Moskva - Michail Gorbačov, první a současně poslední prezident SSSR, zahájil díky svým reformám, které měly původně vést ke zlepšení fungování sovětského komunistického a politického systému, proces rozpadu a zániku sovětského impéria. S přestavbou politického systému i celé sovětské společnosti začal Gorbačov, který se narodil 2. března 1931, již po svém nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985. Až později Gorbačov přiznal, že systém reformovat ani nešel. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se sice stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si ale respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.
Bývalý šéf stavropolských komunistů Gorbačov se do Moskvy propracoval v roce 1978 a postupně to dotáhl až do politbyra. Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucí úmrtí předchozích vládců. V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985, den před volbou Gorbačova, zemřel Konstantin Černěnko. Asi nejvážnějším soupeřem mu byl ve volbě generálního tajemníka strany šéf moskevských komunistů Viktor Grišin.
K vítězství pomohlo Gorbačovovi podle historiků několik faktorů. Jedním z nich bylo, že měl podporu u tehdejšího ministra zahraničí Andreje Gromyka a šéfa obávané tajné služby KGB Viktora Čebrikova. Gorbačov tehdy také působil jako „zjevení“ díky svému věku. Bylo mu sice 54 let, mezi tehdejší nomenklaturou však byl „mladíkem“.
Michail Gorbačov kritizuje současné Rusko
„Samozřejmě, nepropukl ani hladomor, ani všude nechybí teplo a elektřina, ale přesto se mnohého nedostává a to, co je, neustále zdražuje: účty za bydlení, léky, potraviny, dětské zboží a ještě hodně dalšího…Moc musí zaručit občanům jejich práva… Zatím, bohužel, slyšíme hodně slov, ale konkrétní kroky zjevně chybějí.“
S ním přišly čistky a propouštění disidentů
Během prvních deseti měsíců po nástupu Gorbačova odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, disidentu Andreji Sacharovovi byl na Gorbačovův pokyn povolen návrat z vyhnanství do Moskvy a propuštěni byli i další disidenti. Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem Gorbačov odstartoval dějinné změny v sovětské diplomacii. V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což bylo krokem k zániku socialistického bloku, a Moskva přestala podporovat různé režimy či povstalecká hnutí po celém světě. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.
Uvolnění i v satelitech a oteplení ve vztazích s USA
Perestrojka (přestavba) a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 Prahu, ale návštěva tehdy ještě nesplnila očekávání. Gorbačov se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali.
Také vztahy s USA se začaly oteplovat: po jeho setkání s Ronaldem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární „Gorby“ v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem starším konec studené války.
Nástup demokracie ve východním bloku a konec velkého Svazu
Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku a ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět ocenil jeho zásluhy Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident, jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991. Pro Gorbačova to byl trpký konec a politik nakonec pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků.
V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů.
- Andrej Sacharov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1305/130471.jpg
- Bývalí komunističtí představitelé Gorbačov a Honecker, 21. dubna 1986 autor: Mittelstädt, Rainer, zdroj: Deutsches Bundesarchiv http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1191/119073.jpg
- Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
- Setkání Bush - Gorbačov na Maltě v roce 1989 zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1276/127522.jpg
