Francie rozhodla: Burky a nikáby se nosit nebudou

Paříž - Francouzský Senát dnes drtivým poměrem hlasů 246:1 schválil zákaz muslimských oděvů zakrývajících celý obličej na veřejnosti. Poslanecká sněmovna zákaz schválila již v červenci. Návrh zákona podala vláda, podle níž norma přispěje k rovnosti mezi pohlavími a k odstranění diskriminace žen. Zákon má vstoupit v platnost nejdříve na jaře 2011. Odpůrci nařízení mají nyní deset dní na to, aby požádali o jeho posouzení Státní radu, která je v zemi ve věcích zákonů nejvyšší autoritou. Podání je ale nepravděpodobné.

V některých evropských zemích je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. K úplnému zákazu nošení například burek a nikábu (závoj, který na rozdíl od burek nezahaluje oči) na ulici sáhla zatím jako jediná Francie.

Za porušení zákazu hrozí pokuta až 150 eur (asi 3 700 korun) nebo povinné docházení na hodiny výchovy k občanství. Jedna z pasáží zákona se vztahuje i na muže, kteří své manželky a dcery nutí zahalovat obličej. Těm hrozí až rok vězení a pokuta 30 000 eur (739 000 korun). U muslimů vzbudil návrh zákona obavy a nevoli.

Text zákona nemluví výslovně o celkovém zahalení, ale o „skrývání obličeje na veřejném prostranství“. V praxi to ale znamená, že zakazuje ženám nosit nikáb nebo burku, které zakrývají celý obličej s výjimkou očí, a to na veřejných prostranstvích včetně ulic, v místech otevřených veřejnosti, tedy například v obchodech, hromadné dopravě či restauracích, a v místech spojených s veřejnou službou, jakými jsou například radnice, školy a nemocnice.

Ve Francii, která má 63 miliony obyvatel, žije pět až šest milionů muslimů. Burku nebo nikáb podle nedávno zveřejněných údajů nosí ale jen asi 2 000 muslimských žen. Už počátkem roku 2004 schválily obě komory parlamentu zákon, který zakázal okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných školách. Tato právní úprava se týkala nejen muslimských šátků, ale i dalších nápadných náboženských symbolů, jako jsou jarmulky nebo velké kříže. Zákon vycházel z odluky církve od státu z roku 1905.

Výběr zemí, které omezují nebo plánují omezit nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob:

Belgie
Dolní komora parlamentu v dubnu schválila normu, která zakazuje nosit oděvy zcela zahalující postavu, a to nejen ve veřejných budovách, ale i na ulici. Norma čeká na schválení Senátu.

Dánsko
Vláda v lednu vyzvala k plnému využívání zákonů, které umožňují školám a veřejným i soukromým zaměstnavatelům požadovat, aby studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci neměli tvář zahalenou. Vláda současně prohlásila, že šat zahalující tvář muslimek je v „příkrém rozporu“ s hodnotami, jež jsou základem dánské společnosti.

Itálie
Na základě zákona z roku 1975 je v zemi zakázáno bez závažného důvodu nosit na veřejných místech šaty znemožňující identifikaci osoby policií, například i helmy. Několik měst na severu země již nošení burky nebo islámského koupacího obleku zvaného burkiny zakázalo. Vláda to zatím nepovažuje za prioritu.

Německo
V roce 2003 Ústavní soud dospěl k závěru, že právní úpravy týkající se nošení náboženských symbolů ve školách spadají do kompetence parlamentů spolkových zemí; asi polovina z nich přistoupila k zákazu.

Nizozemsko
Od roku 2008 platí v zemi zákaz nošení burky a nikábu ve školách.

Španělsko
Zákaz oděvů typu burek a nikábů dosud zakázaly městské rady v Barceloně a některých dalších katalánských městech, ale jen ve veřejných úřadech. Vláda zvažuje, že zákon, který zakazuje nošení podobných oděvů na veřejnosti, předloží.

Švýcarsko
Ministerstvo spravedlnosti zvažuje navrhnout zákaz nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob na veřejných místech na úrovni kantonů, který by se ale netýkal muslimských turistů.

Velká Británie
V březnu 2007 ministerstvo školství rozhodlo, že ředitelé škol mohou zakázat muslimským žákům nosit šátky zcela zakrývající obličej, pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost nebo výuku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 32 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...