Francovo rodiště odmítlo diktátorovy ostatky. Co s nimi bude, nás nezajímá, vzkazují radní

Radní španělského města Ferrol schválili tento týden dokument, který zakazuje uložit v jejich městě ostatky Francisca Franca. Španělský diktátor, který zemřel v roce 1975, je zatím pohřben v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Nová španělská vláda už ale slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. V Údolí padlých jsou totiž pohřbeny oběti z obou táborů občanské války, kterou Franco v roce 1936 pučem rozpoutal.

„Ferrol je už dostatečně stigmatizován tím, že je Francovým rodným městem, a proto jsme tento návrh předložili. Nevíme sice, co rodina s ostatky plánuje, ale ani nás to nezajímá,“ zdůvodnil podání návrhu radní Iván Rivas. Návrh kromě jeho strany Galicijský nacionalistický blok (BNG) podpořily i další levicové strany na radnici, pravicové strany, včetně lidovců, se zdržely hlasování.

Francova rodina má na městském hřbitově ve Ferrolu hrobku, kterou jí v roce 1967, za Francovy vlády, darovala tamní radnice. Tehdejší starosta v příslušném dokumentu mimo jiné uvedl, že je to „dar pro nejslavnějšího syna města“.

Současný starosta Jorge Suárez se ale domnívá, že dokument lze zrušit a hrobku vyvlastnit. Pohřbeni jsou v ní čtyři členové Francovy rodiny, jejichž ostatky by pak byly předány žijícím potomkům. Pokud by je odmítli, skončily by ostatky podle Suáreze v hromadném hrobě.

Franco leží vedle obětí občanské války

Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975, je pohřben v Údolí padlých spolu s více než třiceti tisíci oběťmi španělské občanské války (1936–1939). Tu sám rozpoutal pučem proti republikánské vládě. Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Obětí Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco ještě dva měsíce před svou smrtí.

Přesto Franca mnozí dodnes obdivují, mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Jeho vášniví příznivci nedávno také v Údolí padlých demonstrovali proti odstranění jeho ostatků z tamní hrobky, na demonstraci zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami.

Nová španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze už krátce po svém nástupu do úřadu letos v červnu slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. Údolí padlých má být podle Sáncheze památníkem boje proti fašismu.

Už loni v květnu parlament vyzval tehdejší vládu, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye ale této nezávazné výzvě nevyhověla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...