Evropský tisk se dnes opíral do Klause i Barrosa

Praha - Britský list Financial Times se dnes ve svém zpravodajství o bruselském summitu EU opřel do Václava Klause ve článku s titulkem Český prezident zpožďuje Lisabonskou smlouvu. Podle listu Klaus zřejmě hledá záminku, aby nemusel podepsat Lisabonskou smlouvu, i když ji Irové schválí v druhém referendu. Rakouský tisk se zase zaměřil na jiné téma summitu. Deník Salzburger Nachrichten kriticky hodnotí rozhodnutí summitu EU v Bruselu nominovat na dalších pět let do čela Evropské komise současného předsedu Josého Barrosa. Dle novin je to výsledek neochoty evropských vlád experimentovat a raději se držet prověřených politiků. Vídeňský list Kurier ale soudí, že "léčba Barrosem" je pochybná a ukazuje jen demokratický deficit současné evropské sedmadvacítky.

List Financial Times (FT) znovu připomněl Klausův postoj, kdy irské záruky musí nejprve schválit český parlament, jinak prezident smlouvu nepustí dál. Podle listu však odpor v Irsku proti smlouvě, která byla zamítnuta v prvním referendu před rokem, v nynější ekonomické krizi prudce opadl. Klausův poslední tah tak naznačuje, že by mohl zkoušet hledat záminku, proč smlouvu nepodepsat, i když ji Irové schválí, píší noviny.

FT: Unie se bojí odkladu podpisu smlouvy právem

Britský list vzápětí dodává, že Klausův argument odmítl český premiér Jan Fischer, který je však nestranickým předsedou vlády a sotva zůstane ve své funkci po říjnových volbách - na rozdíl od Klause. Dle listu se unie nejvíc obává toho, že Klaus bude odkládat podpis smlouvy tak dlouho, než v Británii silně euroskeptická konzervativní vláda nahradí labouristy a vypíše o „Lisabonu“ referendum, v němž bude smlouva odmítnuta a navždy pohřbena.

Již v loňském roce ratifikoval Lisabonskou smlouvu britský parlament. Konzervativci nicméně tvrdí, že mělo být vypsáno referendum a pokud nebude smlouva platit v době jejich nástupu do vlády, tak ho také slíbili uspořádat. Parlamentní volby v Británii musejí být do června 2010.

 
Na svém blogu komentoval záměry českého prezidenta i šéf bruselské kanceláře Financial Times Tony Barber v příspěvku nazvaném Klaus ničitel. „Další pokus českého prezidenta, jak zlikvidovat Lisabonskou smlouvu? Jak jsme o tom jen mohli pochybovat?“ píše Barber. A dodává: „České předsednictví končí 30. června a kdysi se zdálo, že to bude znamenat i odchod Václava Klause z unijní scény. Nyní se naopak zdá být jisté, že Klaus - kterému dělá radost být jedním z nejméně oblíbených vůdců EU všech dob - bude pokračovat ve své snaze sabotovat Lisabonskou smlouvu,“ napsal Barber.

Salzburger Nachrichten: Barroso dělá to, co se mu řekne

Jiné téma nastolil salcburský deník. V článku se ptá, zda by nový předseda a jeho komise v době krize neměli převzít větší iniciativu, která „vynaloží sílu jeho úřadu v zájmu Evropy, ne jen v zájmu šéfů vlád“. To by ale s sebou podle listu přineslo také nebezpečí přesouvání moci do Bruselu. „Tak to raději nepodnikat žádné experimenty. A už vůbec ne stavět různé kandidáty, a riskovat tak krásnou demokratickou hru souboje myšlenek. Nikdo totiž neví, co by z ní mohlo vzejít. Lepší je Barroso, který dělá to, co se mu řekne, a nedělá to, co se mu neřekne. Protože národní košile je lepší než evropský kabát,“ míní Salzburger Nachrichten.

Dle vídeňského listu Kurier lze zase najít přímluvu za to, aby občané EU mohli šéfa komise volit sami. Josého Barrosa by totiž podle něj museli nutně poměřovat s jeho průměrnými výsledky. „Na tom ale členské státy nemají zájem,“ tvrdí deník a soudí, že opětovná volba Barrosa „vrhá příznačné světlo na demokratický deficit EU“.

Kurier: EU je netransparentní

Kurier dodává: „Léčba novým předsedou Evropské komise je absolutně pochybná.“ Přitom list jen potvrzuje některé hlasy, že EU je netransparentní. „Tento způsob šachování s posty je nedůvěryhodný, škodí evropskému projektu a vyvolává u lidí zklamání. Nikdo se pak nemůže divit, když vlna odmítání EU stále stoupá,“ uzavírá Kurier.

Originální postoj zaujal i nizozemský De Volkskrant, který líčí úlohu bývalého portugalského premiéra jako politika, který se nemůže nikomu zavděčit. Evropský parlament ho prý kritizuje, že dělá moc málo, předsedové evropských vlád „v jednom šiku“ zase ujišťují, že dělá až moc. „Je to jako mít dvě tchyně,“ glosuje postavení šéfa EK nizozemský deník. „Nikdo by ale kvůli tomu neměl Barrosa litovat. Vždyť nakonec to byl on, kdo za sebe bez přestávky lobboval, aby ho šéfové vlád navrhli,“ píše De Volkskrant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...