víza pro všechny Bělorusy ze současných 60 na nejvýše 35 eur (z přibližně 1600 na 900 Kč) vybídli Evropskou unii bývalí prezidenti Česka a Polska Václav Havel, Lech Walesa a Aleksander Kwasniewski i další známé osobnosti. Učinili tak ve výzvě připravené českou Asociací pro mezinárodní otázky a polskou Bátoryho nadací. Svoboda cestování pro Bělorusy pomůže k demokratizaci země.

Bělorusové až do prosincového rozšíření schengenské zóny o Česko a další nové členské země EU mohli cestovat na Západ na laciná bilaterální víza; česká stála 15 eur (necelých 400 Kč), polská a litevská pět eur (130 Kč) a lotyšská se dokonce vydávala zdarma. K západním sousedům se tak loni podívalo na 400.000 Bělorusů.

Nyní však víza zdražila na třetinu průměrné mzdy v zemi. Autoři výzvy se
obávají, že to postihne styky prostých lidí se Západem, kam se až dosud
podívala pouhá čtvrtina z deseti milionů Bělorusů.

"EU tvrdí, že chce podpořit demokratizaci a usnadnit kontakty mezi lidmi,
ale současně omezuje tyto styky zdražením víz," praví se v dokumentu,
vybízejícím EU k jednostrannému zlevnění víz. Současně připomíná, že
svoboda cestování na počátku 90. let pomohla Česku, Polsku či Maďarsku k demokratickým změnám a tržní ekonomice.

"Situace nás netěší, ale zatím můžeme poplatky za víza zlevňovat či
odpouštět jednotlivcům, kteří si to zaslouží. V budoucnu chceme spolu s
partnery vyvolat na půdě EU debatu, zda by se situace nedala změnit," řekla mluvčí české diplomacie Zuzana Opletalová.

Schengenská pravidla umožňují poplatky za víza zlevnit či odpustit pouze v individuálních případech. Avšak dohoda o usnadnění vízového režimu, jakou má EU s Ruskem, Ukrajinou či některými balkánskými státy, nepřipadá v úvahu, dokud v Bělorusku bude nedemokratický režim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54AktualizovánoPrávě teď

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 58 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...