V Paříži začal proces se skupinou osmi levicových extremistů, které v roce 2008 úřady obvinily z pokusu o sabotáž rychlovlakových tratí a z teroristického spolčení. Vyšetřování však provází řada nesrovnalostí včetně chyb v policejním protokole. Jeden ze svědků přiznal, že ho k výpovědi donutila policie. Hlavnímu obviněnému přesto hrozí až deset let za mřížemi.
V roce 2008 vtrhlo 150 policistů do vesnice, kde žil Julien Coupat v anarchistické komunitě. Jeho i dalších sedm lidí úřady obvinily z terorismu. Z procesu se měla stát demonstrace způsobu, jakým Francie bojuje s terorem. Aféra však prudce splaskla.
Klíčový anonymní svědek se totiž přiznal, že ho k výpovědi poškozující obviněné policie přinutila. „Bylo samozřejmě nezbytně nutné, aby procedura, která začala s takovou fanfárou, skončila soudním procesem. Zproštění viny nebylo přípustné,“ rozčiluje se Coupat.
Coupat: Protokol je padělek
Podivný je i protokol o sledování obviněného v den sabotáže. Jeho pohyb monitorovalo celkem 18 policistů, kteří Coupeta podle dokumentu sledovali až k trati rychlovlaků z Paříže do Štrasburku. Právě ty se podle úřadů měly stát terčem jeho sabotáže. Podle policie Julien Coupat přelezl v noci plot a pověsil na jeden z drátů elektrického vedení těžký železný hák.
Ukázalo se však, že policisté na místě možná vůbec nebyli. Protokol totiž tvrdí, že Coupat cestou na místo činu nadjel dálnici. Silnice, po které měl jet, přitom dálnici podjíždí. Policejní zpráva obsahuje i další chyby, které obsahují i některé oblíbené internetové mapy. „Jediná instituce, která dosud nepochopila, že ten slavný protokol je jednoznačně padělek, a ještě ke všemu špatně udělaný, je soud,“ tvrdí Coupat.
Obvinění z terorismu pařížský soud loni stáhl. Policejní dokumenty ale uznal a Coupatovi tak hrozí až desetiletý trest za poškození cizího majetku. Úřady ho podezírají i z toho, že před dvěma lety stál za násilnými demonstracemi proti změnám zákoníku práce. Coupet sám říká, že nestál za nimi, ale vedle nich. A podporovat hodlá i demonstrace proti prezidentu Macronovi, které podle něj určitě brzy přijdou.
Česká paralela
Francouzská kauza připomíná případ, k němuž došlo v Česku. Skupina pěti anarchistů byla obviněna z přípravy teroristického útoku na nákladní vlak přepravující vojenský materiál. Podle obžaloby chtěli narušit politickou, hospodářskou a sociální strukturu země, zastrašit obyvatelstvo a ohrozit lidské životy.
To se však neprokázalo. Navíc se nepodařilo vyvrátit tvrzení advokátů obžalovaných, že případ vyprovokovali tajní policejní agenti. Platili totiž za nákup materiálu na zápalné láhve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci. Serveru Lidovky.cz se podařilo zjistit, že jednomu z anarchistů Martinu Ignačákovi bylo za nezákonný pobyt za mřížemi vyplaceno od státu odškodné.
