Mnichov/Sofie – V řadě evropských měst se dnes znovu objevily bílé masky se zlověstným úsměvem – nešlo však o karnevalové veselí, ale mezinárodní organizovaný protest proti novému biči na padělatele. Smlouva ACTA měla do ulic podle organizátorů vyhnat až čtvrt milionu nespokojenců na celém světě, Evropa však kolem 17:00 hlásila na několik tisíc demonstrantů. Nejvýraznější shromáždění hlásí Mnichov, kde se podle policie sešlo na 16 tisíc lidí odmítajících dokument.
Mezi prvními Evropany, kteří dnes kvůli ACTA vyšli do ulic, byli podle AP Litevci ve své metropoli Vilniusu nebo sousední estonský Tallin. „Jako skladatel nechci jít do vězení za to, že doma poslouchám přes internet vlastní hudbu,“ sdělil během pochodu městem skladatel Urmars Sisaks.
Také desítky Poláků se dnes vedle teplého oblečení vyzbrojily i transparenty a bílými maskami. Protestovalo se i v Německu. Na rozdíl od hojné účasti v bavorském Mnichově zaznamenaly Berlín nebo porýnský Kolín asi 2 000 demonstrantů, uvedla agentura DPA. K protestům v Německu vyzvalo přes padesát organizací a pořadatelé připravili nesouhlasné akce v 60 německých městech.
V Rakousku vyšlo do ulic několika velkých měst podle agentury AFP asi 6 000 protestujících. Zhruba polovina z nich podle odhadů policie vyjádřila svůj nesouhlas ve Vídni, další lidé demonstrovali ve Štýrském Hradci, Innsbrucku, Linci nebo v Salcburku. Organizátory holandských demonstrací naopak účast trochu zklamala. V hlavním městě země s tradičně liberálním smýšlením se sešlo jen asi 250 lidí.
V Sofii se před parlamentem sešlo asi 300 Bulharů. Obdobné protesty bulharští organizátoři na dnešek naplánovali v dalších 14 městech, mimo jiné ve Varně nebo černomořském Burgasu. Bulharsko sice dokument podepsalo, ale dohoda ještě čeká na ratifikaci v parlamentu. Protesty v zemi podporuje šéf socialistické opozice Sergej Stanišev.
Asi 500 lidí se dopoledne sešlo v maltské metropoli Vallettě. Dav s transparenty a maskami Guye Fawkese z komiksu a filmu V jako Vendeta, které symbolizují hackerskou skupinu Anonymous odmítající ACTA, se dožadoval, aby vláda od sporné dohody odstoupila.
Evropská komise dnes ve snaze rozptýlit obavy kritiků zveřejnila na internetu podrobnosti o přípravě ACTA i o samotném dokumentu. Dohoda byla projednávána od června 2008 do října 2010 a EK souběžně vedla sérii konzultací s Evropským parlamentem jako reprezentantem občanů unijních zemí, uvádí komise. Její internetová informace, jejíž zveřejnění se časově shoduje s dnešními protesty, také ujišťuje, že k ACTA nepatří žádné tajné protokoly, že dohoda nevyžaduje změny současného unijního práva a že nepředpokládá monitorování internetu či kontrolu počítačů na hranicích.
Některé vlády však pod sílícím tlakem demonstrantů i hackerů obrací. Dosud 5 evropských zemí včetně ČR schvalování nebo podpis kontroverzní smlouvy odložilo. Jako poslední se k pochybovačům přidalo Lotyšsko a Německo. Berlín chce počkat, jak se k dohodě ACTA postaví Evropský parlament.
