Bratislava - Slovenský prezident Ivan Gašparovič se dnes slavnostně ujal svého úřadu na další pětileté období. Inauguraci složil během slavnostní schůze parlamentu do rukou předsedkyně ústavního soudu v historické budově Slovenského národního divadla. Jde v pořadí o čtvrtou inauguraci hlavy státu v novodobé historii země. Gašparovič jako první slovenský prezident obhájil svůj post v přímé volbě, když porazil společnou kandidátku opozice Ivetu Radičovou.
Gašparovič dnes složil podruhé prezidentský slib
Inaugurace se zúčastnili nejvyšší političtí představitelé Slovenska, včetně předsedy slovenského parlamentu Pavola Pašky a premiéra Roberta Fica. Na slavnostní schůzi nechyběli ani bývalí slovenští prezidenti Michal Kováč a Rudolf Schuster i neúspěšná kandidátka na slovenskou prezidentku Iveta Radičová.
Staronový prezident podpořil v inauguračním projevu vládu Roberta Fica v boji proti dopadům hospodářské krize a vyzdvihl úroveň ochrany práv menšin na Slovensku. „Podporuji všechny snahy, které nemyslí jen na okamžitá řešení, ale také na to, co bude po krizi. Zamýšlím se nad naší strategickou bezpečností, a to v zrcadle všelidských hodnot,“ prohlásil Gašparovič. Vyslovil se také pro investice do vědeckého výzkumu.
Obdobně jako v roce 2004 se slavnostního aktu nezúčastnili prezidenti jiných států. Chyběla také většina poslanců ĽS-HZDS v čele s předsedou Vladimírem Mečiarem, který patří ke Gašparovičovým kritikům
Gašparovič obhájil s přehledem
Úřadující slovenský prezident Ivan Gašparovič obhájil křeslo hlavy státu v dubnových volbách. Ve druhém kole voleb ho podpořilo 55,53 procenta voličů, opoziční kandidátka Iveta Radičová dostala 44,47 procenta hlasů.
Ivan Gašparovič kandidoval za vládní strany Směr-SD premiéra Roberta Fica a Slovenskou národní stranu Jána Sloty. Třiapadesátiletá Radičová měla podporu tří opozičních stran: Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany, Křesťanskodemokratického hnutí a Strany maďarské koalice.
Slovenská národní strana i Směr a sám prezident voliče mobilizovali i vyvoláváním nálad namířených proti maďarské menšině. Užívání tzv. maďarské karty opakovaně kritizovaly strany opozice.