Fritzlův dům hrůzy čeká demolice

Vídeň - Dům v severorakouském Amstettenu, v jehož sklepě Josef Fritzl skoro 24 let věznil svou dceru, znásilňoval ji a měl s ní sedm dětí, se bude zřejmě bourat. Na jiném Fritzlově amstettenském pozemku by naopak mohly vyrůst byty, kanceláře a podzemní garáže. Někteří místní se ale proti tomuto záměru bouří:

Majetek čtyřiasedmdesátiletého Fritzla, který si odpykává doživotí v zařízení pro duševně narušené pachatele ve Steinu v Kremži, skončil kvůli dluhům v konkurzu. Vyrovnávat by je podle plánů měly právě příjmy z nemovitostí. O dům v ulici Ybbsstrasse 40, kde se případ odehrál, ale nikdo nemá zájem. Je opuštěný a chátrá a mnozí sousedi by prý byli nejraději, aby „místo hrůzy“ v jejich ulici už nestálo. Podle konkurzního soudce Markuse Sonnleitnera se hledá způsob, jak by se dal objekt zbourat tak, aby to kvůli obětem vzbudilo co nejmenší pozornost.

Fritzl má v Amstettenu ale i další pozemek ve vilové čtvrti asi 700 metrů od domu, kde věznil svou dceru. V roce 2006 požádal o stavební povolení na projekt, který počítá v ulici Waidhofner Strasse 68 s postavením 13 bytů, kancelářské budovy a podzemních garáží. Úřad stavbu povolil. Nejznámější rakouský důchodce ale mezitím skončil ve vězení a jeho majetek v konkurzu. V záměru se teď proto snaží pokračovat konkurzní správce.

Obyvatelka Amstettenu Anna Thomaneková:

„V Amstettenu nesmí stát žádné Fritzlovo sídliště. Myslím si, že Amstetten je z případu už dost traumatizovaný.“

Zpráva o stavebním povolení pobouřila místní, kteří odmítají aby v Amstettenu stálo Fritzlovo sídliště. Někteří chtějí stavbě za každou cenu zabránit a jsou připraveni obrátit se i na soud. Stavební úřad ale uvedl, že povolení vydat musel. Hrozil by mu prý postih, kdyby řízení zdržoval. Fritzl má totiž stejná občanská práva jako jiní, i když je zrovna ve vězení.

Dům v rakouském Amstettenu, v jehož podzemí Josef Fritzl 24 let věznil svou dceru Elisabeth a zplodil s ní sedm dětí.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...