Německo by mělo rovnou přebírat uprchlíky z Řecka nebo států sousedících se Sýrií. Navrhuje to rakouský kancléř Werner Faymann s tím, že jeho vlastní země nesmí být místem pro přerozdělování uprchlíků.
Německo by si podle Faymanna mělo stanovit denní kvótu a podle ní pak do země přivážet běžence přímo z Řecka, Turecka nebo Jordánska. „Tak je přerozdělování také zamýšleno. Rakousko se nemůže a nesmí stát přerozdělovacím místem. To musí skončit,“ řekl Faymann.
Německá kancléřka Angela Merkelová naopak kritizovala „jednostranný postup“ Rakouska v uprchlické krizi. „Kdo zavírá národní hranice, nezmůže nic proti příčinám pohybu uprchlíků. Navíc riskuje, že bude trvale škodit naší ekonomice,“ řekla Merkelová deníku Volksstimme.
Rakousko nedávno jednostranně stanovilo denní stropy na počty přijímaných žadatelů o azyl a dalších uprchlíků mířících do jiných zemí, především tedy do Německa. „Musíme najít trvalá řešení, která budou i zítra obhajitelná – a především řešení, která nestanoví jednostranně něco, co pak budou muset snášet ostatní země,“ prohlásila Merkelová.
Makedonský blok se znovu na chvíli otevřel
Makedonské úřady v noci na středu krátce otevřely hranice s Řeckem a nechaly projít asi 170 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy. Na makedonsko-řecké hranici se nyní tísní zhruba 10 tisíc lidí. Příliv běženců do Řecka přitom neustává, jen během středy do aténského přístavu Pireus připlulo z ostrovů v Egejském moři více než tisíc.
Pětice zemí – Rakousko, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko – se před pár dny dohodla na posílení hraničních kontrol. Právě jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku, kde jich nyní uvízlo přes 20 tisíc. Jen v únoru přišlo do Řecka z Turecka přes 55 tisíc migrantů.
Kritická je situace na hraničním přechodu Idomeni-Gevgelija na řecko makedonské hranici, kde se tísní tisíce uprchlíků a další stovky přijíždějí podle AP denně. V pondělí se tam běžencům podařilo vyrazit hraniční bránu, takže makedonské pořádkové síly použily slzný plyn.
