Ochranu vnější hranice schengenského prostoru by měla posílit nová evropská pohraniční a pobřežní stráž. Členové Evropské komise Frans Timmermans a Dimitris Avramopoulos představili návrh europoslancům během plenárního zasedání ve Štrasburku. Evropská média návrh popisují jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí směrem k Evropské unii od vzniku společné evropské měny. Komise navrhla rovněž zpřísnění kontrol na vnějších hranicích, které by se dotkly i občanů EU.
Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádání dotčené země.
„Nenahrazujeme zodpovědnost členských států a už vůbec ne jejich suverenitu,“ uvedl komisař Avramopoulos. Pokud by se proti rozhodnutí o vyslání jednotky rychlého nasazení pohraničníků vyslovila většina členských států, bylo by možné ho zablokovat, ujistil.
Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by měl být také Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu.
Zlepšit by se mělo také technické vybavení Frontexu, které by mohli využívat pohraničníci jednotlivých členských zemí. Mělo by se tak zabránit případům z minulosti, kdy například Řecko nemělo dostatek přístrojů na snímání otisků prstů a registraci běženců.
Komise navrhla rovněž změnu schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU. Opatření má pomoci především v boji proti terorismu. Podle komise tak bude možné odhalit například evropské občany bojující v Sýrii za organizaci Islámský stát, kteří se chtějí vrátit do Evropy.
S návrhy komise musí vyjádřit souhlas Evropský parlament i Evropská rada, jejímiž členy jsou šéfové států a vlád jednotlivých členských zemí. Ti se novým návrhem komise mohou zabývat už ve čtvrtek, kdy se v Bruselu sejdou na posledním letošním summitu. Vzhledem ke krátké době od zveřejnění návrhu se ale zásadní stanovisko neočekává. Konečná podoba návrhu by se podle evropských médií mohla ještě v průběhu evropského schvalování výrazně změnit.
Česko se společnou ostrahou hranic souhlasí, Varšava je zcela proti
Řada evropských politiků ale už před představením návrhu na vznik evropské pohraniční stráže vyjadřovala značnou nelibost k možnosti jejího nasazení i přes odpor dotčené země.
Například polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski uvedl, že by se v případě takové pohraniční stráže jednalo o „nedemokratickou strukturu, u níž by nikdo nevěděl, komu se zodpovídá“. „Paradoxem celé situace je, že právě ve Varšavě sídlí agentura Frontex, na jejímž základě má nová pohraniční stráž vzniknout,“ komentoval zpravodaj ČT v Polsku Josef Pazderka.
Pochybnosti vyjádřil také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. „Nebudu podporovat převzetí hraničních kontrol na základě diktátu,“ uvedl.
Podporu má plán Evropské komise naopak u Německa, Francie či Nizozemska. Záměr Evropské komise posílit kontrolu vnějších hranic EU přivítal i český premiér Bohuslav Sobotka, podle nějž vychází z návrhů, které česká vláda dlouhodobě v rámci EU prosazuje.
Česko podle Sobotky od počátku diskuse o řešení migrační krize zdůrazňovalo, že posílení ochrany vnějších hranic má význam také pro zachování schengenského systému.
Na základě kvót se podařilo přerozdělit pouze dvě stě uprchlíků
Evropská komise také představila projekt pro přesídlení 80 tisíc uprchlíků z táborů v Turecku do Evropy. Členské země se do tohoto systému budou zapojovat na dobrovolném principu. Česko už předem naznačilo, že se zapojením nepočítá.
„Eurokomisař pro migraci ve Štrasburku přiznal, že dosavadní pokusy (zlegalizování příchodu migrantů) nejsou úspěšné. Zvlášť co se týče přerozdělení 160 tisíc běženců, kteří už jsou v Evropě. Dosud se to podařilo pouze u dvou stovek uprchlíků. Vyzval proto europoslance, aby tlačili na své vlády, aby dělaly víc,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal.
Přerozdělení 160 tisíc uprchlíků na základě povinných kvót přijali většinovým hlasováním ministři vnitra v září. Proti bylo Česko, Slovensko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Bratislava a Budapešť už podaly proti systému žaloby.
