Financial Times: Masová migrace do Evropy se nedá zastavit

Populační tlaky v Africe a na Blízkém východě povedou k imigraci i v dlouhé budoucnosti. Evropané v 18. a 19. století osídlovali svět a nyní svět osídluje Evropu, konstatuje Gideon Rachman v článku pro britský deník Financial Times.

Za rozruchem kolem dopadu více než milionu uprchlíků, kteří v roce 2015 přijeli do Německa, stojí velké demografické změny. Současná migrační krize je živena válkami na Blízkém východě. Ve hře jsou ale i další síly, které povedou k tomu, že imigrace do Evropy zůstane znepokojivým jevem i dlouho po ukončení války v Sýrii.

Evropa je bohatý a stárnoucí kontinent, jehož obyvatelstvo početně stagnuje. V protikladu k tomu jsou společnosti v Africe, na Blízkém východě a v jižní Asii, které jsou mladší a chudší a jejichž počet obyvatel se rychle zvyšuje.

V době vrcholu imperiální éry v roce 1900 evropské země představovaly kolem 25 procent světové populace. Nynějších zhruba 500 milionů obyvatel Evropské unie tvoří jen kolem sedmi procent světové populace. Oproti tomu například v Africe žije nyní více než miliarda lidí a podle OSN tam bude v roce 2050 téměř 2,5 miliardy obyvatel.

Populace Egypta se od roku 1975 zdvojnásobila a v zemi dnes žije přes 80 milionů lidí. Obyvatel v Nigérii bylo v roce 1960 na 50 milionů, nyní jich je více než 180 milionů a do roku 2050 zde má žít více než 400 milionů lidí.

Migrace Afričanů, Arabů a Asiatů do Evropy představuje obrat v historickém trendu. Za koloniální éry Evropa provozovala jakýsi demografický imperialismus, kdy bílí Evropané migrovali do všech koutů světa. Domorodé obyvatelstvo v Severní Americe a Australasii bylo podmaněno a často zabíjeno. A celé kontinenty se změnily na odnože Evropy. Evropské země také zavedly po celém světě kolonie a osídlily je svými imigranty. Současně byly přitom miliony lidí z Afriky donuceny k migraci do Nového světa (Ameriky) jako otroci.

Když Evropané osídlovali svět, často to dělali tak, že nejprve člen rodiny odjel do nové země jako Argentina či Spojené státy a posílal domů zprávy a peníze. Po delší době za ním přijeli ostatní členové rodiny.

Nyní se to děje opačným směrem - ze Sýrie do Německa, z Maroka do Nizozemska, z Pákistánu do Británie. Ovšem dnes se nejedná o dopis zaslaný po dlouhé cestě po moři. V době Facebooku a chytrých telefonů se Evropa zdá blízká, i když je člověk v Karáčí či Lagosu.

Země jako Británie, Francie a Nizozemsko se v uplynulých 40 letech staly mnohem více mnohonárodnostní, mnohorasové. Vládám, které slibují omezit přistěhovalectví, jak je tomu nyní v Británii, je velmi zatěžko tento slib plnit.

Postojem EU je, že zatímco běženci mohou žádat o azyl, nelegální „ekonomičtí migranti“ se musejí vrátit domů. Ovšem tato politika těžko zastaví příliv migrantů, a to z více důvodů:

Zaprvé počet zemí, které jsou postižené válkou či vážnou krizí, se bude asi dále zvyšovat. Například sílí obavy o stabilitu Alžírska.

Zadruhé většina těch, kteří jsou označeni za „ekonomické migranty“, nikdy skutečně neopustí Evropu. V Německu jen kolem 30 procent odmítnutých žadatelů o azyl opouští zemi dobrovolně nebo je deportováno.

Zatřetí, jakmile se někde usadí velká přistěhovalecká obec, právo na „sdružování rodin“ zajistí pokračující proud migrantů. Evropa tak nejspíš zůstane atraktivní a dosažitelná destinace pro chudé a ambiciózní lidi z celého světa.

Možnou reakcí Evropy je připustit, že imigrace ze zbytku světa je nevyhnutelná, a plně ji přijmout. Evropské zadlužené ekonomiky potřebují příliv mladých a novou dynamiku. Kdo bude opravovat jejich staré domy a stavět nové objekty, když ne imigranti?

Je přitom nerealistické tvrdit, že všichni imigranti musejí převzít „evropské hodnoty“. Nedá se to uskutečnit už kvůli tomu, že tyto hodnoty jsou relativně nové. Například feminismus a práva homosexuálů se prosadily až v posledních desetiletích. Mnozí přistěhovalci z Blízkého východu a Afriky ale přicházejí s mnohem konzervativnějšími postoji a jsou zastánci diskriminace žen. A to nezmění několik přednášek občanské nauky.

Evropané jsou zmatení, pokud jde o reakci na tyto nové výzvy. V imperiálním období ospravedlňovali osídlování cizích zemí svým přesvědčením, že přinášejí do zaostalejších částí světa hodnoty civilizace.

Post-imperiální a post-holocaustová Evropa je mnohem rozmanitější, pokud jde o prosazování nadřazenosti své kultury. Svou víru v civilizační hodnoty a Bibli nahradila důrazem na univerzální hodnoty, individuální práva a mezinárodní dohody.

Velkou otázkou zůstává, jak v příštích desetiletích evropská víra v univerzální liberální hodnoty odolá náporu masové migrace. Politiku začíná formovat souboj mezi nativisty a liberály.

Podle Rachmana nativisté z dlouhodobého hlediska prohrají – nikoliv proto, že by jejich požadavky byly nepopulární, ale proto, že je nelze vynutit. Udržet migraci pod přísnou kontrolou mohou snad ostrovní státy v Tichém oceánu, jako je Japonsko nebo Austrálie. Je to ale nemožné v Evropě, která je součástí Eurasie a od Afriky ji dělí jen úzký pruh Středozemního moře, uzavírá autor komentáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paraguayský soud poslal exprezidenta Peňu do vazby

Soud v Paraguayi v sobotu rozhodl o vazbě pro bývalou hlavu státu Santiaga Peňu. V noci na neděli o tom informovala agentura Reuters s tím, že prokuratura vyšetřuje Peňovy vazby na Ueno Bank, jejíž krach připravil téměř polovinu z 6,5 milionu obyvatel země o přístup k jejich penězům. Soud poslal do vazby i bývalého guvernéra centrální banky Carlose Carvalla.
před 1 hhodinou

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, zranění utrpělo nejméně 22 lidí

Centrální Japonsko zasáhlo v neděli silné zemětřesení. Agentura AP s odkazem na místní média informovala o nejméně 22 zraněných. Otřesy měly podle Japonského meteorologické agentury (JMA) sílu 5,7, zatímco americká geologická služba (USGS) stanovila magnitudu na 5,5.
před 3 hhodinami

Střelce z Krakova fascinovala ideologie krajní pravice, tvrdí ministr

Šest mrtvých, z toho čtyři ženy a dva muže, si v sobotu odpoledne vyžádala střelba na hlavním náměstí v Krakově na jihu Polska, oznámila polská policie. Patnáct lidí, včetně tří policistů, je raněných. Na místě i řadu hodin zasahovaly záchranné složky, informovala zpravodajská televize TVN 24. Policisté předpokládaného pachatele postřelili a následně převezli do nemocnice. Podle ministra vnitra Marcina Kierwińského byl střelec fascinován ideologií krajní pravice. Mluvčí prezidenta oznámil, že hlava státu kvůli střelbě vyhlásí celostátní smutek. Později policie infomovala o nálezu tří mrtvých lidí v domě útočníka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou izraelskou vládu bude sestavovat Eisenkot

Novou izraelskou vládu bude sestavovat dosavadní opoziční lídr Gadi Eisenkot, oznámil v sobotu večer prezident Jicchak Herzog s tím, že formálně šéfa centristické strany Jašar pověří v neděli, píší agentury AFP, Reuters či izraelská média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoS demonstracemi ve Francii rostou šance krajní levice

Francie zažila další vlnu demonstrací organizovanou žlutými vestami. Vláda viní z nepokojů hlavně krajní levici. Její vůdce, předseda strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, představil svůj program a oficiálně zahájil předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že by mohl postoupit do druhého kola prezidentských voleb. Mélenchon prosazuje odchod do důchodu v šedesáti letech, výrazné zvýšení minimální mzdy či zavírání jaderných elektráren. Byl by i pro odchod z NATO. Část levice a socialistů má ale jeho program za příliš extrémní. Na to spoléhá další z uchazečů, exprezident Francois Hollande. Věří, že by ho podpořil i politický střed. Zvlášť pokud by se rýsoval souboj dvou kandidátů kraje politického spektra. Šance krajní levice nicméně s dalšími demonstracemi rostou.
před 9 hhodinami

Novozélandské volby skončily bez jasného vítěze, uvedla BBC

Parlamentní volby na Novém Zélandu nemají jasného vítěze, uvedla v sobotu večer britská stanice BBC s odvoláním na předběžné výsledky hlasování. Ty oficiální budou zveřejněny až 27. listopadu. Podle dosavadních údajů získala středopravicová Národní strana premiéra Christophera Luxona 42 křesel. I když je nejsilnějším uskupením, k získání prosté většiny potřebné pro sestavení vlády jí chybí 19 mandátů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Saúdské Arábii a Jemenu přibudou tisíce syrských vojáků, píše AFP

V Saúdské Arábii a Jemenu budou nasazeny tisíce syrských vojáků, stovky jich jsou na obou stranách hranice již nyní, sdělily AFP nejmenované zdroje z jemenských vládních úřadů a armády. Vojáci mají oběma zemím pomáhat v konfliktu s jemenskými hútíjskými islamisty, kteří jsou spojenci íránského režimu. Oficiální vyjádření jemenské mezinárodně uznávané vlády či syrské vlády AFP prozatím neuvedla. Zdroj ze syrské diplomacie později dle agentury SANA informace o vyslání vojáků do Jemenu popřel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rozsáhlý ruský útok na Kyjev a okolí zabil člověka, cílil hlavně na energetiku

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy, školka či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Moskva chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. Ukrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.