V únorové volbě prezidenta republiky se jedná již o třetí ženu, která se rozhodla o tuto nejvyšší ústavní funkci usilovat. Po Janě Bobošíkové a Zuzaně Roithové do prezidentského klání vstoupila také Táňa Fischerová. Dnes pětašedesátiletá herečka oznámila svůj zájem stát se českou prezidentkou koncem července, a přestože je většině národa známá především jako každoroční tvář adventních koncertů, politika jí není vůbec cizí. Co nabídne voličům?
Obdobně jako Jan Fischer a dosud nepotvrzený zájemce o Hrad Jan Švejnar nekandiduje ani Táňa Fischerová s podporou žádné politické strany. Ačkoli v letech 2002-2006 zasedala za Unii svobody v Poslanecké sněmovně a stojí v čele politického Klíčového hnutí, sama svou kandidaturu prezentuje jako ryze apolitickou. „Nebudu kandidovat za Klíčové hnutí, ale za občany, kteří mě k tomu vyzvali,“ konstatovala Fischerová v interview pro iHned.cz, ačkoli zároveň připustila, že hodnoty Klíčového hnutí hodlá zastávat.
Podle vlastních slov původně vůbec neměla zájem účastnit se prezidentské volby - nebýt přemlouvání herce, režiséra a spolu-moderátora adventních koncertů Jana Kačera a jeho ženy Niny Divíškové. „Já to nedělám z osobních důvodů. Nemám ambici sedět na Hradě,“ tvrdí Fischerová. Prý jen cítila potřebu „zdvihnout ležící rukavici“, neboť mezi dosavadními kandidáty podle jejích slov chybí osobnost, která by nereprezentovala politiku, ale občanskou společnost.
Zpola nedobrovolnému (nebo minimálně tak prezentovanému) zájmu o prezidentský post odpovídají i Fischerové plány pro předvolební kampaň, jejichž ráz se dá shrnout jako „minimalistický“. Někdejší poslankyně totiž padesát tisíc podpisů pro kandidátskou petici sama shánět nehodlá a namísto toho sází na stoupence, kteří ji k účasti ve volebním klání přemluvili. Odmítá i plakáty a billboardy, s čímž se pojí také skromný přístup k setkávání s voliči. Na besedy, kam bude pozvaná, hodlá jezdit vlakem, který si uhradí sama.
„Já si myslím, že prezidentem má být v přímé volbě zvolen někdo natolik známý, že se nemusí představovat,“ vysvětluje Fischerová. „Jeho postoje, jeho minulost, jeho činy budou novináři stejně propírat. Pokud veřejnoprávní média neselžou a budou plnit svou funkci, tak by ten člověk měl být dostatečně vidět.“
Masaryk, Havel a alternativa
V případě, že by byla počátkem příštího roku zvolena za hlavu státu, hodlá v první řadě s ústavními právníky konzultovat prezidentovy možnosti u vetování zákonů (což do značné míry souvisí s hereččiným odporem k reformám současného kabinetu – viz dále). Konzultovat hodlá i udělování milostí. Protože ale prezident ČR nemá výrazné pravomoci, výkon nejvyšší ústavní funkce Fischerová v první řadě chápe jako mravní úlohu; prezident by podle ní měl veřejnost ovlivňovat svými morálními postoji.
Za vzor si bere prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a prvního českého prezidenta Václava Havla, na adresu stávajícího prezidenta Václava Klause se vyjadřuje kriticky. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ho označila za člověka lineárních myšlenek, který je ješitný a málo sebekritický.
V ryze politické rovině Fischerová zastává levicové pozice a přiznává, že z velkých českých politických stran má nejblíže k sociální demokracii, i u ní ovšem spatřuje nedostatky; vadí jí zejména to, že parlamentní politika „podléhá ekonomickým zájmům velkých ekonomických hráčů a korporací a jedná jednoznačně pouze v jejich prospěch.“ Sází proto na alternativní pohledy na ekonomiku a společnost, sympatizuje s levicovými (proAlt) a zelenými hnutími (Hnutí Duha, Arnika).
Raději komunisté, než neoliberálové
Ke komunistické straně zastává Fischerová rezervovaný postoj, KSČM ovšem podle ní není po více než 20 letech od revoluce možné vinit ze současného stavu české společnosti. Rudá vláda je pro ni dokonce přijatelnější než kabinet razící neoliberální politiku. „Já bych měla problémy jmenovat téměř každého, kdo se zasluhuje o rozbití sociálních systémů. Nicméně prezident musí dodržovat Ústavu, takže to, co bych cítila, by nebylo tak důležité jako dodržovat nějakou parlamentní proceduru,“ podotýká.
Mezi dosud známými zájemci o prezidentskou úlohu je Fischerová jedním z nejvýraznějších a nejpřímějších kritiků současné politiky kabinetu Petra Nečase a jako řečník se zúčastnila i několika protivládních demonstrací. Vládní reformy označuje za „zničení všech solidárních systémů, které existovaly“ a upozorňuje, že vládní strany ve volbách mandát na „rozbití zdravotního a penzijního systému“ nedostaly.
Pravicové vlády Fischerová viní i ze zadlužení České republiky. „Největší schodky vznikly za posledních vlád, kde seděl Miroslav Kalousek, o tom se pořád málo mluví. Tím, že zastropovali příjmy bohatých, nevybírali pořádně daně, politikou, kterou dělali,“ uvedla pro server Aktuálně.cz.
Výroky, které stojí za pozornost:
- „Připadá mi zvláštní vést v tuto chvíli boj s minulostí, když se musíme vyjadřovat k současnosti,“ okomentovala strašení komunisty v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
- „Nikdy jsem si nedovedla představit, že se idea hvězdných válek, kterou zvedl prezident Reagan, začne pomalu uskutečňovat pod pláštíkem dobra. Nenašla jsem jeden jediný důvod, pro který bych měla být pro radar. Domnívám se, že militaristické kruhy v Rusku se z tohoto radují, protože mají důvod více zbrojit. Skoro bych řekla, že to oběma stranám (tzn. USA a RF – pozn. red.) vyhovuje,“ uvedla v době jednání o americkém radaru v Brdech v roce 2008.
- „Je třeba hájit občanskou společnost a občanská práva a jednat s politiky na rovnocenné bázi. Skutečný mír je naslouchání druhému, tolerance a sdílení společných hodnot, určité bratrství mezi lidmi a až to zavládne na zemi, tak bude skutečný mír,“ představila Fischerová ideje, jež hájí.
- „Když jsem viděla, že kandidát občanské společnosti se zatím, alespoň podle mě, neobjevil, tak jsem si uvědomila, že je to asi úkol, nějaká hozená rukavice, kterou by měl člověk zvednout. Nakonec jsem se přes pochybnosti a docela velké trápení dostala k tomu, že ji zvednu,“ okomentovala svou kandidaturu pro server iDnes.cz.
Herečka Táňa Fischerová (6. Června 1947) krátce studovala brněnskou JAMU, hrála v Činoherním klubu, televizním divákům se připomněla výraznou postavou klavíristky v seriálu Dva roky prázdnin, který líčil osudy českých emigrantů v Rakousku. V letech 2002-2006 byla poslankyní za Unii Svobody, na konci volebního období neúspěšně kandidovala do Senátu za obvod Prahy 2. Je členkou Amnesty International.
Veřejnost zná Fischerovou především jako moderátorku tradičních adventních koncertů, které uvádí spolu s režisérem Janem Kačerem a zpěvačkou Martou Kubišovou.
