Francovo rodiště odmítlo diktátorovy ostatky. Co s nimi bude, nás nezajímá, vzkazují radní

Radní španělského města Ferrol schválili tento týden dokument, který zakazuje uložit v jejich městě ostatky Francisca Franca. Španělský diktátor, který zemřel v roce 1975, je zatím pohřben v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Nová španělská vláda už ale slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. V Údolí padlých jsou totiž pohřbeny oběti z obou táborů občanské války, kterou Franco v roce 1936 pučem rozpoutal.

„Ferrol je už dostatečně stigmatizován tím, že je Francovým rodným městem, a proto jsme tento návrh předložili. Nevíme sice, co rodina s ostatky plánuje, ale ani nás to nezajímá,“ zdůvodnil podání návrhu radní Iván Rivas. Návrh kromě jeho strany Galicijský nacionalistický blok (BNG) podpořily i další levicové strany na radnici, pravicové strany, včetně lidovců, se zdržely hlasování.

Francova rodina má na městském hřbitově ve Ferrolu hrobku, kterou jí v roce 1967, za Francovy vlády, darovala tamní radnice. Tehdejší starosta v příslušném dokumentu mimo jiné uvedl, že je to „dar pro nejslavnějšího syna města“.

Současný starosta Jorge Suárez se ale domnívá, že dokument lze zrušit a hrobku vyvlastnit. Pohřbeni jsou v ní čtyři členové Francovy rodiny, jejichž ostatky by pak byly předány žijícím potomkům. Pokud by je odmítli, skončily by ostatky podle Suáreze v hromadném hrobě.

Franco leží vedle obětí občanské války

Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975, je pohřben v Údolí padlých spolu s více než třiceti tisíci oběťmi španělské občanské války (1936–1939). Tu sám rozpoutal pučem proti republikánské vládě. Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Obětí Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco ještě dva měsíce před svou smrtí.

Přesto Franca mnozí dodnes obdivují, mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Jeho vášniví příznivci nedávno také v Údolí padlých demonstrovali proti odstranění jeho ostatků z tamní hrobky, na demonstraci zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami.

Nová španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze už krátce po svém nástupu do úřadu letos v červnu slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. Údolí padlých má být podle Sáncheze památníkem boje proti fašismu.

Už loni v květnu parlament vyzval tehdejší vládu, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye ale této nezávazné výzvě nevyhověla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 22 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...