V New Hampshire v úterý pokračuje klání o stranické nominace republikánů a demokratů na prezidenta Spojených států. V případě republikánů se s napětím očekává, zda favorit průzkumů Donald Trump své nadějné vyhlídky změní ve skutečný výsledek, nebo ho opět jako v Iowě navzdory sondážím porazí Ted Cruz. Poslední průzkumy favorizují newyorského miliardáře, velmi vyrovnaný ale může být souboj o druhé místo.
U demokratů, kde na rozdíl od republikánů není mezi kandidáty velká konkurence, se stranická nominace rozhoduje mezi někdejší ministryní zahraničí a bývalou první dámou Hillary Clintonovou a levicovým liberálem Berniem Sandersem. Průzkumy podle CNN předpovídají jasné Sandersovo vítězství, podporu mu slibuje 58 procent dotázaných. Není ale vyloučeno, že se zopakuje vývoj z Iowy, kde Clintonová nakonec zvítězila s rozdílem dvou desetin procentního bodu.
Clintonová chce vyměnit volební tým
Demokratická kandidátka je nespokojená s prací svého volebního štábu a chce po primárkách v New Hampshire změnit jeho složení i strategii. Svou volební taktiku koordinuje s manželem Billem, bývalým americkým prezidentem. S dosavadním průběhem kampaně jsou prý tak nespokojeni, že chystají změny. Zdrtil je podle amerického listu Politico výsledek nominačního souboje v Iowě, kde favorizovaná Clintonová porazila svého levicově orientovaného soupeře Sanderse jen velmi těsně.
Republikánským favoritem v New Hampshire je podle průzkumů Trump, který má podporu zhruba 30 procent republikánských voličů. Za ním se podle průzkumů seřadila skupina kandidátů, které dělí jen minimální rozdíly. John Kasich, Marco Rubio, Jeb Bush a Ted Cruz mají podporu mezi 12 a 14 procenty. S pěti procenty zaostává Chris Christie. Jejich rivalové Jeb Bush, Carly Fiorinaová, Chris Christie a Ben Carson mají podle voličských preferencí jen jednotky procent. Výsledkovými kartami ale mohou výrazně zamíchat nerozhodnutí republikánští voliči, kterých je zřejmě až třetina.
Ačkoli v rámci USA není New Hampshire se zhruba 1,3 milionu obyvatel klíčovým státem, má ve stranickém hlasování nepostradatelný význam, neboť spolu s Iowou zde voliči vybírají možné kandidáty jako první. Podobně jako Iowa je i New Hampshire lakmusovým papírkem voleb, který ukáže skutečné, a nikoliv průzkumové postavení kandidátů. Vítězové hlasování v těchto státech mají navíc šanci z prvotních výher v následné kampani politicky těžit. Předpokládá se také, že někteří neúspěšní kandidáti z kampaně odstoupí, což se po Iowě stalo.
Důležitost New Hampshire tak nespočívá v množství delegátů, které kandidáti pro prezidentskou nominaci mohou získat. U republikánů je nicméně k dispozici 23 delegátů, u demokratů pak 32.
Zatímco volební shromáždění, jako bylo to v Iowě, jsou starší formou výběru a obvykle v nich mohou hlasovat pouze členové nebo dokonce jen aktivisté dané strany, primárky, které se nyní odehrají v New Hampshire, mohou být otevřenější a voliči v nich mají významnější vliv na závěrečnou nominaci.
Primárky v New Hampshire, které jsou v rámci USA tradičně první, nejsou otevřené a ani uzavřené. V otevřených mohou lidé registrovaní u jedné strany hlasovat v primárkách jiných stran, u uzavřených k urnám mohou jen registrovaní straničtí voliči. V New Hampshire republikáni a demokraté hlasují každý ve svých volbách, ale nerozhodnutí voliči si mohou vybrat.
Při vstupu do Bílého domu hodlá Trump zrušit bankety
Podle listu Politico se Trump na poslední chvíli snažil v Salemu oslovit méně majetné vrstvy a „průměrného Američana“. Chtěl tím rozptýlit pověst magnáta, který se chlubí svým majetkem. Dostane-li se do Bílého domu, skoncuje prý se státními bankety, dokud bude bilance amerického obchodu záporná.
Když loni v září navštívil Spojené státy čínský prezident Si Ťin-pching, Trump poznamenal, že by mu raději servíroval hamburger, než „grilované coloradské jehněčí s česnekovým mlékem a mladou brokolicí,“ jak stálo na jídelním lístku při večeři v Bílém domě. „Obama uspořádal na počest čínského vůdce velkou párty se státní večeří, aniž by přitom spolu kloudně promluvili,“ připomněl dnes Trump návštěvu čínského prezidenta.
„Za mě to bude jiné, pánové. Žádné státní večeře nebudou. Začnou, jakmile bude obchodní bilance vyrovnaná a budeme zase vydělávat. Pak bude banket dvojitý,“ shrnul prezidentský kandidát.
Mexický exprezident kritizoval Trumpa za antiimigrační výroky
Bývalý mexický prezident Felipe Calderón ostře kritizoval Trumpa kvůli jeho antiimigrační rétorice během volební kampaně. V rozhovoru s americkou televizní stanicí CNBC jej označil za nepříliš informovaného a podivil se, jak mohla americká společnost „vyprodukovat takového prezidentského kandidáta“.
Mexický exprezident připomněl Trumpův loňský výrok, že v případě volebního úspěchu postaví podél jižní hranice USA zeď, za jejíž vybudování by mělo zaplatit Mexiko. „Mexičané nezaplatí ani cent za takovou hloupou zeď,“ prohlásil Calderón. A dodal, že by byla stejně zbytečná. „První, kdo by na takové politice tratil, by byly Spojené státy,“ uvedl Calderón, který stál v čele Mexika v letech 2006 až 2012. „Pokud si ten chlap myslí, že uzavření hranic pro kohokoliv, ať už pro obchod, či pro lidi, by přineslo USA prosperitu, tak se úplně zbláznil.“
Exprezident zároveň upozornil, že migrace mexické pracovní síly do USA trvale klesá a je na nejnižší úrovni od 90. let. Od roku 2009 do roku 2014 se podle Calderóna vrátilo z USA zpět do Mexika asi milion Mexičanů, včetně dětí narozených ve Spojených státech. Ve stejném období prý odešlo z Mexika do USA odhadem 870 000 lidí.
