Na prodeji návykových opioidů vydělali miliardy dolarů, nyní budou tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson miliardy vyplácet. Dohodli se na tom s několika americkými státy, které na ně podaly žalobu. Podobných trestních stíhání je proti farmaceutickým firmám po celé zemi přes tři tisíce. Pokud se však toto urovnání potvrdí, bude se jednat o dosud nejvýznamnější mezník v obří právní bitvě. Na předávkování opioidy zemřelo za posledních dvacet let téměř půl milionu Američanů.
Firmy zaplatí miliardy dolarů za opioidovou krizi v USA. V obří právní bitvě došlo k velkému zlomu
Horizont ČT24: Vyrovnání v americké opioidové krizi (zdroj: ČT24)
Tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson se dohodly na zaplacení 26 miliard dolarů (566 miliard korun) jako urovnání žalob, kterým čelí v souvislosti s opioidovou krizí v USA. Oznámila to ve středu skupina generálních prokurátorů několika amerických států.
Aby dohoda vstoupila v platnost, musí se k ní ještě připojit drtivá většina amerických států i místních samospráv, které proti společnostem vznesly obvinění, poznamenala agentura Reuters.
Konečná částka, kterou firmy zaplatí, bude záležet na tom, kolik států, měst a okresů se k dohodě nakonec připojí. K vyplacení plné sumy je potřeba participace 48 států a 98 procent žalujících místních samospráv. Několik států již naznačilo, že se k dohodě připojí, stát Washington však oznámil, že je podle něj dohoda pro žalované firmy příliš mírná.
Tři největší distribuční společnosti (McKesson, Cardinal Health a AmerisourceBergen) už v úterý uzavřely separátní dohodu se státem New York a jeho dvěma nejlidnatějšími okresy, podle níž tam zaplatí v příštích 18 letech 1,18 miliardy dolarů (25,7 miliard korun).
Právní bitva však pokračuje dál
Soudní spor, v jehož rámci došlo k dohodě, pokračuje dál. Na lavici obžalovaných zůstávají již jen tři výrobci léčiv – Endo International, Teva Pharmaceutical Industries a AbbVie.
Podobná urovnání se nyní snaží zajistit také farmaceutické společnosti Mallinckrodt a Purdue Pharma, která stojí za zřejmě nejznámějším opioidem OxyContinem.
Státy a místní úřady po celých USA v žalobách tvrdí, že výrobci tyto léky proti bolesti nepravdivě uživatelům prezentovali jako bezpečné a distributoři a lékárny ignorovali varovné signály toho, že jejich uživatelé často bez dalšího přísunu prášku museli kvůli závislosti přecházet k nelegálním distribučním kanálům opioidů.
Velké výdělky a krize nevídaných rozměrů
Opiátovou krizi ve Spojených státech odstartovaly farmaceutické firmy, když vydělávaly na prodeji léků proti bolesti obsahující návykové opioidy. Jedna závislost vedla k další. Bez přístupu k práškům lidé pak často skončili u heroinu nebo fentanylu.
Jen loni na předávkování drogami zemřelo v USA na 93 tisíc lidí, nejvíc v historii. Šedesát procent z nich právě kvůli syntetickému opioidu fentanylu, který dealeři do drog kvůli silnějšímu účinku přimíchávají.
- Po předávkování opioidy mezi lety 1999 a 2019 zemřelo téměř půl milionu Američanů a vlna drogových závislostí na některých místech zničila místní komunity. Jen za minulý rok zemřelo následkem požití příliš velkého množství drog 93 tisíc lidí, což je nejvíc, kolik kdy americké úřady zaznamenaly. U asi 60 procent těchto úmrtí stál podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) fentanyl.
- Zdroj: ČTK
Z 26 miliard korun poputuje v New Yorku většina peněz na boj s epidemií drogových závislostí. První část firmy zaplatí ještě tento měsíc a celou sumu budou splácet po dobu příštích 17 let.
„Ačkoliv žádné množství peněz nikdy nevykompenzuje miliony vzniklých závislostí, stovky tisíc úmrtí a nespočet komunit zdecimovaných opioidy, budou tyto prostředky zásadní pro předcházení budoucí zkáze,“ uvedla generální prokurátorka New Yorku Letitia Jamesová.
Amerikanista Beneš: Krize nekončí
I poslední měsíce ukazují, že na opioidy umírá mnoho lidí a krize nekončí, soudí Jan Beneš z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dosavadní historii dělí na období od 90. let do roku 2010, kdy šlo hlavně o léky na předpis pro léčbu bolestí. Kupovali si je zejména movitější běloši, často z dobře situovaných předměstí.
Od roku 2010 (spolu s finanční krizí) nastupuje heroin a od roku 2013 začíná éra finančně snadno dostupného fentanylu. Ten se dostává k různým minoritám například ve vyloučených oblastech velkých měst.
Vznik krize vidí Beneš v tom, že do určité míry selhaly regulační orgány a že se farmaceutickým firmám podařilo přes různé studie a úspěšné marketingové akce prosadit tvrzení, že opioidy nejsou návykové. Lékaři je proto začali houfně předepisovat.