Greenpeace – z party nadšenců největší ekologická organizace světa

Amchitka – Občas je nazýváme ekoteroristy, jindy zase ekology a jedinými, kdo se vždy postaví na stranu životního prostředí. Řeč je o členech organizace Greenpeace. Nicméně i přes všechny zlé pohledy, které lze nezřídka kdy zaznamenat, právě díky jejich metodám přímé akce, při nichž se například přivazují na komíny továren, byla přijata řada opatření k ochraně životního prostředí. Z tuctu nadšenců, kteří 15. září 1971 vyjeli s rybářskou lodí zabránit jaderným pokusům u Aljašky, je dnes největší ekologická organizace světa s téměř třemi miliony členů.

Mobilizací zájmu veřejnosti mnohdy nebezpečnými kousky a organizovanými kampaněmi přispěla tato organizace například k přijetí Basilejské úmluvy (o omezení vývozu toxických odpadů), mezinárodního moratitoria na komerční lov velryb a na těžbu nerostů v Antarktidě. Napomohla také k přijetí zákazu ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře či zákazu potápění starých ropných plošin. Její kampaň přispěla též k zákazu používání tzv. ftalátů při výrobě hraček v řadě zemí. 

Kořeny Greenpeace sahají do roku 1970, kdy v kanadském Vancouveru skupina lidí v čele s Jimem Bohlenem, Paulem Cotem a Irvingem Stowem založila výbor Don't Make A Wave (Nedělejte vlny) s cílem zastavit jaderné pokusy u Aljašky. Následující rok v září zorganizoval tento výbor svou první protestní akci již pod názvem Greenpeace (Zelený mír). Dvanáct nadšenců se nalodilo na rybářskou loď Phyllis Cormack (pojmenovanou podle kapitána lodi Cormacka a jeho manželky) a vyrazilo k ostrovu Amchitka. 

Do blízkosti ostrova, jenž je součástí souostroví Aleuty a už v roce 1913 byl americkým prezidentem vyhlášen přírodní rezervací, úřady loď s aktivisty Greenpeace tehdy nepustily a jaderný pokus byl na Amchitce 6. listopadu 1971 proveden. Nicméně žádný další jaderný výbuch už na Amchitce USA neuskutečnily, veřejné mínění, rozbouřené akcí Greenpeace, už totiž nešlo ignorovat. 

Klíčovou postavou v historii Greenpeace se stal Kanaďan David McTaggart, který se k hnutí přidal v roce 1972, když odpověděl na jejich inzerát v novinách na pronájem lodi. S McTaggartovou lodí Vega se skupinka aktivistů vydala za dalším cílem - zabránit francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v Tichomoří. Zastavit pokusy se jim sice nepodařilo, opět však přilákali pozornost veřejného mínění. 

V polovině 70. let vznikaly ve světě samostatné skupiny pod názvem Greenpeace, ale mateřská jednotka v Kanadě se mezitím dostala do dluhů a nebyla schopna hnutí koordinovat. A byl to právě McTaggart, který roztříštěné hnutí sjednotil a v říjnu 1979 založil organizaci Greepeace International se sídlem v Amsterodamu. 

Snad největší pozornost v dějinách hnutí vzbudila v červenci 1985 loď Rainbow Warrior plující do oblasti atolu Mururoa na protest proti francouzským jaderným pokusům. Agenti francouzské tajné služby ji v novozélandském přístavu Auckland vyhodili do vzduchu, přičemž přišel o život fotograf hnutí Fernando Pereira. Záležitost řešil soud a francouzská vláda musela vyplatit Greenpeace za loď finanční náhradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 47 mminutami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 1 hhodinou

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 3 hhodinami
Načítání...