Bratislava - Mezi řadou významných hostů 10. ročníku mezinárodního bezpečnostního fóra GLOBSEC, které proběhlo v minulých dnech ve slovenské metropoli, byl i George Friedman, zakladatel americké analytické a zpravodajské organizace Stratfor, jíž se v kuloárech přezdívá soukromá CIA. Zpravodaj ČT David Miřejovský pořídil s renomovaným expertem na problematiku bezpečnosti a mezinárodních vztahů rozhovor, který se točil zejména kolem vztahů Evropy s Ruskem, vývoje situace na Ukrajině a budoucnosti Putinova režimu.
Pane Friedmane, jste znám svými geopolitickými analýzami a předpověďmi dalšího vývoje. Proto je má první otázka zřejmá - co předpovídáte pro svět a konkrétně Evropu na dalších pět, deset let?
Evropská unie se svobodně rozhodla, že nebude mít společnou zahraniční politiku ani společnou obrannou politiku. Nechala zahraniční politiku na jednotlivých státech a záležitosti obrany na NATO. Severoatlantická aliance zahrnuje i USA, nejen evropské instituce. Mnoho jednotlivých evropských zemí se rozhodlo nevybudovat takové armády, jaké potřebují.
Říkáte, že mnohé evropské země nedostatečně budují své armády, že do nich málo investují. Ono to občas vypadá, že my tady v Evropě vlastně čekáme, že v případě nějakého konfliktu přijdou Spojené státy a zachrání nás.
A když to uděláme, vy nás za to zkritizujete. Podívejte se, toto je pohled Ameriky. Máme své zájmy. Nechceme vidět Evropu pod jednou vládou. Rusko není z tohoto pohledu velkou hrozbou. Neděláme příliš, abychom ho zastavili. Ale jsme do toho zapojení. Naším partnerem nejsou tradiční západoevropské instituce. Využíváme vzájemné vztahy s jednotlivými zeměmi. Západ pomáhal s podporou povstání na Majdanu. To destabilizovalo a narušilo neutralitu Ukrajiny. Podporoval jsem tu revoluci. Teď ale musíme čelit faktu, že Rusko velmi znepokojeně - ne proto, že je Putin monstrum - a velmi hlasitě neakceptuje výsledek Majdanu a snaží se ho změnit.
Jak vidíte budoucnost právě tohoto regionu?
Slabostí Ruska je jeho ekonomika. Jeho hospodářství příliš závisí na ropě. Rusové neurčují ceny ropy. A pokud cena ropy klesne o 30 nebo 40 dolarů, což není nemožné, tak to režimu v Rusku zlomí vaz. Žádná mocnost nepřežije moc dlouho, pokud je příliš závislá.
Jaký může být vývoj v Rusku, až odejde z postu prezidenta Vladimir Putin?
Nevěřím, že Ruská federace dokáže přežít tuto formu prezidentství. Je příliš velká, příliš chudá a příliš křehká. Teď to vidíme na Ukrajině. Tam jde o záležitosti národního významu pro Rusy. Jejich tajné služby si vedly velmi špatně. Zklamaly v předjímání toho, co se stane v Kyjevě. Nedokázaly na to reagovat. Jejich armáda nebo jejich spojenci na Ukrajině nedokázali bojovat proti Ukrajincům tak, jak potřebovali. Teď se zdá, že nevědí, jaký by měli udělat další krok. Když se podívám na Ukrajinu, nevidím příliš silné Rusko. Vidím extrémně slabé Rusko, snažící se vyrovnat s nastalou situací.
