Gauck v posledním projevu: Německo potřebuje demokracii schopnou obrany i boje

Demokracii schopnou obrany i boje požadoval v proslovu na závěr svého funkčního období německý prezident Joachim Gauck. Vyslovil se také pro posílení bezpečnosti v Německu i v zahraničí. Zároveň varoval před populismem. Gauck se rozhodl neucházet o druhý prezidentský mandát, v březnu ho v úřadu pravděpodobně nahradí dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Gauck se domnívá, že Německo je na tom, co se týče demokracie, nejlépe v historii. Liberální demokracie a politický a normativní projekt Západu se ale podle něj zároveň ocitá pod palbou. „Nesmíme si důvěru v nás a v naši demokracii nechat vzít,“ varoval končící prezident.

„Nyní, po téměř pěti letech, jsem si silněji vědom, že demokratickému a stabilnímu Německu hrozí i nebezpečí. A že bude třeba mnoho úsilí, abychom ho připravili na budoucnost,“ uvedl Gauck v proslovu předneseném před asi dvěma stovkami hostů, kteří se shromáždili v berlínském zámku Bellevue, sídle německých prezidentů.

Nahrávám video

V souvislosti s nedávným teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Gauck vyzval, aby bylo Německo silným státem. „Právní stát prohraje, když se prokáže být v boji s násilím a terorem příliš slabým či bezradným,“ řekl prezident. Posílení bezpečnosti není podle něj ohrožením demokracie, ale podmínkou její ochrany.

Němci mají zůstat Evropany

S ohledem na obavy z globalizace či migrace zdůraznil Gauck sílu německé demokracie. Apeloval proto na Němce, aby neztratili víru ve vlastní síly. Správnou odpovědí nacionalistům je podle něj to, že „coby Evropané zůstaneme Němci“. Němci mají podle Gaucka všechny důvody pro to, aby si věřili a aby byli hrdí na Evropskou unii coby „výjimečný projekt míru a blahobytu“.

V souvislosti s uprchlickou krizí Gauck uvedl, že „bez efektivního zajištění evropských vnějších hranic, bez řízené evropské imigrační politiky a bez zlepšení životních podmínek v zemích původu (migrantů) lze očekávat, že nás i v budoucnu čeká řada krizových momentů“. 

Loučící se prezident upozornil na riziko falešných zpráv na sociálních sítích. Varoval před zjednodušeními a populisty, zároveň ale také před unáhleným označováním za populistu kohokoliv s odlišným názorem. 

Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty. Nepočítá se původ, ale postoj.
Joachim Gauck

Německo podle Gaucka musí převzít také více zodpovědnosti za dění v zahraničí. „S ohledem na výzvy naší doby a naše možnosti bychom mohli a měli činit výrazně více,“ řekl.

Gauckův nástupce bude znám v únoru

Gauckův mandát skončí 18. března. Prezident už loni v červnu sdělil, že se o druhé funkční období ucházet nebude. Za důvod svého rozhodnutí označil vysoký věk, příští úterý oslaví někdejší luteránský pastor Gauck 77. narozeniny. Na konci druhého mandátu by mu tak bylo 82 let.

Spolkové shromáždění, které se skládá ze zástupců Spolkového sněmu a jednotlivých spolkových zemí, zvolí 12. února nového prezidenta. Na základě dohody vládních křesťanských a sociálních demokratů by se jím měl stát dosavadní šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 52 mminutami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 2 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 5 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 6 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 6 hhodinami

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Evropský pohled