Gauck v posledním projevu: Německo potřebuje demokracii schopnou obrany i boje

Demokracii schopnou obrany i boje požadoval v proslovu na závěr svého funkčního období německý prezident Joachim Gauck. Vyslovil se také pro posílení bezpečnosti v Německu i v zahraničí. Zároveň varoval před populismem. Gauck se rozhodl neucházet o druhý prezidentský mandát, v březnu ho v úřadu pravděpodobně nahradí dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Gauck se domnívá, že Německo je na tom, co se týče demokracie, nejlépe v historii. Liberální demokracie a politický a normativní projekt Západu se ale podle něj zároveň ocitá pod palbou. „Nesmíme si důvěru v nás a v naši demokracii nechat vzít,“ varoval končící prezident.

„Nyní, po téměř pěti letech, jsem si silněji vědom, že demokratickému a stabilnímu Německu hrozí i nebezpečí. A že bude třeba mnoho úsilí, abychom ho připravili na budoucnost,“ uvedl Gauck v proslovu předneseném před asi dvěma stovkami hostů, kteří se shromáždili v berlínském zámku Bellevue, sídle německých prezidentů.

Nahrávám video

V souvislosti s nedávným teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Gauck vyzval, aby bylo Německo silným státem. „Právní stát prohraje, když se prokáže být v boji s násilím a terorem příliš slabým či bezradným,“ řekl prezident. Posílení bezpečnosti není podle něj ohrožením demokracie, ale podmínkou její ochrany.

Němci mají zůstat Evropany

S ohledem na obavy z globalizace či migrace zdůraznil Gauck sílu německé demokracie. Apeloval proto na Němce, aby neztratili víru ve vlastní síly. Správnou odpovědí nacionalistům je podle něj to, že „coby Evropané zůstaneme Němci“. Němci mají podle Gaucka všechny důvody pro to, aby si věřili a aby byli hrdí na Evropskou unii coby „výjimečný projekt míru a blahobytu“.

V souvislosti s uprchlickou krizí Gauck uvedl, že „bez efektivního zajištění evropských vnějších hranic, bez řízené evropské imigrační politiky a bez zlepšení životních podmínek v zemích původu (migrantů) lze očekávat, že nás i v budoucnu čeká řada krizových momentů“. 

Loučící se prezident upozornil na riziko falešných zpráv na sociálních sítích. Varoval před zjednodušeními a populisty, zároveň ale také před unáhleným označováním za populistu kohokoliv s odlišným názorem. 

Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty. Nepočítá se původ, ale postoj.
Joachim Gauck

Německo podle Gaucka musí převzít také více zodpovědnosti za dění v zahraničí. „S ohledem na výzvy naší doby a naše možnosti bychom mohli a měli činit výrazně více,“ řekl.

Gauckův nástupce bude znám v únoru

Gauckův mandát skončí 18. března. Prezident už loni v červnu sdělil, že se o druhé funkční období ucházet nebude. Za důvod svého rozhodnutí označil vysoký věk, příští úterý oslaví někdejší luteránský pastor Gauck 77. narozeniny. Na konci druhého mandátu by mu tak bylo 82 let.

Spolkové shromáždění, které se skládá ze zástupců Spolkového sněmu a jednotlivých spolkových zemí, zvolí 12. února nového prezidenta. Na základě dohody vládních křesťanských a sociálních demokratů by se jím měl stát dosavadní šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nevím, co pomsta přinese.“ Izraelce 7. říjen traumatizoval

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 2 mminutami

Kyjev čelil další vlně ruských útoků

Kyjevem v noci na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
před 57 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 3 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.