Haitský Senát zvolil svého dosavadního předsedu Josepha Lamberta prezidentem na přechodné období. Nahradí zavražděného Jovenela Moïseho. Země požádala OSN i Spojené státy o pomoc se zabezpečením. Nejmenovaný vysoce postavený představitel americké administrativy ale reagoval vyjádřením, že USA aktuálně poskytnutí vojenské pomoci neplánují.
„Vyjadřuji vděčnost politickým institucím, které mne podporují,“ uvedl Lambert. Dodal, že chce připravit cestu pro demokratické předání moci. Prezidentské a parlamentní volby jsou v Haiti plánované na září.
Horní komora haitského parlamentu ale není od ledna 2010 usnášeníschopná. Není proto zatím jasné, zda se Lambert bude moci úřadu skutečně ujmout, napsala agentura DPA.
Ochrana letiště a pohonných hmot
Zájem haitské vlády o přítomnost cizích jednotek nejdříve v pátek ohlásil ministr pro volby Mathias Pierre. Podle deníku The New York Times v této souvislosti zmínil ochranu mezinárodního letiště či rezerv pohonných hmot. Dopis adresovaný OSN zase podle Reuters hovoří mimo jiné o potřebě „podpořit snahy národní policie s cílem obnovit bezpečnost a veřejný pořádek na celém území“.
„Rozhodně potřebujeme pomoc a požádali jsme o ni naše mezinárodní partnery,“ řekl prozatímní haitský premiér Claude Joseph. Ten údajně potvrdil žádost o vyslání amerických vojáků. „Jsme přesvědčeni, že naši partneři mohou při řešení situace asistovat národní policii,“ dodal.
Podle Pierrea se ve čtvrtek haitská vláda obrátila i na Radu bezpečnosti OSN. Žádosti prý pramenily z obav, že klíčová infrastruktura v zemi, jako je letiště, přístav nebo energetická síť, by se mohla stát terčem útoku. Dalším důvodem je snaha umožnit konání prezidentských a parlamentních voleb naplánovaných na 26. září, řekl Pierre.
O vyslání jednotek rozhodne Rada bezpečnosti
Mírovou misi OSN nebo vyslání jiných jednotek na Haiti by musela schválit patnáctičlenná Rada bezpečnosti, podotýká Reuters. Pokud jde o nasazení amerických vojáků, ministerstvo zahraničí USA nejdříve vůbec nepotvrdilo, že žádost v tomto směru padla. Nejmenovaný vládní zdroj následně Reuters sdělil, že USA „v tuto chvíli“ poskytnutí vojenské pomoci nechystají.
Bílý dům nicméně v pátek ohlásil plán vyslat do Haiti vysoce postavené bezpečnostní činitele poté, co tam ve středu ráno ozbrojená skupina vtrhla do domu prezidenta a na místě jej zastřelila. Šlo o další kapitolu politické krize v nejchudší zemi Severní a Jižní Ameriky, která v posledních měsících zažívala rozsáhlé protesty. Vražda prezidenta situaci dál zkomplikovala, což by mohlo mít za následek zhoršení sociálních problémů, násilné kriminality i epidemie covidu-19.
Prezidentova manželka označila vrahy za zbabělce
Manželka Moïseho označila členy vražedného komanda za zbabělce. V prvním prohlášení zveřejněném po tomto útoku Martine Moïseová uvedla, že nájemní vrazi chtěli prezidenta a jeho rodinu zabít kvůli tomu, že v zemi budoval infrastrukturu a organizoval volby.
„Musíte být zbabělými notorickými kriminálníky, že jste zabili prezidenta Jovenela Moïseho, aniž byste mu dali šanci promluvit,“ řekla prezidentova manželka v prohlášení v kreolštině zveřejněném na Twitteru. Sama při útoku utrpěla těžké zranění a byla převezena do Miami na Floridě. Agentura AP uvádí, že prohlášení, které je přes dvě a čtvrt minuty dlouhé, odvysílaly rozhlasové stanice na Haiti.
Haitská policie v souvislosti s vraždou prezidenta zadržela 17 lidí, z toho 15 jsou údajně Kolumbijci. Další tři podezřelé policie zastřelila a po dalších osmi stále pátrala.
